Postupnì se zaèínáme poznávat, zvykat si na sebe a stávat se pøáteli, potkávat se, a tak snad bude namístì (kdo chce - není podmínkou) pøiblí¾it ostatním své okolí, své milé, zájmy atd. Zaèali jsme pohledem z okna. Dalším pohledùm se však meze nekladou, samozøejmì v etických hranicích, daných provozem tìchto stránek.
Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete text (pøípadnì i foto) na info@seniortip.cz a my z toho udìláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna. Zatím to tak funguje a zde je jeden z dalších pohledù - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen pøenesený...
Moje toulání
Tak jsem se opìt zatoulala, tentokrát na moji rodnou ji¾ní Moravu. Jela jsem tam navštívit nejen rodinu, ale i paní, se kterou jsem se seznámila na netu. Pozvala mne do Prušánek, obce v regionu Podlu¾í. K obci patøí vinné sklípky v Nechorách. Ale nejprve k Prušánkám...
Prušánky
Stejnì jako ostatní obce regionu, i Prušánky le¾í poblí¾ èesko - slovenských hranic mezi mìsty Hodonín a Bøeclaví. Obcí prochází vinaøská cyklistická stezka.
Okolí obce bylo obýváno ji¾ od pravìku. Archeologické nálezy jsou v katastru obce registrovány v nìkolika lokalitách. Nejrozsáhlejší jsou lokality Podsedky, Hluchý ¾leb, Padìlíky a Podkovné. Nejvýznamìjší lokalita se nalézá jihozápadnì od silnice, vedoucí z Prušánek do Moravského ®i¾kova. V této lokalitì byl nalezen ¾árový hrob kultury se šòùrovou keramikou. Nejvíce dokladù je však ze starší doby bronzové, reprezentující kulturu unìtickou. Jsou zde zastoupeny jak hrobové nálezy, tak sídlištní doklady.
Nejstarší doklady slovanského osídlení lze èasovì zaøadit do 8. století. V oblasti Podsedky byl odkryt komplex sídliš» a pohøebiš». Odkryt byl také hrob velmo¾e s ostruhami a meèem.
Tøi hromadné nálezy bronzových pøedmìtù (høiven) lze zaøadit do èasového úseku kultury kunìtické a¾ vìteøovské. První nalezištì bylo objeveno v roce 1955 rolníkem Jakubem Štìtkou. Nìkolik høiven bylo obèany Prušánek pøedáno pracovníkùm Archeologického ústavu ÈSAV v Mikulèicích. V roce 1967 nalezl rolník Jan Seják pøi výkopových pracích na dvoøe 100 høiven vázaných po pìti kusech.
V narušených hrobech unìtické kultury byly nalezeny na spáncích lebky dva páry mìdìných vlasových ozdob, na krku náhrdelník slo¾ený z trubièek, vyrobených stoèením mosazného drátu a s mìdìnou prohnutou jehlicí. Pøi výzkumech byly dále nalezeny ostruhy, sekyry, støíbrné, pozlacené a bronzové náušnice rùzných typù, gombíky, náhrdelníky, vìdra, šipky, no¾e. Dále byly objeveny také doklady støedodunajské mohylové kultury. Zlomky keramiky je zde zastoupena také kultura laténská.
Údaje jsou èerpány z knihy Prušánky - vinaøská obec Podlu¾í
Nechory
jsou ojedinìlou lokalitou, kde nikdo nebydlí a všechna stavení slou¾í k výrobì vína a pìstování révy vinné. Dnes je v Nechorách více jak ètyøi sta padesát vinných sklepù. Pøi pøíznivém poèasí se na konci kvìtna koná na námìstíèku „Májové zpívání“ mu¾ských i ¾enských sborù z Prušánek a okolí. A právì Májového zpívání jsem se zúèastnila.
Letos vystoupil domácí mu¾ský sbor, jako hosté mu¾ské sbory z Podlu¾í a Horòácka, domácí ¾enský sbor a ¾enský sbor z Kuklova (Slovensko).
Bylo to moc hezké odpoledne, ty písnièky v podání ,,mu¾ákù“ znìly…
Však si je poslechnìte ve zpracované prezentaci.
Jak je to s ostatními slavnostmi v Nechorach
Zará¾ání hory
je stará vinaøská slavnost, která se tradiènì koná první sobotu v záøí pøi západu slunce v Nechorách. Mu¾i pøinášejí na ramenou za zpìvu písnì Sobotìnka ide "horu" - oloupaný kmen, v jeho¾ vrcholu je upevnìna kytice z devatera kvítí a po jedné láhvi s bílým a èerveným vínem a také bílým a modrým hroznem. Zasadí kmen do pøedem vykopané jámy a upevní jej 12 kolky, které symbolizují mìsíce roku a také 12 apoštolù. Kolky ozdobí révovým vìncem. Starosta pak pøi zapáleném ohni, v nìm¾ má shoøet kytice z loòské hory, vyzve pøítomné k minutì ticha za vinaøe, kteøí bìhem roku zemøeli. V Horních Nechorách je zapálení provázeno modlitbou za ochranu vinic i za mrtvé vinaøe. Nezbytnou souèástí slavnosti je ètení vinaøských artikulí, také jejich èásti, v ní¾ se zapovídá vstup do vinohradu po jejich uzavøení a vyjmenovávají se sankce za porušení tìchto pravidel. Symbolicky naznaèí ochranu vinohradù ètyøi støelci výstøelem z pušek na ètyøi svìtové strany a po nich všichni místní vinaøi, seøazeni podle významu funkce, kterou v obøadu zastávají, obcházejí "horu" a sekerkou lehce poklepou na všech 12 kolkù. Tím je slavnost ukonèena a vinaøi se se svými hosty rozejdou do sklepù. Hora je znamením, ¾e do vinohradù ji¾ nemá nikdo pøístup a¾ do vinobraní. Jedinou výjimkou je hotaø, hlídaè, který prochází vinohrady, plaší ptáky a chrání vinice pøed zlodìji. V dobách platnosti horenských práv mìl velké pravomoci, ale i øadu povinností. I dnes je dùle¾itou a respektovanou osobou v dobì dozrávání hroznù, tøeba¾e jeho pravomoc je pomìrnì malá. V dru¾stevním vinohradì Pod Nechory se "hora" stavìla poprvé v roce 1954.
Horenské právo
Kdo¾koliv cestú šel, lebo jel a do vinohradu nejsúca jeho pro hrozen, lebo cokoliv inšího rukú sáhl a lebo do vinohradu vkroèil, ten a takový o ruku a lebo nohu pøijíti má. A esli by celým ¾ivotem do greftù vstúpil a z nìho nìco vzal a bude chytìný, hrdlo ztratí a lebo sa s ním udìlá tak, jak slavný súd rozhodne.
Výjimku èiní enom èlovìk nemocný a lebo tìhotná ¾ena. Pakli¾e by èlovìk nemocný lebo tìhotná ¾ena mimo horu šel a lebo jel a pro ¾ízeò hroznù ¾ádostiv byl, temu a takovej sa povoluje aby do vinohradu vešli a na hotaøa tøikrát zavolali. Majú mu ¾ádost svoju ohlásit a hotaø má takovým tøi hrozny dat. Pakli¾e by sa hotaøa nemohli dovolat, majú sami sobì tøi hrozny utrhnút, ve vinohradì ich zest, stupky z nich zahrabat a na kolek jeden groš dat.
Esli by èí sviòa, tela, lebo koza, jakékoliv inší dobytèa a lebo kùò do hory vešli a od hotaøa zajatí byli, ten má štyry groše pokuty zaplatit a škodu nahradit, za psa potom štyry groše zaplatit a škodu nahradit.
Hotaøi mosá vìrnì vartovat a nic nikomu ve vinohradech ani hroznù, ani ovoce dom odnášat a dat. Ka¾dého koho ve vinohradì pøi kradení chytnú a» èlovìk èi hovado bylo, slavnému súdu pøedvést majú, nebo pøísahu slo¾it majú.
Vinobraní dìlat a hrozny brat nesmí nikdo spìš, ne¾ jak slavní úøadé, radé, horní, valná hromada kopáèù a chlapú staro¾itných ustanoví.
Tak bylo, jest a bude.
Na výlet jsme vyjeli hned zrána. Cestou jsme se zastavili i na zámku v Miloticích. O nìm napíši v dalším èlánku.
Marta Heraltová
K èlánku je rovnì¾ zpracována prezentace v programu Poower Point. Napsat si o ni mù¾ete zde
Pohled z okna 
jsou ojedinìlou lokalitou, kde nikdo nebydlí a všechna stavení slou¾í k výrobì vína a pìstování révy vinné. Dnes je v Nechorách více jak ètyøi sta padesát vinných sklepù. Pøi pøíznivém poèasí se na konci kvìtna koná na námìstíèku „Májové zpívání“ mu¾ských i ¾enských sborù z Prušánek a okolí. A právì Májového zpívání jsem se zúèastnila.
bílým a èerveným vínem a také bílým a modrým hroznem. Zasadí kmen do pøedem vykopané jámy a upevní jej 12 kolky, které symbolizují mìsíce roku a také 12 apoštolù. Kolky ozdobí révovým vìncem. Starosta pak pøi zapáleném ohni, v nìm¾ má shoøet kytice z loòské hory, vyzve pøítomné k minutì ticha za vinaøe, kteøí bìhem roku zemøeli. V Horních Nechorách je zapálení provázeno modlitbou za ochranu vinic i za mrtvé vinaøe. Nezbytnou souèástí slavnosti je ètení vinaøských artikulí, také jejich èásti, v ní¾ se zapovídá vstup do vinohradu po jejich uzavøení a vyjmenovávají se sankce za porušení tìchto pravidel. Symbolicky naznaèí ochranu vinohradù ètyøi støelci výstøelem z pušek na ètyøi svìtové strany a po nich všichni místní vinaøi, seøazeni podle významu funkce, kterou v obøadu zastávají, obcházejí "horu" a sekerkou lehce poklepou na všech 12 kolkù. Tím je slavnost ukonèena a vinaøi se se svými hosty rozejdou do sklepù. Hora je znamením, ¾e do vinohradù ji¾ nemá nikdo pøístup a¾ do vinobraní. Jedinou výjimkou je hotaø, hlídaè, který prochází vinohrady, plaší ptáky a chrání vinice pøed zlodìji. V dobách platnosti horenských práv mìl velké pravomoci, ale i øadu povinností. I dnes je dùle¾itou a respektovanou osobou v dobì dozrávání hroznù, tøeba¾e jeho pravomoc je pomìrnì malá. V dru¾stevním vinohradì Pod Nechory se "hora" stavìla poprvé v roce 1954.