V Kolovči přemílají staré báby

Unikátním omlazovacím vynálezem, mlýnem na přemílání starých bab, se chlubí soukromé Muzeum techniky a řemesel v Kolovči na Domažlicku.

Jedinečný přístroj sestrojil podle legendy Kajetán Matěj Černý, který se do Kolovče přiženil ze Švihova v roce 1831. Vyučený punčochář zanechal po svatbě svého řemesla a začal se živit jako celoláník na vyženěném ženině gruntu. V revolučním roce 1948 byl zvolen velitelem Národní kolovečské gardy. O tři roky později dal v obci postavit sirkárnu a zaměstnával 100 lidí. Dal postavit deset domů, byl mecenášem školy, kostela i místních spolků.

Co praví legenda

"Především byl ale široko daleko vyhlášeným šprýmařem," říká o něm Pavel Volf, majitel muzea, které dodnes uchovává a představuje zájemcům přemílací stroj na staré báby. Legenda vypráví, že se v lednu 1863 náhodně potkali v kolovečském hostinci Kajetán Matěj Černý s místním občanem, mydlářským mistrem Jakubem Šperlem. Černý věděl, že Šperl staví na pustém místě na konci Kolovče mohutnou budovu a že do ní nechává navážet stroje. Šperl dělal drahoty a nikomu nechtěl prozradit, do jakého podnikání se hodlá pustit. To byla záminka jako stvořená pro Černého. Když se potkali v místním hostinci, Černý povstal a prohlásil. "Já už vím sousede, co máš v plánu. Ty budeš mlít obilí. Ale jako že já se Černý jmenuju, budu mlít dřív než ty." Šperl se nechal nachytat a souhlasil, aby prohlášení bylo bráno za sázku. Muži se tedy vsadili o sud piva. Hned druhý den začal za zdmi Černého továrny potají vznikat mlýn. Nic netušící občané ho prvně spatřili ten samý rok při masopustním průvodu. Ze dvora Černého vyjelo spřežení koní a vytáhlo podivný stroj opatřený nápisem Parní mlýn na přemílání starých bab v poměru 7:1. Chasa, která mlýn obsluhovala, hned začala přivážet staré báby na trakařích ke mlýnu a sypat je do násypky. Po asi 10minutovém mletí vyšla z mlýna krásná a sličná panna. Tak prohrál mydlářský mistr sázku o sud piva a Koloveč vešla ve známost jako obec s unikátním vynálezem. Událost zaznamenaly dokonce i Humoristické listy. V roce 1879 přinesly doporučení od Jana Nerudy: "Máte-li kde starou pannu, škaredou a zvetšelou, pošlete ji do Kolovče, oni vám ji přemelou." Vlivem průmyslové revoluce se měnila vizáž přemílacího stroje, pohon, i velikost. Od roku 1948 už nevyjíždí o masopustu, nýbrž o srpnové kolovečské pouti. Největší změna nastala v roce 1949, kdy byl upraven mlecí poměr ze 7:1 na 1:1.

Kolovečské muzeum má i jiné unikáty

Populární přístroj na přeměnu stařen v mladice není ovšem jediným exponátem kolovečského muzea. Zájemce tu na výstavní ploše 400 metrů čtverečních najde dalších 1200 historických předmětů. "Týkají se běžného života na vsi za poslední tři staletí. Jsou tu zastoupena nejen veškerá řemesla, ale i exponáty dokumentující prudký technický rozvoj v posledních sto letech," připomíná Pavel Volf. Myšlenku založit muzeum prý Volfovi dostali náhodou. "Otec sbíral původně jen staré hodiny. Teprve před sedmi lety jsme začali sbírat starožitnosti cíleně," vysvětluje majitel muzea. Prohlídka trvá přes hodinu a je doplněna o promítání dokumentu. V expozici věnované výrobě pokrývek hlavy zaujme 100 let stará čepice z houby choroše. Pekařská dílna se chlubí starodávným rohlíkovačem, pastvou pro oči je kompletně vybavená řeznická dílna. V muzeu zaujme chladička mléka z roku 1877, pletací stroje z období první republiky i kompletní tkalcovna z roku 1870. Potěší pohled na 100 a více let staré bicykly, na první české elektrické pračky, bezpočet elektrických spotřebičů ze 20. a 30. let minulého století. A výstava starožitných hraček? Funkční parní stroj na lihový pohon vypadá neodolatelně, stejně jako 130 let staré tříkolky a kočárky.

Expozice je možné spatřit kdykoli ve všední dny, stejně jako o sobotách či nedělích. Vlastníci muzea jsou ke všem návštěvníkům vstřícní, což je znát i na ceně vstupného. Dospělé osoby zaplatí 35 korun, dítě dvacetikorunu. Mírnou slevu na vstupné dostanou i důchodci. Koloveč leží asi 15 kilometrů od Domažlic a nejlépe se do ní dostanete vlastním automobilem. Bližší informace je možné získat na telefonním čísle: 

Muzeum techniky a řemesel Koloveč 379 494 235.

Kolovečský mlýn na přemílání starých bab na sličné krasavice vyjíždí každoročně o srpnové pouti.

Dvanáct stovek exponátů uvidí návštěvníci kolovečského Muzea techniky a řemesel.

Kateřina Balnarová