V ka¾dém kameni je ukrytá socha, v ka¾dém èlovìku je skryt ïábel
(rozhovor se spisovatelem Bøetislavem Olšerem)
Myslela jsem, ¾e si budeme hned povídat o Tvé poslední knize, 
nazvané Èerná krev, která vyšla v ostravském vydavatelství En Face a v knihkupectvích se objevila v lednu 2007. Ne¾ se tak stane, chci Ti ještì jako novináøi a dr¾iteli presti¾ních cen E. E. Kische polo¾it nìkolik otázek, které se týkají novináøské práce. Domníváš se, ¾e tady v Èesku je hodnì zkušených, vzdìlaných zpravodajcù a publicistù, kteøí jsou neúplatní, nestranní? Co je charakteristické pro naši novináøskou obec?
Co teï øeknu, bude vypadat jako naivní proklamace, ale z principu nezávislé ¾urnalistiky, jiná by ani nemìla existovat, by se tzv. investigativní novináø mìl vyhýbat pøátelským setkáním s prominentními politiky a èlenství v jakékoli politické stranì. Novináø zkrátka nemù¾e nikomu fandit. Kdy¾ Tì nìkterá z celebrit pozve na pivo nebo na veèeøi, je to zaèátek Tvého korumpování. Kdy¾ pak tento politik napø. zneu¾ije pravomoc veøejného èinitele a ty máš o tom napsat objektivní materiál, máš na vybranou; buï napíšeš pravdu a nav¾dycky si ho znepøátelíš, nebo zavøeš oèi a jsi konformní dacan. Kdy¾ mì nìkdo posadí do doprovodného letadla s prezidentem republiky, je jasné, ¾e všechno, co napíši, musí být takové, jak si to chce pøeèíst hlava státu. V opaèném pøípadì se u¾ do vládního speciálu nedostanu a v redakci mì vynadají, jeliko¾ byznys je byznys. A takoví rychlokvašní a mnohdy úplatní novináøi u nás, bohu¾el, stále víc pøeva¾ují. Tiskový mluvèí by rozhodnì nemìl být èlenem Syndikátu novináøù, jeliko¾ jeho pseudo¾urnalistika je znaènì manipulovaná. Je pøece placen za to, aby propagoval jen dobré jméno své firmy.
Myslíš si, ¾e novináøi jiných státù pracují jinak, ne¾ je bì¾né v Èesku, a ¾e proto mají ve spoleènosti vìtší respekt?
Jsou to vìtší špinavci, ale také mnohem vìtší a vzdìlanìjší charakteøi, jací se u nás u¾ dávno nenosí. V zahranièí mají politici strach z novináøù, kteøí jsou schopní si jejich aféry ve velké míøe sami vypátrat. Èeský novináø nezmù¾e nic, pokud mu nìkdo z vládních èinitelù nepodstrèí nìjaký tajný materiál. Viz Kubiceho zpráva a pár dalších akcí jistého útvaru politické policie... A prezentace násilí? ®ádný fotoreportér nemá šanci zvítìzit v soutì¾i Press foto, pokud nezachytí nìjakou válku nebo pøírodní katastrofu.
Mù¾eš prozradit dùvody, proè ses pøed nìkolika léty vydal na cestu volného novináøe, který není svázán s ¾ádnou redakcí? Takové rozhodnutí muselo mít velký vliv na tvùj novináøský a spisovatelský rozvoj, ovšem na druhé stranì Tì asi pøivádìlo do velmi stresových situací. Nelituješ dnes, ¾e ses rozhodl právì tak?
Rozhodnì ne. Nezávislost je velký dar. Nemusím si u¾ klást palèivou otázku: Èím bych se ¾ivil, kdyby neexistovala špatnost jiných...? Odešel jsem, proto¾e jsem u¾ nechtìl být dál manipulovaný lidmi kolem novin. Nejhorší funkce v novinaøinì je prostitut. Proto mám dnes také víc nepøátel, ne¾ pøátel, ale je mi to fuk... Navíc u¾ Hemingway varoval všechny budoucí spisovatele pøed ¾urnalistikou, která ka¾dý literární poèin silnì deformuje.
Nyní k Èerné krvi. Jak dlouho vznikal tento obsáhlý román?
Dlouho a z hrùzy, která na mì dopadla, kdy¾ jsem navštívil pár koncentrákù a nahlédl do ostravského podsvìtí. To, co jsem o tom všem napsal v Èerné krvi, je jen slabý odvar toho, jak dìsivá tato skuteènost je. Ostatnì, staèí si pøeèíst policejní statistiky, kolik je roènì v Ostravì kráde¾í aut, pøepadení finanèních úøadù, znásilnìní, domácího násilí, ublí¾ení na zdraví èi vra¾d. Je to nejvyšší kriminalita v Èesku. Kam se hrabe Dostojevský... Osvìtim jsem dùvìrnìji poznal hlavnì z vyprávìní mých izraelských pøátel, kteøí pøe¾ili holocaust. Napsal jsem o tom kní¾ku ,,Pøe¾ili šest válek". Paní Hana Ringová - Ro¾anská mìla tøeba to štìstí, ¾e se dostala na Schindlerùv seznam, pracovník Mossadu Chanan Ron zase unikl plynovým komorám jen tím, ¾e utekl do Ruska, kde se ocitl v gulagu na Sibiøi a pak narukoval do Svobodovy armády, s ní¾ se probil zpìt do svobodného Èeskoslovenska.
V knize konfrontuješ svìt muslimský a ¾idovský, myslíš si, ¾e na to máš právo jako èlovìk narozený na Valašsku? Pøece jenom nejsi vìøící muslim, ¾id èi ®id …
Právì proto, ¾e jsem køtìný valašský katolík, si to mù¾u dovolit. Navíc jsem byl v Izraeli a na Blízkém východì sedmkrát a poznal osudy nejen mnoha ®idù, ale mìl jsem mo¾nost navštívit premiéra Ariela Šarona i jeruzalémskou nemocnici Hadassah a její transplantaèní centrum (napsal jsem o tom román Krev pod obojí). Spisovatel není ten, kdo popíše svùj obraz v zrcadle, ale ten, kdo se doká¾e vcítit do pocitù smutku i radosti a neštìstí jiných. Èínské pøísloví k tomu øíká: Není tì¾ké namalovat tygra, mnohem t쾚í je nakreslit jeho kosti... Zkrátka, spisovatel bez empatie je jak císaø a jeho nové šaty... Vìtšina mých izraelských kamarádù mé kní¾ky èetla, vesmìs se dost líbily. Jeden ohlas za všechny:
Ahoj Bøe»a.
Pøeèetl jsem si úryvek Podruhé se narodila z Tvé kní¾ky Èerna krev. Tvùj pøesný postøeh, popis ¾ivota normálních lidí v nenormálním prostøedí, je tak dojímavý, ¾e hned jsem úryvek rozposlal do celého svìta mezi své známé.
Všecka èest Tvé perfektní spisovatelské tvoøivosti .
Tomi Shved, Tel Aviv
Nìkomu se mù¾e zdát, ¾e to v knize pøeháníš v dìjových zápletkách, v zobrazování surovostí, násilí, nemorálností èi neobvyklého sexu, a ¾e to vše pak nakonec oslabilo záva¾nost nìkterých tvých autorských sdìlení a výzev k svìtu, napø. toho, které èteme v závìru: Uctìme smírem památku všech milovaných …
Kdo si pøedstaví, co ¾idé pro¾ili za peklo v Osvìtimi, ten v mé Èerné krvi ¾ádné surovosti, násilí, nemotálnosti èi neobvyklý sex vùbec nezaregistruje. Co mù¾e být víc nemorální, ne¾ znásilòování ¾idovských chlapcù, zabíjení nemluvòat èi spalování lidí bez viny a soudu. Ve své knize vnímám pouze sílu nenávisti jedné z obìtí a vùbec se nedivím, a soudný ètenáø jakbysmet, ¾e si vymyslela tak perfidní zpùsob pomsty za smrt v plynu svých nejbli¾ších... Teï poznámka mimo protokol - pøíbìh Rity se i pøes mou bujnou fabulaci skuteènì stal, vrchní soud ,odmìnil´ podobnou nymfomanku a jejího vášnivého milence za semtex v autì man¾ela, který pøi explozi rovnì¾ nezahynul jako Hanzi, dvanácti roky vìzení s ostrahou.
Dìj knihy se odehrává na mnoha místech zemìkoule, napø. v Izraeli, Osvìtimi, v Nìmecku, v Paøí¾i a snad nejvíce v Ostravì, kde ¾ije hlavní hrdina knihy Hanzi se svou rodinou, která se rozpadá kvùli dokonalé pomstì èlovìka - ®ida, jen¾ pøišel o své pøíbuzné bìhem II. svìtové války. Nástrojem vendety je právì muslim. Ty jsi tak vlastnì v románu nešetøil ani ¾idovskou ani muslimskou stranu, ukazuješ, ¾e zlo - ïábel existuje všude na zemi, i v ka¾dém èlovìku. Neurazil jsi tak svoje pøátele a» u¾ z jedné, èi druhé strany, a jak se Ti ¾ije s takovým poznáním?
Nešetøím nikoho, kdo se provinil. I já jsem høíšník a také se nešetøím. O svých nepøátelích, a jak jsem k nim pøišel, u¾ byla øeè... Pokud napíšeš pravdu, provinila ses a je s Tebou zle, alespoò v oèích Tvých bývalých pøátel. Kdo z nich by chtìl lhát jiným i sám sobì, ten mi nestojí za to, aby byl mým kamarádem.
Románový hrdina Hanzi je jako Ty novináø. Mìl jsi velkou odvahu, kdy¾ jsi mu vybral právì takové povolání. Mnoho ètenáøù mù¾e vás dva ztoto¾nit. V ještì stále nemetropolitní Ostravì a v malém Èesku to pro Tebe nemusí mít pøíznivý dopad. Pøemýšlel jsi o tom, kdy¾ jsi psal Èernou krev?
Jsem blázen, valašský cholerik, který by si pro pravdu nechal vrtat koleno. Pøemýšlel jsem o tom dlouho a nakonec jsem se rozhodl, ¾e to tak musím napsat, jinak bych se zpronevìøil sám sobì. Hanzi nejsem já; jeho šlechetné vlastnosti jsou jen obrazem mého snu o vlastním charakteru. Pøání je i zde otcem myšlenky. A co se týká jeho slabostí? Jsou jen zaklínadlem a hlasem nadìje, ¾e se mi tyto zhoubné rysy jednou prov¾dy vyhnou...
Èernou krví poukazuješ, co¾ se u¾ v literatuøe bezpoèetnìkrát stalo, na vìèné motory lidského jednání, vlastní pøíslušníkùm všech ras, národù a etnických skupin, to je na sexuální, rodièovský a sebezáchovný pud, také na touhu po lásce a klidném místì, kde èlovìk nalezne své uklidnìní a naplnìní. Vyzdvihuješ i dùle¾itost a úlohu rodiny pro spoleènost. Myslíš si, ¾e právì klasický model rodinných vztahù v budoucnu pøe¾ije, nebo mìl by pøe¾ít?
Vidíš, ¾e lze v Èerné krvi objevit i kladné hodnoty. A o tom to je. Jenom pokrytec nad touto kní¾kou ohrne pohrdlivì nos. Kdo se vtípí, ten se cítí, aneb nad Ostravou létá hejno potrefených hus... Rodina je pro mì základ konzervativního køes»anského dìdictví. Já ¾iji u¾ šestatøicátý rok poøád s jednou man¾elkou, která mi dala dva skvìlé syny. Jsme š»aœtní a o tom to je. Starší syn je houslista-filharmonik, momentálnì odlétající na turné do Èíny, Hong-kongu a Singapuru, mladší právì absolvoval Univerzitu Karlovu a uèí v Porubì. Náš klasický model rodinných vztahù urèitì pøe¾ije nejmíò padesát rokù...
To, jak jsi v knize vpletl do dìjové linky postavy, které ¾ijí v rùzných koutech svìta a pøitom se støetnou a kladnì èi a¾ tragicky se ovlivní, mù¾e ve ètenáøi vyvolat pocit, ¾e i tady v Ostravì je jedinec ve velkém nebezpeèí, ¾e je jen otázkou èasu, kdy tu v plné síle vtrhnou chapadla zahranièního terorismu a nadnárodní politické mafie, která totálnì zmìní náš ¾ivot. Bylo toto upozornìní také tvým autorským zámìrem, nebo je to jenom ètenáøský vývod?
Ka¾dý èlovìk je schopný zabít, v ka¾dém z nás je kus vraha, jde jen o situaci a okolnosti, v nich¾ se v daném momentì ocitne. Kdy¾ se slušný otec, který v ¾ivotì ani mouše neublí¾il, dívá, jak mu pøed oèima znásilòují dceru, jediné, co musí, opakuji musí udìlat, je okam¾itì toho zloèince zabít... Jde také o kulturnost jednotlivých ras a lidských èi nábo¾enských skupin. Za padesát rokù bude èistá bílá rasa jen v rezervacích. U¾ dnes je bìlochù na svìtì zhruba pouhá jedna desetina. A to ještì se zamhouøením obou oèí. Bìloška rodí v prùmìru 1,4 dítìte, barevná matka a¾ ètyøi... Nejsem rasista, mám doma dokonce barevnou televizi, ale ji¾ní a asijské mentality jsou zkrátka divoèejší, øekl bych fundamentalistiètìjší. A pokud tyto jejich dìti budou tou¾it víc umírat, ne¾ ¾ít, bude to pro lidstvo moc zlé... Ještì horší, ne¾ kdyby svìtu vládly nadnárodní politické mafie. Chapadlùm teroristické chobotnice ale stejnì neunikneme.
Kdybys mìl v referendu hlasovat pro vznik jednoho velkého svìtového státu, byl bys pro? Domníváš se, ¾e lidstvo k tomu spìje v rámci zachování civilizace, tøeba¾e to èerné- negativní, symbolicky øeèeno – ïábìlské, stále proudí v èlovìèí krvi?
Jsem pro referenda. Ve Švýcarsku se veøejnì hlasuje i o uèiteli ve smíšené jednotøídce. V ka¾dém z nás je kousek ïábla. V ka¾dém kameni je ukrytá socha, v ka¾dém èlovìku je skryt ïábel. Neexistuje prostì nezištný èlovìk, pokud za zisk pova¾ujeme tøeba štìstí matky, která je schopná se obìtovat pro ¾ivot svého dítìte. Pud sebezáchovy samice a jejího rodu. Pøevedu slepce pøes cestu; je to jen kalkul - co kdy¾ mì nìkdo uvidí, ¾e jsem to neudìlal, co kdy¾ je nìkde skrytá kamera, jak bych se cítil, kdybych toho chudáka nechal pøejet autem...? To vše je zisk...
.jpg)