Máme maso, ó my se máme…
Co se stane, kdy¾ maso¾ravec pøeroste v tvrdohlavého kanibala…?
V Èesku je dnes pøes sedm procent vegetariánù a veganù, co o maso nezavadí ani letmým pohledem. U¾ pøedbìhli i ètyøprocentní homosexuální komunitu. Krutou ránu jim však zøejmì zasadil britský spisovatel John Nicholson. Jeho kniha „Léèba masem“ má veškeré pøedpoklady stát se jednou z nejètenìjších publikací.
Brit, co koneènì prozøel, popsal své zdravotní obtí¾e, které se u nìj vyvinuly za 26 let veganství, i to, jak bìhem 24 hodin zaèaly mizet poté, kdy po dlouhých letech znovu pozøel maso. Rychle zhubnul a vá¾né zdravotní problémy se vytratily co by dup… V kní¾ce mj. píše, ¾e od té chvíle, kdy zanechal veganství a cpal se èerveným mase ètyøikrát a¾ pìtkrát týdnì, jeho zdravotní potí¾e byly ty tam. Hltal tuk na kotletách, kuøecí kù¾i a hodoval na všem, èemu by se mìl podle zdravotníkù vyhýbat.
Prostì bakchanálie - mystérium k poctì boha úrody a vína Dionýsa. Zkrátka stoly prohýbající se vínem a masitým jídlem. Efekt pro Brita byl prý okam¾itý. Po 24 hodinách se zaèalo Nicholsonovo za¾ívání zlepšovat. Hubnul, tìlesný tuk mizel, bolesti hlavy zmizely a u¾ se nevrátily, stejnì tak to bylo s ¾aludeèními vøedy. Byl plný energie a naštvaný na sebe, ¾e takovou nesmyslnou dietu vùbec dr¾el a promrhal tak pøes ètvrt století svého ¾ivota. A kdyby se dostal ke zdravotním fanatikù, kteøí tyto diety doporuèovali, roznesl by je v zubech…
Pøišel mi e-mailem legraèní, zøejmì náborový elaborát – Tøicet dùvodù proè být vegetariánem. Vìtšina „dùle¾itých“ oznámení mi pøipadá smìšná, nicménì stojí za to si nìkteré z nich pøeèíst, kdy¾ u¾ pro nic jiného, tak alespoò pro pousmání…
…”Veganská dieta uvolòuje tepny, zatímco masitá strava je ucpává. Skoro 98% mrtvých tìl brojlerù je infikováno výkaly. Na svìtì je roènì témìø miliarda masem zpùsobených nemocí lidí, z kterých tisíce vedou k jejich smrti. Do svalu (který pak èlovìk sní) zvíøe vyluèuje tuky, ale i dioxiny, antibiotika, pesticidy a toxické formy arsenu. Navíc pozøení masa a mléka zpùsobuje impotenci, ke všemu nám poøád hrozí nemoc šílených krav BSE a ptaèí chøipka…
Poplašné zpravodajství pokraèuje. …”Plných 80% zemìdìlské pùdy je pou¾ito pro nakrmení kuøat, prasat a ostatních hospodáøských zvíøat. Kdyby se toto gigantické mno¾ství potravy uvolnilo, bylo by mo¾né nakrmit celý svìt, který také ¾ízní, jeliko¾ víc ne¾ polovina pitné vody se spotøebuje pro “vyrobení” masa. Vyrobit pro maso¾ravce, tedy nevegany, potravu na jeden den vy¾aduje tøináctkrát více vody ne¾ pro vegetariána..." Prý kvùli stále zkrmovaným antibiotikùm je maso dobytèat i drùbe¾e podle expertù stále rizikovìjší.
O tomto nebezpeèí se ví u¾ dlouho: pøed šesti lety proto bylo v celé Evropské unii pou¾ívání antibiotik v krmivu pro zvíøata zakázáno. Odolné bacily v mase nejsou problémem pro zdravé lidi, zvláštì pokud je pokrm dùkladnì tepelnì zpracován. A basta, šmytec... Odolnost vùèi antibiotikùm lze pøenést konzumací potravin zvíøecího pùvodu i na zárodky v lidském tìle, tøeba na støevní flóru, ovšem pouze u jedincù, kteøí podlehnou klamavé reklamì. Poplašná zpráva.
Pøipomeòme si všechny ty španìlské, mexické, ptaèí a praseèí chøipky, nemoc šílených krav a kdovíco ještì. Farmaceuti se nabalili hlavnì na vakcínách, z pandemií byly jen obyèejné epidemie a oblbované lidstvo stejnì ví, ¾e vìk jeho do¾ití stejnì stále stoupá...
Inu, vegetariánský zpùsob stravování je definován jako strava bez masa, ryb a drùbe¾e a bez produktù obsahujících tyto slo¾ky. Stravovací návyky vegetariánù jsou rùznorodé. Laktoovovegetariáni mají svou stravu zalo¾enou na obilovinách, zeleninì, ovoci, luštìninách, semenech, vejcích a mléèných výrobcích s vylouèením masa, ryb a drùbe¾e. Vegani nebo té¾ "striktní vegetariáni" mají stravovací návyky podobné jako laktoovovegetariáni s vylouèením vajec, mléèných výrobkù a všech dalších ¾ivoèišných produktù...
Není to nic jednoduchého ¾ít a stravovat se jako vegan. Existuje pìt základních vegetariánských zpùsobù stravy. Jedni vyluèují ze své stravy maso a masné výrobky, tolerují ale konzumaci mléka, mléèných výrobkù a vajec. Jiní sice konzumují mléko a mléèné výrobky, ale ¾ádná vejce. Všichni jsou však proti masu, rybám, mléku, pojídají však vejce. Nìkteøí vegetariáni mají zakázánu konzumaci výsekového masa, tedy hovìzí, vepøové a skopové, ale Šalamounsky pøipouští obèasnou konzumaci ryb a drùbe¾e. Vegani jsou pøísní vegetariáni, pøímo ortodoxní, kteøí odmítají všechny produkty od ¾ivého èi mrtvého zvíøete, nekonzumují tedy ani med, pouze rostlinnou stravu. Tento jídelníèek ale mají zakázaný tìhotné ¾eny a malé dìti...
Co tedy vegetariáni jedí? Kroupy, zelené fazole, pohanku s kroupami, brokolici v sýrovém tìstíèku, cukety, mrkev, papriku, kurkumu, Tamari omáèku, pórek, bioolej, rý¾i Basmati, dušenou èervenou èoèka, sýrovou ¾emlovku, Humintu, jídlo z Quinoe, zrnka podobného kuskusu èi bulguru, tofy lahùdkové, uzené, bylinkové, zeleninový koláè s kvìtákem, brokolicí, mrkví, cibulí a smetanou, ochuceno pepøem a muškátovým oøíškem, muffíny na bázi kukuøièného chleba, èapátí je zase chléb, který dìlají v Nepálu z celozrnné a pšenièné mouky...
Nejstarší jídelníèek na svìtì je judaistický košer zpùsob stravování. Zásadou je nejíst najednou mléèné a masné výrobky. Kromì vepøového. "Je to sice ponìkud nároèné na vybavení kuchyní. Musí tam být dvojí pøíbory, dvì lednièky, dva døezy... Jedny pøíbory jsou na maso, druhé na mléèná jídla. Nesmí se ani umývat v jednom døezu. Stejné pøíkazy platí o talíøích, sklenicích a dalším nádobí. Jde o nejzdravìjší jídelníèek... Z tohoto "pokrmového” seznamu jsou vylouèeni mimo jiné velbloudi, vepøi, konì, osli, maso¾ravci, tlustoko¾ci a vodní savci,” prokazuje Bobby Daviv z Tel Avivu svoji košer seètìlost. "Z ptákù je mo¾né jíst domácí drùbe¾, naopak je zakázáno si pochutnat tøeba na dravých ptácích, mrcho¾routech a netopýrech. Kromì ètyø druhù kobylek se nesmí konzumovat ani ¾ádný hmyz, stejnì tak na ¾idovském talíøi nikdy neskonèí ¾ádný z rodu plazù a oboj¾ivelníkù, co¾ se nevztahuje na ryby, které mají ploutve a šupiny..."
Èesku bude povoleno porá¾et na jatkách rovnì¾ krokodýly, co¾ bylo dosud zakázáno. Vyplývá to z návrhu vyhlášky ministerstva zemìdìlství. Krokodýl by se tak zaøadil k tradièním jateèním zvíøatùm, jako jsou skot, prasata, ovce, kozy a drùbe¾. Ji¾ nìkolik let se v Èesku porá¾ejí také pštrosi. Tentokrát vegany posílí také ochránci zvíøat, kteøí nesouhlasí ani s myslivostí a rybaøením, s ko¾ešinovým prùmyslem, jim¾ vadí té¾ cirkusy a Zoo. Zase pøibude riziko pro ¾eny v ko¾ichách, ¾e je nìjací pomatenci, co jsou proti pou¾ívání výrobkù z kù¾e, vlny a hedvábí, postøíkají sprejem. Nebo jim znièí kabelku z krokodýlí kù¾e, zvláštì pokud bude z krokodýla nilského, jen¾ je poøád chránìným zvíøetem. Mezi chovatele krokodýlù nilských patøí i jihomoravský zemìdìlský podnik Agro Jevišovice. Na své farmì chová pøes 200 tìchto brachù, které lze ve smyslu zákona na ochranu zvíøat proti týrání oznaèit jako zvíøata hospodáøská.
Co k tomu dodat? Moje babièka, kdy¾ stahovala na obìd králíka, by si jen povzdechla a øekla: “Blahoslavení chudí duchem, nebo» jejich je Království Nebes…” Mo¾ná je dobré vysvìtlit, ¾e výraz „speciesismus“ je druhová nadøazenost, nìco jako rasismus a sexismus, prostì diskriminace jednoho ¾ivoèišného druhu druhem jiným. A jsou tedy vegetariáni, resp, vegani zdravìjší, ne¾ my – maso¾ravci? Èlovìk potøebuje pro svùj ¾ivot nezbytnì základní aminokyseliny. Rostliny, jediná potrava „nemaso¾ravcù“, je však postrádají. Jsou pova¾ovány za nedostateèný proteinový zdroj. K tìmto nízkohodnotným zdrojùm se øadí vìtšina ovoce a zeleniny.
Následky? Chybí-li vám základní aminokyseliny, vaše tìlo je potøebuje odnìkud získat – a tak zaène po¾írat samo sebe. Tak¾e, sice nejste maso¾ravci, ale naopak lido¾routi, èítankoví kanibalové. To vede ke stavu zvanému proteino-energetická podvý¾iva. “Získáte“ tak ztrátu váhy, ztrátu oporové tìlní hmoty, oslabení svalù, ztrátu pigmentu, vlasù a kù¾e, bolesti z tlaku a znaènì se vám sní¾í imunitní funkce. Kromì nedostatku vysoce kvalitních proteinù mù¾e pøísná vegetariánská strava rovnì¾ vést k nedostatku zinku a ¾eleza, vitamínu D, A a B12 a nìkterých tukových kyselin, dále k nadmìrné konzumaci uhlovodanù – co¾ mù¾e vést k obezitì a následnì k cukrovce, srdeèním problémùm a rakovinì…
Strava Eskymákù a jiných domorodcù obsahuje velmi vysoký podíl tukù, a pøesto netrpí degenerativním nemocemi tepen jako my v civilizovaném svìtì. Vegetariáni, a zvláštì vegani, si mohou pøivodit potí¾e té¾ nedostatkem vý¾ivových slo¾ek èi poruchami metabolismu tím, ¾e konzumují spoustu neplnohodnotného jídla a uhlovodanù, tedy veganský chléb, veganské cukroví, sušenky, veganská pizza, sója a jiné nepo¾ivatelné krmì.
V období mezi svìtovými válkami se v èeskoslovenských novinách psalo: "Maso je pokrmem zdravých lidí a rekonvalescentù, maso je lék. Moderní vìda hlásá, ¾e tì¾ká chudokrevnost a bìlokrevnost se léèí výta¾ky z hovìzích nebo vepøových jater, proti kornatìní tepen není lepší lék ne¾ vepøové ledvinky, jejich¾ látky výraznì sni¾ují krevní tlak. Nervosa, tato nemoc moderní doby vy¾aduje hojného po¾ívání mozeèkù hovìzích èi vepøových. A koneènì pro vý¾ivu dìtí obvykle jednostrannì ¾ivených není lepší potravy ne¾ z brzlíkù, mozeèkù a jater, ale i masa pro sílení jejich kostí...
Víme dobøe, proè lékaøi nemocným a rekonvalescentùm pøedepisují silné hovìzí polévky, nebo» tyto jsou jakýmsi elixírem, který èlovìku dodává nemocí ztracených sil... Maso jest potravina, která nezpùsobuje tloustnutí jako mouèníky a jiné sladkosti. Maso jest pokrmem zdravých lidí, sportovcù a vojínù. Povšimnìte si onìch výstøedních a nedokrevných vegetariánù. Zelenina je jistì zdravé jídlo, ale nenasytí a chutná právì nejlépe a jedinì jen s masem..."
Inu, tak¾e co s tím? Nechme vegany jejich osudu a nezbavme se svých aminokyselin, aby se z nás nestali lido¾routi....
Text a foto:Bøetislav Olšer