Mé terapie

Neduhy jsou staré jako lidstvo samo a stejně staré jsou asi snahy zvládat je, léčit, zmírnit jejich vliv. A nová doba přináší nové léčebné postupy, nové terapie. Podivili byste se, co jich je. Terapeuti s úspěchem, minimálně finančním, využívají ozdravné postupy nejrůznější, pro laika často překvapivé povahy, jako aroma-terapie, muziko-terapie a jejich kombinace, hypo-terapie, canis-terapie… O těch jste určitě slyšeli, možná jste je i vyzkoušeli. Asi vám bude méně známá terapie kraniosakrální, Gestalt-terapie, tenebrae terapie (terapie tmou, možná i světlem), Bachova květná terapie, Sound Oasis terapie… Mé osobní zkušenosti s některými mohu sdělit, ale půjdu dál. Ač laik, pokusil jsem se o formulaci postupů nových, dosud, troufám si říci, nepublikovaných. Zájemcům je nabízím zatím zcela bez poplatku, i když vážně uvažuji, že si je nechám patentovat a až mi penzi ještě dále krouhnou přímo, nebo dokonce nepřímo úměrně všeobecnému zvyšování cen, poplatků a jiných způsobů dojení penzistů, založím si živnost k jejich zpeněžení.

Canis-terapie

Canis-terapii mám dokonce v rodině, dcera i vnučka jsou nadšené Canis-terapeutky, jejich psi, yorkshire Adélka i westík Cherrie, kromě zkoušky z řady disciplín jako poslušnost a agility, mají zkoušku i z této disciplíny. Navštěvují domovy důchodců i tělesně postižené děti a o jejich služby je velký zájem.

Nejprve účastníkům předvedou své dovednosti, ukázku poslušnosti, slalomu mezi tyčkami, skoků přes překážky. Ze setkání v Bílé s hendikepovanými dětmi si můžete prohlédnout, jak si tu Adélka a Cherrie počínají. Podobný charakter mají oblíbená setkání se seniorkami v domovech důchodců.

 Adélka a Cherrie předvádějí své umění

Následuje osobní terapie, pejsci se ocitají na klíně dětiček, mohou si s nimi popovídat, pomazlit, je to pro ně nevšední zážitek, zdroj psychické pohody.

Adélka a Cherry v procesu Canis-terapie

Pokud jde o mě, asi degradace mé tělesné stránky ještě tak daleko nedospěla, abych se o tuto terapii ucházel, stačí mi náznak účinků Canis-terapie z jedněch rodinných Vánoc, kdy jsme se u stromku sešli v sestavě šest dospělých, dva dospělí psi a pět Adélčiných nádherných štěňat.

Perspektivní Canis-terapeuti Barnabas, Baxter, Beatrix, Benjamin a Buccaneer

Přes asi neopakovatelnou příležitost, ani jedinečný několikadenní praktický nepřetržitý a současný terapeutický vliv sedmi psů na mne neměl ten žádoucí účinek (spíše opačný).

Hypo-terapie

Nejsem si zcela jist, zda šlo zcela určitě o terapeutický záměr, nicméně mě vnučka kdysi, jako dárek k mým 76. narozeninám posadila na koně, věděla, že je od dětských let miluji, ale k podobné příležitosti jsem se nikdy nepropracoval. Trochu mi do sedla museli pomoci, ale i sám jsem byl dostatečně aktivní a potom naše čtyřčlenná ekipa (dcera, vnoučata a já) vyrazila na hodinovou projížďku.

Pokus o moji hypo-terapii

A mé dojmy? Svět je z koňského hřbetu opravdu krásný, chvílemi až příliš, když se ve volném terénu koník s vámi spouští asi z desetimetrového svahu o sklonu bezmála 45 stupňů a vy nevíte zcela spolehlivě, jak se takový kůň brzdí. Dali mi prý to nejpohodlnější, kovbojské sedlo, přesto bylo na mne poněkud tvrdé, málo odpružené, nohy do O, což pro starší prostatiky není nejvítanější. Nicméně pro vaše uklidnění se po čase ukazuje, že kobylka, mírumilovná pohodová Scarlet, myslí za vás a strmé svahy směrem dolů i nahoru bezpečně zvládá, ví kdy má přibrzdit, kdy přidat do kroku. Po hodinové projížďce, toho nicméně přes veškerou tu krásu a nevšední prožitek, máte tak akorát a oceníte pod nohami pevnou zem, chvíli chodíte do široka rozkročený, klouby z nezvyklé námahy ne a ne se uklidnit a usadit v původní posici…

Po tomto pokusu docházím k názoru, že pro moji tělesnou schránku a věk ani hypo-terapie není to pravé ořechové.

Mé vlastní terapie

Nemohu zapřít své původní povolání vědeckého pracovníka a po delším přemýšlení a bádání jsem dospěl k názoru, že ke jmenované sadě nejroztodivnějších xxx-terapií jsem schopen přispět několika novými, v porovnání s nimi velmi přátelskými. Předběžně jsem je nazval Paradisus-terapie (alternativní název Hortus-terapie), Venus-terapie (alternativa Gratis-terapie) a Pax-terapie (alternativa Silentium-terapie). Latinské názvy nechť vás neruší; jak by medicína vypadala bez latiny! Bezpočtukrát jsme je s manželkou ověřili v praxi; asi jste už rozluštili, že jde o terapii zahradou a květinkami, léčení krásou a půvabem a konečně klidem a pokojem.

 Skupinová Paradisus-terapie

Všechny mají společného jmenovatele a mezi nimi jsou jen nejjemnější nuance. Aplikace je prostá, v jednom z půvabných koutků zahrádky rozložíte zahradní křesla (s pohodlným potahem) a nabíjíte se tou krásou kolem, zpěvem ptáčků, modrou oblohou. Účinky můžete zvýšit ohníčkem v zahradním krbu (k barbarskému opékání špekáčků vás nebudu nabádat).

Individuální Silentium-terapie

Litterae-terapie

Ale nyní zcela vážně o další, skutečné a doopravdy užitečné terapii. Před téměř dvaceti lety jsme si začali dopisovat s mým někdejším stařičkým profesorem (co to říkám, v té době byl mladší, než já nyní). Byl to nesmírně vzdělaný pán a bylo neobyčejným požitkem si s ním psát. Témata měla ohromnou šířku, od problémů fyziky a elektrotechniky, přes příhody osobností vědeckého života, zábavné jazykové hříčky, vztah k práci a aktivnímu odpočinku… S pietou uschovávám svazek naší korespondence, asi 35 jeho lístků, dopisů, poznámek, stojí za nové a nové přečtení. Jeho zdraví, žel nebylo nejlepší. Když pro vážnou nemoc skončil v nemocnici, frekvence našich dopisů se zvýšila. Přicházely mi zneklidňující signály:„je mi moc smutno, občas si připadám jako strážce majáku na opuštěném ostrovu (24.6.91), pište, pište, pište!“…“ jste nejpilnější z mých dopisovatelů na Bulovku, proto jste také první komu odpovídám – tři dny jsem strávil napůl v bezvědomí, takže nebudu zdržovat a posílám (11.7.91)…“ Svůj úděl nesl mimořádně statečně a na jeho psaních téměř nebylo poznat, s jak vážnou nemocí bojuje. Na další můj dopis už nereagoval, namísto odpovědi přišlo smutečné oznámení, můj hluboko vážený, nejmilejší pan profesor 18.7.91 skonal.

Dodatečně jsem usoudil, že jsem vytvořil další terapeutický postup, Litterae-terapii, že slovo, slovo mluvené i psané může mít vítaný terapeutický účinek. Asi nevyléčí, ale dovolí adresátovi jeho utrpení lépe snášet.

Quod erat demonstrandum (když už koketujeme s latinou).

Dodatek

Do rodiny přibyl další nadějný canis-terapeut, parson russel teriér, fenka Hurly. Je poněkud živější, je to živel, ale výcvik zvládá na jedničku a na psích výstavách sklízí jeden úspěch za druhým, je šampionem Slovenska, nedávno dokonce nejenže složil zkoušky z norování, ale ve své kategorii i zvítězil, k lišce se propracoval za 13 sekund. Její povahu zcela vystihuje nápis na jejím ustrojení – Crazy dog! Její možnosti jsem a po jejích prvních úspěších, pohárech a medailích jsem jako prognostik připravil pro dceru obrázek, předpověď její slibné budoucnosti. Abyste rozuměli, vpravo je jako její potomek (očekává se koncem září).

 Hurly a její vysněný potomek

Poznámka: Kdybyste ke jmenovaným terapiím chtěli přiřadit oblíbenou cubo-terapii (správně vědecky: iacent sub arbone poma, jinak také gaučink), vězte, není to ta metoda nejpříhodnější.

Imrich Lencz