Pohled z okna Postupnì se zaèínáme poznávat, zvykat si na sebe a stávat se pøáteli, potkávat se, a tak snad bude namístì (kdo chce - není podmínkou) pøiblí¾it ostatním své okolí, své milé, zájmy atd. Zaèali jsme pohledem z okna. Dalším pohledùm se však meze nekladou, samozøejmì v etických hranicích, daných provozem tìchto stránek.
Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete text (pøípadnì i foto) na info@seniortip.cz a my z toho udìláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna. Zatím to tak funguje a zde je jeden z dalších pohledù - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen pøenesený...
Mìl jsem sen
Opakovanì jsem nará¾el v rùzných èláncích a diskusích, vèetnì Seniortipu na problematiku srovnávání mladých a starších lidí, jejich chování a z toho vyvozovaných závìrù, která z obou skupin je lepší a která vyvolává problémy. Bìhem ME ve fotbale mne napadlo, ¾e si udìlám takové vlastní srovnání, z vlastních poznatkù a byl jsem zvìdav, jaké skóre mi mezi tìmi mladými a starými vyjde. Vydr¾el jsem to sledovat, respektive staèil mi jeden den a události bìhem nìj.
Den jsem zaèal pravidelnou kontrolou po pùl roce na oèním oddìlení. Zmínil jsem se zdravotní sestøe, ¾e bych mimo kontroly potøeboval potvrzení pro všeobecnou lékaøku k vydání osvìdèení k øidièskému prùkazu (po 65ti letech se musí ka¾dé dva roky ¾ádat v¾dy nové potvrzení).
Sestra ode mne vyinkasovala 530,- Kè a posadila mne proti jakémusi talíøi, na kterém se obèas nìco zablesko, a to jsem mìl hlásit. Trvalo to dlouho a bìhem té doby jsem nechtìnì jednou pootoèil hlavou, no vá¾ení nevíte jak ta sestra (vìkovì jsem ji typoval na mou vrstevnici) mì sprdla. To se mi u¾ dlouho nestalo!
Na mou omluvu nereagovala, naopak mi pøidala pøednášku na téma, ¾e „ka¾dej dìdek“ místo aby v 65ti zalezl a nepøeká¾el ostatním, ještì chce øídit auto. Podotýkám, ¾e nejsem zrovna (alespoò zatím) problémový pacient. Ètu bez brýlí a i ty góly na ME ve fotbale jsem v televizi sledoval vìtšinou bez nich.
Poté mì pøijala paní doktorka, ve vìku sotva polovièním mému. No a jak ta byla ochotná, vstøícná a pozorná, i recept na oèní kapky (gel) pro man¾elku mi na po¾ádání napsala.
Po mém návratu domù vyrazila man¾elka s receptem do lékárny. Jak pozdìji doma zjistila, pøinesla si nìco zcela jiného, jiné oznaèení kapek, od jiného výrobce.
Vrátila se proto do lékárny k tomu mladému lékárníkovi se slušným dotazem, ¾e se asi spletl. Místo omluvy ji arogantnì sdìlil, ¾e pøedepsané kapky nemají a proto jí musí staèit ty co jí dal, a aby nezdr¾ovala, nevidí, ¾e tam jsou i další zákazníci? No narazil! Moje ¾ena netrpí ani ustrašeností, ani jiným komplexem , øekla mu co si o nìm myslí a vzala si pøes jeho neochotu recept zpìt a šla do jiné lékárny. Tam jí lékárník, prý tak mého vìku vysvìtlil, ¾e tyto kapky-gel je nutné skladovat v lednici, ¾e je mají a ochotnì je vydal. Vysvìtlil, ¾e kdyby snad pøíštì tam nebyl on, aby ¾ádala objednání, zámìnu ¾e nedoporuèuje.
A tak mi bìhem toho jednoho dne vyšlo skóre staøí x mladí 2:2. Tedy remíza a na tom ME by se to øešilo kopy na branku, ale já bych to své skóre nerozhodné mezi mladí x staøí øešil spíše nakopáním do zadku tìch neurvalých, neochotných, arogantních, bez ohledu zda mají dres mládí èi stáøí.
A ještì pøed tím, ne¾ jsem ten den usnul jsem si tak nìjak bìhem usínání meditoval nad tím, ¾e ono to, jaký kdo má dres není ani tak rozhodující pokud jde o srovnávání mladých a starých, ale asi ani pokud by se srovnávali Èeši, Nìmci, Poláci, Francouzi, Rusové…
®e asi tak jako se najde charakterní, pracovitý, poctivý Maïar, Nìmec, Fin, tak se najde i obdobnì Èech, Rus, Francouz… a naopak, ¾e jsou i „Hanzlíci“ nìkteøí Nìmci, Poláci, Rusové, na Èechy nezapomínaje.
A pak u¾ byl jen ten sen.
Vidíte, teprve nyní se dostávám k meritu vìci. To vše pøed tím, bylo ze dvou dùvodù, jednak podpoøit teorii, ¾e sny jsou èasto odezvou, èi dozvukem pøedchozích zá¾itkù a hlavnì z toho dùvodu, aby jste si nemysleli, ¾e jsem se úplnì pomátl a¾ si pøeètete ten mùj sen.
Ono se mi zdálo, ¾e bez ohledu na národnost, vìk, pohlaví, barvu pleti, ¾e se všichni slušní lidé v rámci globalizace sestìhovali do jedné ohromné zemì a naopak ti „Hanzlíci“ zùstali za hranicemi tohoto ráje. Jak tam se ¾ilo to si nedovedete, vlastnì asi dovedete všichni pøedstavit. Musel jsem si na hodnì vìcí zvykat, zvykat si, ¾e zprávy v TV nejsou horor, politici ¾e jsou slušní a vìci znalí lidé, byty a auta se nemusí zamykat, školství a zdravotnictví není byznys, dùchodci nejsou pova¾ováni za pøítì¾ spoleènosti.
Na rozdíl od Martina Luthera Kinga, který mìl sen o tom, jak se odstraní diskriminace èernochù a tento svùj sen hlasitì vykøikoval do svìta "I Had a Dream" a¾ ho nìkdo zastøelil, já jsem naopak musel pøekonat øadu zábran, abych ten svùj sen jen tak opatrnì pošeptal v této úvaze, nebo» oznámit ho hlasitì se obávám abych nedostal svìrací kazajku a neskonèil v blázinci.
Jaroslav Petøík
