Jak si poøídit døevìné perly a démanty do zahrad?
Èeský èarovìník má ve svìtì zvuk
U¾ jste nìkdy slyšeli slovo èarovìník? Je v nìm obsa¾eno kouzlo, adrenalin, èeský um i cizácký kšeft. 
V angliètinì je nazýván Witches broom, koštì èarodìjnice. Nìkdy bývá pøirovnáván ke jmelí, ale to je špatnì. Jmelí je cizopasník na stromì, zatímco èarovìník je pupenová mutace samotného stromu.
Jedním z nejvìtších odborníkù v tomto oboru, nejen v rámci Èeské republiky, ale i celosvìtovì, je Jan Sláma z Ostravy – Hrabové. S èarovìníky u¾ „èaruje“ tøicet let a øíká:
„Kolikrát mù¾ete vidìt rodinný dùm, který má u vchodu nebo na zahradì natolik vzrostlé smrky, modøíny èi jiné stromy, ¾e majitele vlastnì utlaèují. Kdy¾ tyto stromy èlovìk sázel, byly pochopitelnì malé a pìkné, ale èasem prostì pøerostly. Jsem upøímnì pøesvìdèen, ¾e ka¾dý kdo to myslí se zahradou aspoò trochu vá¾nì, mìl by si ji u¾ít hned od zaèátku. Po témìø tøiceti letech sbírání okrasných døevin vím svoje o rozmanitých sortimentech. Mám teï pøedevším na mysli kategorii okrasných stromkù vhodných pro malé, pøípadnì ještì menší zahrady.“
Ne¾ se dostaneme k èarovìníkùm, co napøíklad bonsaje?
Bonsaj je jednoduše øeèeno strom, který umìle udr¾ujete malý. Kdy¾ jej z misky vysadíte do volné pøírody, rychle doroste své pùvodní velikosti. Èarovìníky u¾ mají genetickou úpravou dané, ¾e rostou tøeba jen centimetr za rok.
Kdy¾ bonsaj nebudete omezovat v rùstu, jak v koøenech, tak v korunì stromu, pøestane být bonsají. I proto jsou do malých zahrad lepší stromky geneticky zakrslé, pøirozené miniatury. Jsou to opravdové perly a démanty skalek i zahradních koryt, balkónových i støešních výsadeb. Z nich lze bez problému vysadit malý lesík o tøicet a¾ padesáti stromech tak, ¾e ka¾dý mù¾e být samozøejmì jiný…®e to není mo¾né? Ale je, matka pøíroda to umí, a pro ty, kdo¾ upøednostòují spíš Stvoøitele, musím øíci, ¾e Stvoøitel rovnì¾ tvorbu pøirozených miniatur, zákrskù a trpaslíkù všeho druhu ovládá znamenitì. Existují borovice, smrky, jedle, zkrátka okrasné døeviny, které i po deseti letech absolutnì zdravé existence nepøerostou muchomùrku. Takový stromek v lese ovšem hned tak nenajdete, podobnì jako mezi poulièními pejsky byste tì¾ko hledali pekinéze. Majitelé si své poklady hlídají a takto vyšlechtìní jedinci se dají sehnat vìtšinou jenom u velmi zanícených pìstitelù.
Jak moc je slo¾ité vìnovat se pìstování èarovìníkù?
Samotné získání není zrovna procházka rù¾ovým parkem, pokud to neberete rovnì¾ jako kondièní cvièení. Kdy¾ umíte hledat, najdete v pøírodì jeden èarovìník v prùmìru na padesáti hektarech. Znamená to desítky a stovky kilometrù v nohách, o benzínu ani nemluvím. Pak, obvykle v zimních mìsících, je tøeba se vrátit a pro èarovìník vylézt. Je to docela módnì adrenalínová zále¾itost - zkuste v pìtistupòovém mrazu po namrzlém
holém kmeni stoleté borovice vyšplhat dvacet metrù. Jeden reportér televizní stanice mnì pøi takovém konání toèil. Nešlo tenkrát o ¾ádné drama, strom byl sice vysoký, ale celkem odspodu zavìtvený a bylo pomìrnì teplo. A pøesto, kdy¾ jsem lezl nahoru, mi pošeptal: „Kdybys náhodou spadl, budeš èíslo jedna ve veèerních zprávách, a všichni rázem budou vìdìt, co je to èarovìník.“
Tak¾e získat èarovìník je první krok. Co dál?
Vegetativní mno¾ení èarovìníkù je taky docela napínavé. Z tøiceti roubù se tøeba jeden chytí... Ale i tak musím øíci, ¾e Èeši jsou v tom hodnì dobøí. Pikanterie ovšem nastává, kdy¾ se pak z nìmeckých katalogù dozvíme, ¾e z èeského døevíèka, nádhernì zakrslého kultivaru borovice kleèe „Je¾ek“ (jednoho ze superstar èeských èarovìníkù) se v zahradnické nìmèinì stane „Jecek“. Podobným zpùsobem z témìø bledìmodré ú¾asné douglasky z arboreta Bílá Lhota vznikl jistì unikátní nìmecký stromek „Pila Lotta“... No a v dobách kdy se ještì veøejnì nemohlo tvrdit, ¾e ze všech dùle¾itých vìcí jsou peníze a¾ na prvním místì, u¾ jistí zahradniètí podnikatelé toto mìli dávno v krvi. Kdy¾ jim urèitá èást sortimentu nešla na odbyt, tak ji jednoduše pøejmenovali, blázni sbìratelé pøijeli, koupili si znovu toté¾, samozøejmì pod jiným názvem, a radost byla na obou stranách… První roky stejnì nepoznáte nic. Za posledních dvacet let mám asi desítku stejných stromkù nakoupených v jedné firmì pod rùznými jmenovkami.
Co tedy doporuèujete tìm, kteøí mají o èarovìníky zájem?
Pokud chce nìkdo opravdu zaèít se zakrslými okrasnými døevinami, a» se poohlídne spíš po firmièkách, èi jednotlivcích, kteøí se touto èinností delší dobu zaobírají, pøípadnì tyto skvosty zahrad sami vyrábìjí. Zároveò je tøeba si uvìdomit, ¾e mo¾ná více ne¾ 99,99 % sortimentu okrasných døevin bylo zcela náhodnì sbìrateli objeveno. Nový model bouráku nebo podprsenky udìlá vývojové oddìlení pøíslušné fabriky, ale nový strom? To v laboratoøi zatím dost dobøe nejde i kdy¾ pokusy se dìjí. Dosud to dovede jenom Matka Pøíroda, Stvoøitel nebo Èeši, pøípadnì ti, kteøí se to od Èechù nauèili… Trochu nás sice štve, ¾e naše jednoroèní super døevíèko, specialitku, neskuteèný originál, takový malý stromkový Modrý Mauritius, poøídíte v Èesku za stovku. To Švýcar ve švýcarské školce jej koupí za tøicet švýcarských frankù, a Amerièan tøeba za 75 dolarù. Prostì, zahrádky ve vyspìlém svìtì jsou èím dál menší a ceny stromkù rostou. Kdyby nám aspoò nekomolili naše hezké èeské názvy...
Jiøí Muladi
