Bylinář začneme jednou z prvních na jaře kvetoucích bylin, často pěstovaných i v zahradách např. na skalkách.

Jaterník podléška

Jaterník je léčivá rostlina, používá se hlavně list, někdy i s květem, mladé listy bez řapíků se sbírají těsně po odkvětu a suší se přirozeným teplem.

Užíval se při nemocech jater a žlučníku. Pokud se lépe podíváme na jeho listy, napadne nás, jak asi tato rostlina získala své rodové jméno. Latinské i české rodové jméno je odvozeno od podobnosti tvaru listové čepele s tvarem jaterních laloků (latinsky hépar=játra).
Její trojlaločné listy opravdu připomínají játra a tato skutečnost také dříve předurčila, že se jaterníkem budou léčit nemoci jater. Jeho druhové jméno podléška (a jeho lidové názvy podlístka nebo podlíška) jsou zase odvozeny z toho, že tato bylina často roste pod lískami.

Tato vytrvalá bylina dorůstá do výška 8 - 25 cm. Má dřevnatý, šupinatý oddenek za kterého vyrůstají nejprve bezlisté stonky nesoucí květy, později pak listy. Lodyha je chlupatá, bezlistá, listy přezimují. Listy jsou kožovité, řapíky a čepele mají na rubu chlupaté, na povrchu pak lesklé, zespodu někdy nafialovělé.

Květy jsou fialové, růžové, ale někdy i bílé. Kvetou na jaře od března do května.
Plod: nažka s masíčkem; semena rozšiřují mravenci
Stanoviště: stinné listnaté lesy, křoviny; u nás je rozšířena od nížin do pahorkatin.
Rozšíření: Evropa, Východní Asie a Severní Amerika
Praktický význam: slabě jedovatý (obsahuje protoanemonin), léčivka (saponiny, glykosidy, třísloviny) – dříve nemoci jater a žlučníku, je močopudný.  V minulosti se stonků jaterníku užívalo jako náhražky čaje.

Jaterník se pěstuje i v zahradách, oblíbené jsou zejména hybridy s květy růžovými, purpurovými, bílými, modrými nebo plnokvěté. Pro své velmi brzké kvetení bývá oblíbeným doplňkem na skalkách, byť má oproti většině skalniček poněkud jiné nároky: vyhovuje mu polostín a vlhčí půda. Množí se dělením trsů na podzim.

Nepatří mezi ohrožené druhy rostlin.

Miluše Daňková
Ilustrace: Vendula Arnoštová, Alena Pakostová