Alfons Mucha poprvé v Ostravě

Vedle unikátní výstavy – „Král, který létal“ v Ostravském muzeu je Ostrava poctěna další retrospektivní výstavou. Tentokrát se jedná o výstavu slavného malíře Alfonse Muchy.

Výstavu Alfons Mucha 150 let připravila Galerie výtvarného umění v Ostravě ve spolupráci s Muchovou nadací.
Výstavu uvedl John Mucha, vnuk slavného malíře a předseda správní rady Muchovy nadace, a Jiří Jůza, ředitel Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO) a kurátor ostravské výstavy. Setkání s Johnem Muchou a jeho ženou Sarah se uskutečnilo 22. března v Domě umění.

Expozice v Domě umění představuje na 170 Muchových děl − obrazy, grafiky, pastely, kresby, fotografie, ale i užité umění. Výstava potrvá až do 5. června 2011.

Milovníkům umění se určitě vyplatí vážit cestu do severomoravské metropole a shlédnout tak obě výstavy najednou. Výstava v Ostravském muzeu trvá ještě do 31. března a výstava díla Alfonse Muchy potrvá až do 5. června 2011.

V červenci roku 2010 jsme si připomněli 150 výročí narození Alfonse Muchy. U této příležitosti vznikl cyklus výstav, který byl zahájen expozicí v Obecním domě v Praze a pokračoval výstavou v Galerii středočeského kraje v Kutné Hoře. Každou z výstav připravují jiní kurátoři, a proto je každá výstava originální a jedinečná.

„Naším cílem je představit Muchu jako brilantního kreslíře, nápaditého kreativce a  vynikajícího fotografa, zkrátka tak, jak není veřejnosti tolik znám,“ uvedl při zahájení výstavy John Mucha, vnuk Alfonse Muchy a předseda správní rady Muchovy nadace (obr. vlevo).

Ostravská výstava představuje jak charakteristická díla Alfonse Muchy, jako např. rodinné portréty nebo plakáty pro Sarah Bernardt, tak i specifická díla. Svou výstavní premiéru má např. přípravná skica k obrazu Schůzka na Křížkách (obraz č. 11 z cyklu Slovanská epopej). Pro tuto skicu o rozměrech 2,93x2,62 m musela GVUO nechat vyrobit speciální rám.

„Součástí expozice je i rozměrné plátno Alegorie dramatických umění, jehož rozměry jsou 4,07x1,68 m. Obraz Alegorie dramatických umění byl kvůli své velikosti za posledních 20 let v České republice vystaven pouze jednou,“ doplnil Jiří Jůza.

Veřejnosti je představeno také na 60 fotografií, jejichž autorem je sám Alfons Mucha. Jedná se o novotisky z originálních skleněných desek, které žádná česká galerie v takovém počtu dosud nevystavila. Expozici pak doplňují umělecké předměty, které byly zhotoveny podle Muchových návrhů.

„V ostravském Domě umění jsou díla Alfonse Muchy v takovém rozsahu prezentována vůbec poprvé. Ve sbírkách GVUO se nalézá celkem šest Muchových děl, která jsou v rámci expozice také vystavena, za nejkvalitnější z nich považuji obraz Dívka v květech z roku 1935,“ vysvětlil ředitel galerie Jiří Jůza.

Výstavní exponáty zapůjčili soukromí sběratelé i veřejné kulturní instituce. Největší část expozice tvoří díla, jež spravuje Muchova nadace, která je hlavním partnerem výstavy.

Muchova nadace byla založena roku 1992 a působí ve prospěch Muchovy správní rady (Mucha Trust), která je majitelem kolekce Muchovy rodiny. Je největší a nejobsáhlejší kolekcí prací Alfonse Muchy na světě. Sbírka se skládá z litografických prací − převážně plakátů a dekorativních panelů − olejomaleb, pastelů, kreseb, fotografií, nákresů, soch, knih a šperků, stejně jako všeho intelektuálního majetku souvisejícího se sbírkou. Cílem Muchovy nadace je chránit a zachovat rodinnou sbírku a propagovat práci Alfonse Muchy prostřednictvím výstav.

V průběhu trvání výstavy přislíbil návštěvu galerie také ostravský rodák světoznámý tenista Ivan Lendl, který výstavu zaštítil. Záštitu nad výstavou převzali také Ing. Jaroslav Palas, hejtman Moravskoslezského kraje a Ing. Simona Piperková, náměstkyně primátora statutárního města Ostravy.

Výstava se uskutečňuje za finanční podpory statutního města Ostrava.

Partneři: Nadace Mucha, Ian Derson, UNIQA, statutární město Ostrava, Mediální partner: Fabex TV

V rámci výstavy se uskuteční také přednáška Martina Jirouška Belle époque aneb magie stříbrného plátna a komentované prohlídky výstavou.

V komentované prohlídce se návštěvníci seznámí s životem Alfonse Muchy a s různými oblastmi jeho umělecké tvorby. V tvůrčí části se seznámí se sociálními aspekty výtvarného umění s přesahem do street artu.

Výstavní sály GVU jsou otevřeny kromě pondělí 10.00-18.00
Vstupné: 80 Kč (plné), 50 Kč (zlevněné)

Ludmila Holubová

Foto:

Kdo byl Alfons Mucha

Alfons Mucha - malíř, designér, návrhář

* 24. července 1860 Ivančice

+14. července 1939 Praha

Alfons Maria Mucha byl český malíř a designér období secese. Byl otcem známého publicisty a spisovatele Jiřího (1915-1991).

Narodil se v Ivančicích v rodině soudního zřízence Ondřeje Muchy. Měl dvě sestry, Annu a Andělu. Studoval na Slovanském gymnáziu v Brně, kde si přivydělával jako chrámový zpěvák v chlapeckém sboru u sv. Petra a Pavla.

Když neuspěl u přijímacích zkoušek na pražskou Akademii výtvarných umění krátce nato přijal místo písaře u ivančického soudu. V této době připravoval ochotnická divadelní představení, maloval dekorace a plakáty, navrhoval pozvánky. Z roku 1875 pochází Muchova první známá kresba. Je to pastel představující Janu z Arku.

V roce 1879 odjel do Vídně, kde pracoval jako malíř divadelních dekorací u firmy Kautský-Brioschi–Burghardt. Stává se žákem tvůrce velkolepých pláten Hanse Makarta. Divadlo pro které pracoval však vyhořelo a Mucha se vrátil zpět na jižní Moravu do Mikulova.  Zde maluje portréty místních obyvatel.

Roku 1883 přijal pozvání od hraběte Khuen Belassiho. Nejprve restauroval staré obrazy, později prováděl dekorační malířské práce na zámku v Hrušovanech nad Jevišovkou, v blízkém zámečku Emmahofu a 1884 na hradu Gandegg u Bolzana. V roce 1885 Mucha, s Khuenovou pomocí, odchází na studia do Mnichova, kde studoval u profesora Hertericha a Lofftze, poté na pařížskou Akademii Julian.

Začal se živit jako grafik a ilustrátor pro mnohá pařížská nakladatelství a časopisy.
Mucha zpočátku tvoří historické obrazy akademického aranžmá, teprve 90. léta 19. století znamenají v jeho tvorbě zlom, kdy nachází svůj vlastní osobitý styl. K osudovému zlomu v jeho kariéře dochází roku 1897, kdy získává objednávku na plakát pro Sarah Bernhardt k divadelnímu představení Gismonda. Pro herečku a Divadlo Renesance v Paříži později vytvořil ještě mnoho dalších plakátů.

Díky plakátu pro Sarah Bernhardt se přes noc z neznámého malíře z Čech stal uznávaný umělec. Ačkoliv se tiskař obával přijmout Muchův konečný nákres plakátu kvůli jeho nekonvenčnímu stylu, u Pařížanů měl takový úspěch, že někteří sběratelé podpláceli lepiče, aby jim plakát přenechali, anebo jej v noci žiletkou vyřezávali z návěstních tabulí. Muchův styl vešel ve známost. Pro herečku a Divadlo Renesance v Paříži později vytvořil ještě mnoho dalších plakátů. Umělcovo dílo se brzy stalo součástí každodenního života; plakáty, dekorační zástěny, plechové krabičky na sušenky, obaly čokolád, parfémy či láhve likéru s etiketami navrženými právě Muchou prodávali téměř všude.

V roce 1898 s Jamesem Whistlerem zakládá malířskou školu Carmen, kde oba vyučují. Mucha vytváří řadu návrhů dekorační malby, mimo jiné vzniká panó "Čtyři roční počasí", "Čtvero umění", "Květiny", "Denní doby" a "Měsíce". Věnuje se i knižní grafice.

Pobyt v Paříži představoval pro Muchu odrazový můstek. V té době se zrodila myšlenka na monumentální malířské dílo z historie slovanských národů, "Slovanskou epopej", které by přispělo ke sblížení národů a sjednocení ke společnému boji za svobodu.
Roku 1904 odjel Alfons Mucha do USA získat prostředky na uskutečnění této myšlenky. Zde se setkává s chicagským průmyslníkem Charlesem Granem, který přislíbí Slovanské epopeji finanční podporu.

Nejslavnější Muchovo období je na přelomu 19. a 20. století. V roce 1906 se oženil s Marií Chytilovou. V USA byl uvítán jako největší dekorativní umělec světa, přesto se touží vrátit do Čech.
V roce 1910 se vrací do Prahy a v zámečku nad městem Zbirohem si pronajímá ateliér, kde se usidluje se svou rodinou. Zde realizuje svůj velký sen - Slovanskou epopej. V letech 1911 a 1924 podnikl několik cest na Balkán a do Ruska, kde zhotovoval skicy a návrhy pro Slovanskou epopej. Ve Slovanské epopeji se Mucha ideově navrací k myšlenkám českého národního obrození a zobrazuje mýty a legendy slovanských národů a shrnuje dějiny Slovanského národa. Cyklus velkých pláten maloval na zámku Zbiroh od roku 1910 a epopej byla dokončena v roce 1928. Muchův americký mecenáš Charles Crane ji věnoval Praze.

Mucha se také stal autorem prvních známek a bankovek samostatné Československé republiky. Nebyl však pouze grafikem a tvůrcem světoznámých plakátů art nouveau. Všestranným nadáním zasahoval do všech uměleckých oborů, sochařstvím počínaje a divadlem konče.

Stal se známým i jako designer užitého umění; kromě plakátů vinět, čokolád, sušenky, cigarety, maloval návrhy jídelních menu, kalendářů a dekorativních zástěn, ilustroval knihy, navrhoval známky i bankovky. Jeho tvorba zahrnuje návrhy interiérů, nádobí, šperků, ale i návrh okna katedrály sv. Víta (1931) v Praze.

Po vpádu Němců do Československa je Mucha mezi prvními Gestapem zatčenými osobami. Je mu sice dovoleno vrátit se domů, ale jeho zdraví se začalo rychle zhoršovat a 14. července 1939 v Praze umírá na zápal plic. Mucha je pohřben na vyšehradském hřbitově.

Po Alfonsu Muchovi pojmenoval Antonín Mrkos planetku (5122) Mucha.

Slovanská epopej – je cyklus dvaceti monumentálních pláten, inspirovaných dějinami Slovanů. Obsahuje těchto 20 pláten:

• Slované v pravlasti (1912)
• Slavnost Svantovítova (1912)
• Zavedení slovanské liturgie (1912)
• Hájení Sigetu proti Turkům Mikulášem Zrinským (1914)
• Bratrská škola v Ivančicích (1914)
• Tisknutí Bible kralické (1914)
• Milíč z Kroměříže (1916)
• Kázání Mistra Jana Husi v kapli Betlémské
• Schůzka na Křížkách
• Petr Chelčický (1918)
• Jan Ámos Komenský (1918)
• Svaz slovanských dynastů
• Po bitvě na Vítkově
• Jiří z Poděbrad a z Kunštátu
• Bitva grunwaldská
• Mont Athos (1924)
• Štěpán Dušan
• Car Simeon
• Přísaha Omladiny pod slovanskou lípou (1926–1928)
• Apoteóza z dějin Slovanstva (1926–1928)

Připravila Lenka Preclíková

zdroj:internet