Pohled z okna
Postupně se začínáme poznávat, zvykat si na sebe a stávat se přáteli, potkávat se, a tak snad bude namístě (kdo chce - není podmínkou) přiblížit ostatním své okolí, své milé, zájmy atd. Začali jsme pohledem z okna. Dalším pohledům se však meze nekladou, samozřejmě v etických hranicích, daných provozem těchto stránek.
Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete text (případně i foto) na info@seniortip.cz a my z toho uděláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna. Zatím to tak funguje a zde je jeden z dalších pohledů - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen přenesený...

Moje návštěva v Ostravě
aneb pohled na jednu zajímavou návštěvu

Chtěla bych napsat něco o mé návštěvě Ostravy letos v květnu. Je to pokračování ze srpna minulého roku, kdy u nás v Českém ráji byla na několik dnů wiki (nick) – Libuška Wernerová. Přijela k nám z Ostravy a po příjemně prožitých dnech mě a Liu pozvala na oplátku k sobě do Ostravy. Nikdy jsme s Liou v Ostravě nebyly a tak jsme rády pozvání přijaly. Naším přáním bylo poznat zajímavá místa a také hlavně setkat se s dalšími virtuálními kamarádkami z tohoto kraje. Považuji navazování přátelství za velkou výhodu internetu, hlavně ze stránek Seniortipu.

V dubnu jsme se tedy začaly připravovat na nějaký příhodný termín, který by vyhovoval oběma stranám a zvolily jsme 7. - 10. května. Přípravy na návštěvu Ostravy, která byla plná příjemných očekávání však v poslední době pokazilo vážné zranění Lii, která po nešťastném pádu byla dost pomlácená a její zranění jí nedovolovalo v dohledné době vycestovat.

Tak tedy po domluvě s wiky jsem se dala na cestování sama. Měla jsem výhodné cestování v tom, že do Karviné cestovala moje vnučka Romana se svým přítelem Daliborem a tak cestování bylo pro mě jednoduché. Sedla jsem do auta, které mě dovezlo až na adresu wiky.
Přivítání bylo velice milé a nad všechno moje očekávání. Libuška má velmi vkusně zařízený byt, který mi dala plně k dispozici a její pohostinnost byla všestranná. Také se mi plně věnovala celou dobu mého pobytu u ní a ještě jednou jí touto cestou děkuji.

Byly jsme se podívat v dole Landek, kde jsme fáraly dolů, což byl pro mě velký zážitek. Dále jsme si prohlédly záchranářské muzeum a venku vystavené stroje. Nejvíce si ale cením toho, že jsem poznala osobně dvě virtuální přítelkyně a to Dixy a Miladu 2, které nám celý pátek věnovaly svůj čas. Z mého pohledu jsme si tento den velice hezky užily a vyměnily si hodně zkušeností. Jsou to velmi milé dámy a i když jsou daleko mladší než já, stále jsme si měly o čem povídat. Popily jsme spolu dobrou ostravskou kávičku, poklábosily v parku. Také jsme vyjely na radniční věž, kde jsme dostaly odborný výklad o celém okolí.

Když už nás odpoledne bolely nožky, ještě jsme poseděly s wiki u ní doma na malém balkonku při pivku. Celý den byl velmi pěkný, počasí nám přálo a jen mě trošku mrzelo, že já jsem jela takovou dálku na setkání a z Ostravy, kde je dost členek Seniortipu přišla jen Dixi a Milada 2. No ale i to se stává, že zrovna není čas, nebo i něco jiného nedovolí na setkání přijít.

Na druhý den wiki připravila krásný výlet do hor, a hory ty já mám moc ráda. Jely jsme z nádraží Ostrava - Svinov vlakem do Frenštátu p.Radhoštěm. Dále autobusem do Ráztoky. Tam na nás čekal takový hezký stylový vláček, který nás dovezl až k lanovce. Vyjely jsme lanovkou na Pustevny, podívaly se k soše Radegasta a poseděly v krásné stylové hospůdce. Byl to výlet na celý den . Po dojezdu domů příjemně unavené jsme opět poseděly na balkonku a hodnotily celý den, který byl velice příjemný.

Tak utekl čas mé návštěvy ve velkém tempu a v sobotu večer pro mě opět přijeli mladí autem a měla jsem připraveno další velké překvapení. Dojeli jsme do Stodolní ulice, známé po celé republice. Navštívili jsme asi tři bary, něco málo popili a hlavně já jsem vnímala večerní atmosféru té známé Stodolní. Byla jsem jak Alenka v říši divů , ale byla jsem ráda, že jsem mohla poznat Ostravu i její noční život. Na nocleh jsme jeli do Horní Suché.
V neděli dopoledne jsme navštívili českobratrský kostel v Havířově, tak, jak je tam zvykem každou neděli. Po dobrém obědě jsem jela s přáteli na kole po okolí Karviné, kde jsem viděla vrtné věže i jejich okolí s propadající se půdou. A pak, po odpolední kávičce jsme se vydali na cestu domů. Cesta proběhla v příjemných vzpomínkách na uplynulé dny.

Moje pocity z návštěvy Ostravy vyzněly jednoznačně kladně! Ostravu jsem si představovala jako černou, učouzenou. Byla jsem velmi mile překvapena jak krásou města, tak i krásou celého okolí, Příjemným byl také milý a vstřícný přístup všech lidiček, se kterými jsem se během mé návštěvy setkala.

Budu dlouho a ráda vzpomínat, ale teď nejdříve musím vše vyprávět Lie, která o tak krásné zážitky přišla. Doufám, že návštěva Ostravy nebyla pro mě (i Liu) poslední.

Zdena Jelínková