Změny počasí, zejména změny teplot, tlaku, vlhkosti v nás vyvolávají různé reakce. Však víme, jak naše klouby spolehlivě předvídají počasí. Ale příroda k nám není macešská. Na jedné straně nám způsobuje svými rozmary problémy, ale naopak nám poskytuje své léčivé schopnosti.

Tentokrát bude řeč o stromech

Hodně nám prospívá aktivní pohyb ve stínu stromů, např. v lese. Do lesa nechodíme jen na procházky, na houby nebo borůvky, ale také za stromy. Stromy svou majestátností a dlouhověkostí symbolizují život a sílu. Dokáží ale mnohem více. Silné stromy vyzařují energii, kterou z nich můžeme čerpat i my. Energii od nich nejlépe získáme přímým kontaktem.

Stromy nás také chrání před škodlivým kosmickým zářením. Toto záření právě neutralizují ionty vytvářené stromy. Stromy a keře působí na člověka jako nejlepší bioterapeut. Když unavení prací, stresem nebo nemocní přicházíme do vlivu jejich "pozitivní" energie, pak se naše energetické pole s jejich spojuje a začíná působit. Procházejte se mezi stromy, dotýkejte se jich a uvědomujte si co cítíte. U jednoho stromu pocítíte uklidnění, u jiného neklid. To proto, že některé stromy nám energii odebírají.

Sledujte svůj dech. Strom lékař by ho měl zregulovat. Když už víte, který strom na vás působí nejlépe, navažte s ním kontakt. Pozdravte ho, projevte mu svůj obdiv, uznání. Obejděte ho a zjistěte, z které strany je nejlépe se k němu přiblížit, kde má své "dveře". Opřete se o něj, zavřete oči a přijměte jeho pozitivní energii.
Relaxace či léčba začíná. Pozitivní energie nasajete tolik, kolik jste ji schopni přijat. Pokud je pronikání energie stromu do energetického pólu příjemce souladné, pak již po několika minutách přichází pocit úlevy a blaha. Ustoupí například bolesti zad, migréna nebo žaludeční obtíže. Délku pozitivního působení si regulujete sami.

Obejmout strom opravdu není nic k smíchu. Je hodně lidí, kteří čerpají životní energii z přírody a právě především ze stromů. Možná se vám to zdá směšné, ale něco na tom je. Ostatně za zkušení nic nedáte. Možná prožijete zvláštní okamžik, který vás naplní silou. Je to posilující léčba, kterou příroda poskytuje zcela nezištně a bezplatně.

Jak je to s jednotlivými stromy:

Bříza osvěžuje, rozproudí v nás energii, odplaví úzkosti, sklíčenost a depresi. Nenáročný strom, který se spokojí s trochou chudé hlíny, aby zapustil kořínky. Drží se mezi kameny, ošlehaný a olámaný vichřicí, a přece každé jaro ožívá nalévajícími se pupeny. Bříza je opravdu všestranná. Uklidňuje stresy, zbavuje hněvu, obav a strachu. Dodává sebejistotu. Uklidňuje bolesti ztuhlých kloubů, čelistí, břicha.

Spánek pod břízou se doporučuje lidem, kteří se cítí vyčerpáni nemocí nebo těžkou prací. Když obejmeme kmen břízy, přinese nám to klid a celkové posílení. Napomůže také při rozvíjení intuice a vnímavosti.

Buk se dřevem tak tvrdým a odolným, že přetrvá staletí, pohlcuje nemoci, zvláště bolesti hlavy, migrény, upravuje krevní tlak, zbavuje stresu a posiluje toleranci k druhým. Buk dává pohodu ducha, víru v sebe a blaho osudu. Uvolňuje od obav, strachu, zapuzuje nemoci hrdla a ledvin. Buk je stromem plodnosti, například Řekové přiváděli k bukům "jalová" zvířata a také neplodné ženy. Slované věřili, že tam, kde rostou buky nemohou nikomu ublížit žádné čáry a kouzla.
Bukový les nám poskytuje pocit bezpečí a nepříjemné problémy pak dokážeme vnímat z nadhledu. Buk posiluje v člověku schopnost tolerance k ostatním. Máte-li problémy ve svém okolí obejměte buk, který vám pomůže najít s ostatními kompromis.

Dub s plody připomínajícími hlavu panáčka s čepičkou, pomáhá při ztrátě životní energie, nepřekonatelném smutku nebo při apatii z dlouhé nemoci. Zklidní, pomůže utřídit myšlenky a správně se rozhodnout. Symbolizuje sílu mysli, moc a dlouhověkost.
Duby byly považovány za posvátné stromy. Ze šumění jejich listí uměli kněží starověkého Řecka "číst" božská sdělení. Také Keltové a Slované uctívali duby, dávali jim obětní dary a když potřebovali důležité rady, usínali v jejich stínu s vírou, že větve dubu jim přinesou prorocký sen. Rovněž mnozí svatí z počátků křesťanství trávili svůj život v prostoru starých vykotlaných dubů. Například sv. Bernard tvrdil, že za veškerou svoji energii i moudrost vděčí dubu, v jehož dutině často pobýval.
Pobyt pod ním se proto doporučuje těm, kteří mají nějaké neřešitelné problémy, neboť dub jim dodá sílu a napoví to nejlepší řešení.

Voňavá lípa nabízí spočinutí milencům. Je to strom lásky, naznačí cestu ve sporu, zbavuje pesimismu. Příjemné posezení v jejím stínu přináší radost a dobrou pohodu i starým a nemocným. Lípa je stromem smíření. Už za dávných časů, jakmile se dva znesvářené rody či sousedé udobřili, zasadili na hranici svých území lípu, aby hlídala a chránila jejich mír a pokoj. Je to strom lásky, který urovnává mezilidské vztahy. Energie lípy zajišťuje zdravý odpočinek, přivolává věštecké sny. Pobyt při kmenu lípy se doporučuje těm lidem, kteří vidí všechno černě a domnívají se, že je neustále někdo pronásleduje a chce jim ublížit.

Pokroucená sosna od nás přijme všechny smutky a výčitky svědomí a nabídne opět radost ze života, sílu a energii. Sosna přináší východiska ze složitých situací. Posiluje při únavě, slabosti, depresi a zlepšuje činnost všech orgánů. Sosna byla uctívána už ve starověku. Kultovním stromem byla především v Číně a v Japonsku. Tam byla považována za strom, který posilňuje jak živé bytosti, tak i duše zemřelých. I v Evropě byla symbolem síly, zdraví, dlouhověkosti a plodnosti. Keltové ji považovali za "matku moudrosti" a strom zdraví.
Pobyt při ní napomáhá k vyostření intelektu, posiluje paměť a navrací emocionální rovnováhu. Také zklidňuje zlost a stres a dokonce je prospěšný i při hubnutí.

Jedle uklidní podrážděnou nervovou soustavu, blahodárně působí na dýchací cesty a plíce, podporuje prokrvení těla, posílí intuici. Usměrňuje silné emoce, které brzdí střízlivé uvažování. Reguluje dýchání a činnost zažívacího traktu.
Obejmout jedli se doporučuje osobám zavaleným prací, neustále někam spěchajícím a s nízkým pocitem sebevědomí. Tento strom je bude chránit před přepracováním a poskytne jim tolik potřebné zklidnění a odpočinek. K jedli by se měli přitisknout také ti, kteří trpí zablokováním v sexu.

Smrk je vysazován tam, kde má chránit dům a rodinu před veškerým zlem, nemocemi a nepřízní osudu. U našich předků ztělesňoval ženský prvek a byl proto stromem života a mateřství. Ve starém Řecku se předpokládalo, že ve smrkových hájích mají své obydlí bohové. Jinde lidé zase věřili, že v korunách smrkových stromů sídlí dobří lesní duchové a skřítkové, a proto pod nimi pořádali tajemné magické obřady. Ke smrku se můžeme obracet při jakýchkoliv potížích - tělesných, psychických i jiných. Je jako laskavá matka, která nás k sobě přivine a sejme z nás vše nepříjemné.

Kaštan zmírňuje napětí, obavy, strach a obnovuje sebejistotu. V člověku nastoluje klidnou harmonii. Tento strom léčí nemocnou duši a pomáhá najít ztracené sebevědomí a jistotu. Plody v kapse nebo pod polštářem pomáhají proti revmatismu. Pobyt při kmenu jírovce nám pomůže zbavit se neklidu a strachu.

Vlašský ořech usnadňuje přizpůsobení se okolí, dává spokojenost s každodenním životem. Pomáhá najít smysl života. Pomáhá bořit vzdušné zámky a postavit se pevně na nohy. Zlepšuje činnost dechového a oběhového ústrojí.

Olše se hodí pro pevné nervy. Povzbuzuje duševní činnost. Obnovuje sílu, posiluje duševní moc člověka, ochraňuje před hádkami a spory. Pomáhá v nesnázích a od bolesti. Na píšťalku z olše se přivolává vítr. Germáni věřili, že první muž pochází z jasanu a žena z olše.
Jestli se chcete dovědět něco o sobě, dýchejte s olší. dříve se jí říkalo strom mrtvých, to znamená, že kdo se s ní přátelí, může navázat kontakt se záhrobím.

Strachu zbavuje jasan, podporovatel vůle. V Řecku byl posvátným stromem Poseidona.
Jasan je stromem znovuzrození, je stromem síly moře, síly spočívající ve vodě.

Hloh uvolňuje v člověku zdravý egoismus. Pomáhá uvolnit se ze závislosti na druhých a uvažovat o svých vlastních potřebách. Přikazuje žít tady a teď. Dobře působí na srdce a oběhové ústrojí.

Zimostráz zbavuje životní strnulosti, umožňuje poznat jiné aspekty života než ty, které jsme vnímali doposud. Působí dobře při žlučových a ledvinových kamenech, astmatu, kožních chorobách a ekzémech.

Vyhýbat bychom se měli snad jen tisu, který zneklidňuje a podporuje nekonstruktivní myšlenky.

Prosba lesa

Člověče,
jsem teplo tvého příbytku
za studených zimních nocí,
jsem přátelský stín,
když pálí letní slunce,
jsem krov tvého domu,
deska tvého stolu,
jsem lůžko, ve kterém spíš,
a dřevo, ze kterého stavíš lodě,
jsem násadou tvé motyky,
jsem dřevo tvé kolébky i tvé rakve,
jsem svět dobroty a krásy!
Slyš moji prosbu:
Nenič mne!

Nápis na bronzové desce u brány jugoslávského pavilónu na mezinárodní výstavě v Paříži v roce 1937.

Text:Miluše Daňková
Ilustrace: Václava Arnoštová

Další články autorky:

Co praví herbář

Další bylináře