Postupnì se zaèínáme poznávat, zvykat si na sebe a stávat se pøáteli, potkávat se, a tak snad bude namístì (kdo chce - není podmínkou) pøiblí¾it ostatním své okolí, své milé, zájmy atd. Zaèali jsme pohledem z okna. Dalším pohledùm se však meze nekladou, samozøejmì v etických hranicích, daných provozem tìchto stránek.
Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete text (pøípadnì i foto) na info@seniortip.cz a my z toho udìláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna. Zatím to tak funguje a zde je jeden z dalších pohledù - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen pøenesený...
Tentokrát je to pohled do pøírody, kde kromì pøírody je i trochu historie.
MANNSTEINUV KÁMEN
Letní sobota zaèíná mlhou, která se bìhem dopoledne rozplyne. A u¾ je tu neúprosné ¾hnoucí slunce a modrá obloha s bílými obláèky (kumuly).Rozhodneme se pro kratší výlet, ale tak, abychom mìli støedohorské kopce na dohled. Z Lovosic se vydáváme do Bílinky a odtud u¾ po svých polními cestami smìrem k Bøeznu.
Necháváme se unášet krásou kulturní krajiny. Støedohorské louky a pole ohranièené mezemi a remízky jsou malebné v rovinì i ve zvlnìném terénu. ®nì jsou v plném proudu. Krásná atmosféra štìdré zemì, kterou umocòují všude na dohled prudce se zvedající kdysi ohnìm zrozené hory - Ovèín, Boreè, Sutomský vrch, Dìkovka, Solanská hora, Lipská hora, Ostrý, Milešovský Kloc, královna Milešovka, Kleteèná a Lovoš, který je nám nejblí¾e. Máme je tu všechny pohromadì, radost pohledìt.
Louky jsou plné modrých kvìtù kakostù luèních a ¾lutých jestøábníkù. U cesty kvete rù¾ový sléz a fialová chrpa luèní, ¾lutá komonice lékaøská a kozí brada, svìtlounce nafialovìlý jitrocel, ¾lutavá lnice kvìtel, jetel zlatý, rù¾ovì fialová vrbovka úzkolistá, fialový chrastavec, hlaváè bledo¾lutý, bodlák bìlotrn obecný, lopuch a další. Nacházíme dokonce i rù¾ovou jehlici trnitou. Obdivujeme bohatou úrodu osamìlých hrušní, jabloní i slivoní.
Nechybìjí ani motýli - baboèka kopøivová, baboèka bodláková, paví oko, okáè luèní, modrásek i bìlásek.
"Pìt penìz, pìt penìz", volá nìkde køepelka. Nad sklizeným polem krou¾í kánì a smìrem k Lovoši pøelétává hejno špaèkù.
Odpoèíváme a na poli pøed námi se objevují dvì srnky, které tu zøejmì mìly v obilí vyšlapané stezky. Teï je nenašly a v otevøené krajinì znejistìly. Chvilku stály a zdálo se, ¾e se dorozumívají mezi sebou a dohadují, kterým smìrem se mají vydat. Snad o nás ani nevìdìly a probìhly v naší blízkosti. Krásné setkání!
Pokraèujeme v cestì. Èervenavé jeøabiny a modré ojínìné trnky jsou nepatrným náznakem blí¾ícího se podzimu. Vedro nás udolává, a tak po chvíli usedáme do stínu keøù a zachycujeme krásy Støedohoøí ka¾dý po svém - fotoaparátem i štìtcem.Vdìèným námìtem je Lovoš, který je z ka¾dé strany jiný. Z naší strany (jihozápadu) pùsobí majestátnì, zaujímá obrovský prostor a jeho vrchol je špièatìjší. Menší vrchol Kybièka je úplnì v zákrytu Velkého Lovoše.
Cesta smìøuje k Bøeznu, ale my odboèíme vpravo, kde nás zaujme v polích osamìlý nenápadnì se zvedající kopeèek porostlý travou a nìkolika keøi. Podobných kopeèkù ve Støedohoøí nacházíme desítky. Ten náš s nadmoøskou výškou 326,5 m se nazývá "Mannsteinùv kámen". Byl pojmenován podle pruského generála Kryštofa Hermanna Mannsteina, který se zúèastnil sedmileté války, probíhající v letech 1756 - 1763. Válka zaèínala bitvou u Lovosic. Dne 27. èervna 1757 kolem tohoto vršíèku soustøedil generál
Mannstein kruhovou obranu svého vojska chránìnou vozy. Jeden z vozù se náhle uvolnil a dal do pohybu, èím¾ v obranì vznikla mezera, kterou pronikli Chorvaté dovnitø obranného postavení a generála zastøelili. Od té doby se nazýval vršek Mannsteinberg a pozdìji dostal název Mannsteinùv kámen. A tak zcela nenápadný kopeèek Èeského støedohoøí se stal svìdkem nepatrného úseku naší historie.
A nakonec ještì malá geologická zajímavost - v okolí Mannsteinu se na poli nalézá limonit (hnìdel - vodnatý oxid ¾elezitý) v kulovitých a ledvinitých tvarech, které vyvolávaly domnìnku, ¾e se jedná o tzv. "mìsíèní kameny"...
Radujeme se z krásného letního dne. Ale sluníèko, i kdy¾ ještì pìknì høeje, nám pomalu naznaèuje, ¾e je èas vrátit se na nádra¾í... Jako v¾dy, neradi se louèíme s krásnou a pohodovou krajinou Èeského støedohoøí, která nám poka¾dé nìco zajímavého nabídne a pohladí po duši....
Jana Haasová
Poznámka redakce: Milovníci pøírody, z Prahy a blízkého okolí mohou návštívit výstavu akvarelù Jany Haasové
Pohled z okna 
kvete rù¾ový sléz a fialová chrpa luèní, ¾lutá komonice lékaøská a kozí brada, svìtlounce nafialovìlý jitrocel, ¾lutavá lnice kvìtel, jetel zlatý, rù¾ovì fialová vrbovka úzkolistá, fialový chrastavec, hlaváè bledo¾lutý, bodlák bìlotrn obecný, lopuch a další. Nacházíme dokonce i rù¾ovou jehlici trnitou. Obdivujeme bohatou úrodu osamìlých hrušní, jabloní i slivoní.
