ČERVÍČEK
Zrovna, když jsem se vykoupal a navlékl si na nahé tělo župan, zazvonil zvonek. Vzal jsem sluchátko od domovního telefonu.
”Tady jsem já, Jarmila,” ozval se hlas mé ženy, ”zmáčkni tlačítko. Zapomněla jsem doma klíče.” Zmáčkl jsem tlačítko, zezdola od vchodu do paneláku se ozvalo zachrčení, bouchly dveře a vzápětí se ozval i hluk výtahu.
”Udělám ženě nějakou legraci,” vynořil se jeden z mých okamžitých nápadů. Stál jsem za dveřmi a čekal. Třesknutí dveří, slyšel jsem, jak žena vychází z výtahu. Rychle jsem otevřel dveře dokořán, rozhalil župan a zařval jako úchyl: ”Hé hé hé!”
Nebyla to manželka ale listonoška. Lekla se a spadla po schodech o poschodí níže. Ležela na vysypaných velkých důchodech a vyjeveně na mne zírala. Rychle jsem se zahalil. Nechápal jsem, co se stalo. V té chvíli se objevila vedle klečící listonošky moje žena s taškami.
”Proč jsi nejela výtahem?” ptal jsem se zbytečně.
”Protože jdu po schodech!” řekla a nechápala, co se vlastně stalo. Držel jsem si župan. A tenkrát mě urazila jedna věta a mrzí mne ještě dnes. Listonoška se na mě zespoda podívala a nevěřícně zakroutila hlavou:
”Takovej červíček a jak to ženskou vystraší!”
* * *
INZERÁT
Pan doktor prohlédl má kolena a doporučil mi opatrnou jízdu na kole. Protože ten doktor byl můj kamarád, uvěřil jsem mu.
”Chce to inzerát,” řekl jsem si. ”Chce to přistupovat k chorobě moderně.” A hned druhý den jsem napsal černým fixem na velký list papíru:
Koupím starší levné kolo. Značka: ARTRÓZA.
Josef Fousek - byt číslo 42.
”Napsal jsi to blbě,” neodpustila si moje žena.
Myslel jsem si své. Zřejmě nepochopila sílu inzerce. Připíchl jsem špendlíky svůj inzerát na nástěnku v chodbě našeho paneláku. Nemýlil jsem se. Již třetí den jsem potkal pana magistra Bláhu.
”Pane Fousku,” ochotně mi oznamoval, ”včera jsem prodal starší, ale nádherné kolo za sto padesát korun!”
”Četl jste můj inzerát dole v chodbě?” otráveně a naštvaně jsem se zeptal.
”Právě, že četl,” přikývl pan magistr.
”A proč jste to kolo neprodal mně?”
Pan Bláha pokrčil lékárnické obočí:
”Vy jste chtěl kolo značky Artróza a já měl Esku!”