Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Miloš,
zítra Zora.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Legionářský deník Rudolfa Čmejly - 4
 
POEZIE VOJENSKÁ
(výběr, doslovný přepis)

V Rudolfově zápisníku je množství básní a písní, zapsaných ve vzpomínkách  zejména v roce 1920 ve Starých Hamrech. Několik je i ruských, psaných azbukou i latinkou. Některé jsou zvlášť zajímavé až dojemné.
 
FRAJEŘINA
Když dám si frenčku spíchnout jak je moda
rajtky v šířce na dva aršíny
to věřte mi se takhle honí voda
to vám dělá dojem na ženy.
 
Za ucho si v patku sčísnu vlasy
dicinky Praha žádný makotřasy
kamaše žluté šinel přeštěknutý
na to se vždycky chytnou panny.
 
Jdu chvíli sám, leč za okamžik v páru
Bořišnou si to nesem po bulváru
Dnes je to ta zítra jiná
Česky se tomu říká frajeřina.
 
Když pod Penzou jsme 3 měsíce stáli
do rudé gardy zkusili nás zvát
na člověka když dlouhá chvíle pálí
zachce se taky trochu žertovat.
 
Už se nesem dva kamarádi staří
ku přiblblému jejich komisaři
to pravím já a Véna Navářka
zde tovariši, naše přihláška.
 
Hned kasír se k nám s Kernkami žene
my dali jsme si za ně dobré "bene".
Když naši jeli dál, však to je jiná
my vzali roha, zkrátka "frajeřina".
 
Až po dlouhé krkolomné pouti
octnem se zase Prahy naší ve zdech
až Rakouská barabizna se zhroutí
tu pluk za plukem jde po Příkopech.
 
Cos dělal v Rusku zeptá se mě Mici
já  řeknu jí Hrál jsem si se Šibenicí
někdy jsem střílel někdy bylo ticho
někdy měl hlad, někdy plné břicho.
 
Tu pichli jsme do Leninových drábů
tu jsme si hráli s Němci na slepou bábu
a kdyby mě tam někde kryla hlína
byla by to také - Česká frajeřina.
 
Přepsal od přítele K.  R.Č.    Konec.
 
       

ČESKÝ SIBIŘÁK
Vláčím se tak hbitě cizinou
hledaje štěstí, snad druhým
ve vzteku k prozbám se potácím
zápasím s osudem tuhým.
 
Čtvrtý rok tomu co nežiji
v radostech nad tím svým štěstím
pátý rok rvu si své vnitřnosti
a duši svou k úpění nutím.
 
Je již čas, aby té krvavé pouti
již nadešel den
abych si mohl pak odplívnout
a děkovat, že to byl sen.
 
Děkovat od srdce bratrstvu
které jen hleděla v zář
když pravý ten Český Sibiřák
zpaloval za pravdu tvář.
 
Děkovat klanět své hrdiny
a co praví "drž bratře hubu"
odtáhni v tišině zrazené
Ale já mlčet přec nebudu.
 
Stavím se do masy junáků
o poctivá bojová těla
Nebudu! - proč bych měl mlčeti
já synek, dítě rebela!
 
Kolik nás bylo v těch začátcích
a šly jsme přece jak hrůzy lem
nikdy jsme nevládli nadšením
v papíře pro Českou zem!
 
Bylo nám přáno jen útěchy,
byli jsme častokrát v snění
nikde nás nechtěli spatřiti
ve hrůze v krvavém chvění.
 
Pouta nás svírala na rukou
a táhli jsme přec jako voli
trudno minulosti vzpomínat
při níž vždy srdce tak bolí.
 
Byli jsme castokrát klamáni
skutek se v neznámu houpal
bojový ten Český Sibiřák
v .... tiše si broukal.
 
Pevně se potácel roklinou
stavěl do terče svou hlavu
zatím co vzádu se hostilo
a řvalo se "Na zdar" do davu.
 
Krvácel rád Český Sibiřák
za blaho vašeho hluku
nebál se o svoji hlavičku
při běsném kuliček zvuku.
 
Bloudil jsem po velké Rosii
v rozsáhlích Sibiřských pláních
bil se tak statečně s osudem
za pravdu i v Uralských stráních.
 
Nezpíval nikdy o svobodě
v bezpečném ukrytém tylu
Nepsával v novinách ve strachu
tu naši Českou "Lví sílu".
 
Za to však v Praze budem hovořit
o zlatě a jeho lesku
Měj v budoucnu Praho míň zlata
a více prostého lesku.
 
Častokrát doma pak potáhne
duši mou hněvivý mráček
ať jsem pak zase v okovech
přec budu Čech – rebel Sibiřáček!
 
Konec      29/5 1920
 
 
  

POHONY
Důstojník je v celém světě velmi vážený,
dělá dojem na každého vzláště na ženy,
Ruského v celém světě poznal na hony
na ramenou svítí se mu zlaté pohony.
 
Na pozici vpřed se bije stále výš a výš,
na hrudi má medaile za udatnost kříž
doma v týlu jak slečinka líce navoní
šporny pěkné navlékne si zlaté pohony.
 
Revoluce důstojníky trochu zkroutila
názory o disciplině valně zkroutila
přišly na ně kromě toho jiné pohromy
zmizla důstojnická hodnost a s ní pohony.
 
Jednání o mír se hroutí a s ním rusko též
bolševíci slibovali každé slovo lež
práva mužstvu zaručily nové zákony
a z té celé slávy zbyly jen ty pohony.
 
O armádu zásluhy má Trocký nemalé
s Leninem dovršili dílo nekalé...
Němci klidně obdělávají ruské záhony
Lenin vrací důstojníkům zlaté pohony
myslí že armádu spasí zlaté pohony.
 
 
NÁVRAT
Být v Rusku legionářem to nebyl žádný žert
vždyť mnohý z nás si zavzdýchal aby vojnu tu vzal čert.
A když vojnu čert v pekle nechtěl, posílal nás dál
tu leckterý z nás si takto zazpíval
 
Spojenci spojenci dejte nám lodě
my pojedem domů raděj po vodě
bolševici lezou brzy na záda nám vlezou,
proto honem honem dejte nám lodě!
 
A když nám pak loď přijela "Italy Maru" zvaná
a moře s námi houpalo zle bylo s námi
každý na horu utíkal na místo určené
nad dírkou maličkou říkal si zničeně:
Moře rozbouřené nehoupej s námi
vždyť my jsme již v Rusku dost nahoupaní
Ještě jenom chvílku vlítnu – vlítnu já tam sám v tu dírku,
proto slituj se přec nehoupej nás víc.
 
Doma mnoho hluku je že my už jedeme
mnozí říkaj že pořádek domů vezeme
proto také Můňa a spolek strachy se chvějí
ruské tovaryše asi takto prosejí:
Tovarišči zlatí pusťte nás k vám zas,
vždyť tu dneska sedět není špás
Sibiraci jedou žalob na nás mnoho vezou
proto továrišč pusťte nás k vám zas.
 
Cestou si skorem každý z nás balíčky objednal
a že nás takhle napálí to nikdo nečekal
Slibovali nám přec zboží prima nejlepší
teď si ale každý z nás takto ulehčí
Balíčky balíčky čert vás měl radš vzít
tohle vědět dříve nechtěl jsem vás mít,
mrzí mě nejvíce, že mám otýpku skořice,
balíčky balíčky čert vás měl radš vzít.
 
Práci teď velikou každý den hned časně z rána mám,
to lepší zboží po jednom z balíčku vybírám
Pak svážu do šnuptychlu do kapsy to dám
a svým drahým doma as takto zazpívám:
Matičko má drahá nediv se tomu,
že Ti toho tolik já vezu domů,
balíček byl malý, zato pořádně drahý 30 fr. Stál
 
V Singapóru delegace neřekla nám víc
než že místo do Prahy přijdeme do Budějovic.
Tu i s druhými v pod večer si takto zazpíval
Tatíčku náš drahý do Prahy nás dej
máme Tě tak rádi i Ty nás rád měj
je to naše přání být v Praze uvítání
proto Tatíčku náš do Prahy nás dej.
 
"Italy Mare" 3/1 1920 R.Č.
 
 
VOJENSKÝ OTČENÁŠ
Otče náš, jenž v kasárnách blaze přebíváš,
hleď abychom měly málo eksecírování
a každý den tuplák piva k přilepšení
dejž nám porci masa větší a komisárek bělejší,
Posvěť na befedrunku popřej nám většího bennunku,
neuveď nás mnoho do arestu
a nedopusť bychom držely mnoho postu.
Vysvoboď nás ode všech vizit,
v hodině orlábu dej nám užít,
oroduj za nás u pánů vyšších jmen
a popřej nám šťastné vojenčiny.
 
V ruském zajetí napsal Karel Puš 4.května 1917
ze starého deníčku přepsal Čmejla Rudolf
ve Starých Hamrech u Frýdlantu Slezsko 27/2 1920.
 
ÚTĚCHA
Až uzavřen bude mír a potáhnem zpět do vlasti,
tu věř, že láska ku drahým nám cestu tuto proklestí.
Jsme zajatci smutný úděl nás stíhnul
neb mnohý ještě před krátkém čase svoji milku k srdci vinul.
A jeho dívka zoufalá, doma v slzách čeká,
až o jejím miláčkovi jí dojde nějaká zpráva.
Však dni pozvolna míjejí a nikde žádná změna
a ty se ptáš v zoufalství co dělá moje milá?
Však jednou přece přijde den kdy zavlá prapor míru,
proto příteli nezoufej a zachovej svoji víru.
 
Doma si potom vzpomeneš, že nám tu bylo nanic
a na tom Holubovském rudníku že to nestálo za nic.
 
Přípiska z ruského zajetí od Jana Mocka z Chebu 4/5 1917
přepsána 27/2 1920.
 
STESK
V daleké Sibiřské pláni v boji vražedném dýkem
za hurá útoku s štykem bylo naše zapomění.
Za nocí mrazivých a temných pak při ohni rudém
jsme zase dumali že opět šťastny budem.
 
Domů jsme přijeli z vesela však zkalil se náš smích
sklamání vidět dokola každému na očích.
Kdysi nám lidé slávu volali a dnes nás nenávidí
mnohý z nás nemá kam by hlavu položil,
je věru zde jak cizí a jméno "legionář" dnes kledba doprovází.
 
3/3 1920 R. Čmejla
 
NÁS JIŽ NEMÁ ŽÁDNÝ RÁD
Nás již nemá žádný rád
začínaj nás prodávat
za pogony za zlato
má být všecko vyhrato.

Co jsme všecko zlusili
než jsme všecko dobyly,
a teť za cizí slavu
ztratili jsme hlavu.
 
Pavlů to je známý kos
z Ukrajiny víme dost
a teť ještě ke všemu
dělají z něj předsedu.
 
Za nohy nás tahali
Japonce malovali
Angličané již jedou
za doktorem Kudelou.
 
Proto hoši do kupy
nahneme jim chalupy
potom pěkně v řad
nedáme se prodávat.

Chudý lid nás proklíná
banditi nás nazývá
ze stanice k stanici
jezdíme jak pitomci.
 
Od V.France přepsal R.Č.  1920 4/3.
 
 
SVATÝ JENE
Svatý Jene z Nepomuku drž nad námi svoji ruku
Ty jsi patron od té vody, pomoz nám z ruské svobody.
Mojžíši židů proroku, přijeď do Vladivostoku,
nejsme žádný bolševíci za tebou půjdeme všicí.
Velryby pomozte spolkněte nás jak Jonáše
budem se chovat tiše po stu stlačíme se v břiše.
A Vy svatý na hoře pomozte nám přes moře
nekoukejte na cestu chceme jenom do Terstu.
 
4/3 1920.
 
















  





VZPOMÍNKA NA DOMOV
Když slunko zapadá za hory a lesy
a vítr pohrává českými pralesy,
jak milo, útulno v té dědince
nevyměnil bych ji ani za tisíce.
Vždyť tam na Šumavě kolébka má
stála v krásné zelené Šumavě.
 
Můj otec šedivý ten o to vždycky dbal,
abych já vísku svou vždy věrně miloval
u rodného domu a louky zelené
hledím do své vlasti vždy spokojeně.
Vždyť tam na Šumavě kolébka má
stála v krásné zelené Šumavě.
 
Jen jednou Bože můj
ať spatřím ten domov svůj
tu krásnou vltavu zelenou Šumavu,
Já půjdu rád nazpět a radostí zaplesám,
pozdrav Ti Šumavo z ciziny zasílám.
Vždyť tam na Šumavě kolébka má
stála v krásné zelené Šumavě.
                                                         
Napsal R.Čmejla

 
OSMÉHO ZÁŘÍ
Osmého září u Ruské Rávi tam se odbýval krvavý boj
tam bojovali čeští vojáci matičky Prahy vršováci.
 
Drazí rodiče, jak jste mne těžce jak jste mne těžce vychovali
Když mám pracovat o Vás se starat na vojnu mne povolali.
 
Drahá matička stále se modlí od svého synáčka odloučená,
darmo matičko darmo vzpomínáte Vašeho synáčka neuzříte.
 
Starý tatíček stále vzpomíná zda jeho synáček ještě žije
darmo tatíčku darmo vzpomínáte synáčka Vašeho zem již kryje.
 
Drahá Mařenko s Bohem Ti dávám ještě Tě tisknu na svou hruď,
Splinou nám dnové našeho blaha s Bohem Ti dávám z Bohem zde buď.
 
U Machalova poblíže Lvova hroby jsou od židů vykopány
tam sladce spějí čeští vojáci matičky Prahy Vršováci.
 
4/3 1920
 
DESATERO VOJENSKÝCH PŘIKÁZÁNÍ
V jednoho majora věřiti budeš!
Nevezmeš důstojníkovo jméno nadarmo!
Pomni abys den žoldu světil!
Cti přátele své a často jim o peníze piš!
Z prázdné pušky nezabiješ!
Nesesmilníš manželky šikovatelovo!
Nepromluvíš u raportu pravdy!
Nepožádáš milenku kamaráda!
Neokradeš kamaráda svého poněvadž nic nemá!
Aniž požádáš žoldu svého desátníka neb on je sám švorc.
 
Napsal Rudolf Čmejla
 
 
(VÝŇATEK Z DENÍKU Z RUSKA)
Slyšte vy všichni jež strádáte se mnou, vy všichni jež daleko od rodné země
s večerem každým se k západu díváte, jimž jméno "domov" na srdci leží,
jak smutná otázka žiti či smrti, slyšte vy všichni hlas slavný a plný
jenž volá k nám od lázně Libušiny.
 
Tři sta let soumrak se nad mojí zemí vznášel kde byl jsi blanický rytíři.
Tři sta let v cizích službách na robotě svůj osud jsi proklínal stranou
a po tichu Ty boží bojovníků!!
 
7/3 1920



OSUD ČLOVĚKA
Nežli člověk na svět přišel osud mu již dávno dán
a když trochu povyrostl v hlavě již si dělal plán.
 
Zatím ale přišla doba na vojnu jest odveden
o tři krásná mladá léta jest na vždy oloupen.
 
Doma zatím jeho dívka jinému se věnuje
s jiným udílí city lásky a on – pro ni běduje.
 
V květném máji neutají lásku nikdo v nás
vždyť když růže rozkvétají jest i lásky čas.
 
Čmejla    7/3 1920
 
NA VÝSLUNÍ SVOBODY   K 28.říjnu
Již rok, co konec je s tou naší otročinou
s tou hanbou vyhostěnou přes náš práh!
Buď vítáno, ty slunce nad otčinou
jež planeš ve světových prostorách
dnes na témž divotvorném zlatém bodu,
zkad zasvítlos nám prvně na svobodu!
 
Ty slunce svobody! Nám nezapadneš s výše
svá srdce jsme ti zasvětili v stan.
Tam září světlo tvé tam žár tvůj dýše
nechť noc se chmůří ze všech světa stran.
O svobodo! Jsme s tebou nerozluční,
ač před tebou jsme teprv dětmi, učni.
 
Přec robských řetězů již nikdy nepovlečem,
nás nehodnými oněch neuzříš,
kdo za svobodu duchem nebo mečem
šli v boj a dali krev či nesli kříž,
v jich stopách – jak za svaté hvězdy světlem
jdem k tobě a chcem dojít k spáse v Betlém.

Buď zdráva, svobodo! Zhoj, uzdrav národ celý!
Jak rájský anděl s mečem při něm stůj;
dech cizích morů zapuď za obzory,
ať zdráv je s tebou, pravdiv, čist a svůj,
Ať poslání své koná ušlechtilé
jak ctnostní předci v slávě starobylé.
 
Na zdar!!         Ve Starých Hamrech 8/3 1920
 
 
VOJÍNOVA SMRT
Tam v modravé dáli kde vábný kyne les
tam vojín k smrti znaven a v lůno k zemi kles.
 
Bez naděje srdce svírá mladého žití běh,
tam domů za matičkou hluboký se vane vzdech.
 
Otec smutně hlavu sklání že tu zůstal opuštěn
ve vojenské hrudi poslední zmírá sten.
 
Zkažte poslední pozdrav milce mé a šeptem sevřel hruď svou
nuž s bohem dívko drahá, již na vždy s Bohem.
 
 
DĚTI
Malé nevinné, smavé děti po celé Rusi
znají Tvé jméno můj hochu
Na ukrajině i na Volze na urale i Sibiři,
Tatarské, Kozácké, Kirgizské děti
pitvorní mongolští trpaslíci
radostně Tobě vstříc vykřikují Na zdar!
 
 
K CÍLI
Když jsme jeli z Ukrajiny je tomu již plný rok
nemohl z nás nikdo říci kde bude napřesrok.
 
A náš cíl byl Vladivostok to snad každý přece víš
Letos můžeme však říci že jsme k tomu cíli blíž.
 
V Rusku všecko trvá dlouho to je přece známá věc
a my tenhle Vladivostok spatřili jsme jednou přec.
 
 
POD BACHMAČEM
Spěte sladce. Vy hoši junáci!
Nechť třebas zloby hromů,
nad vašimi hroby burácí.
Já po roce jdu z vojny domů
Shrbený! Tak starý druh váš se vrací!
 
Chci vyřídit pozdravy
jak chtěli jste vy tomu
při vzpomínce na vás však
ach – srdce mě zabolí.
 
Věnováno padlým bratrům v bojích s Němci pod Bachmačem 16-17- března 1918.
R.Č.
 

BESEDA
Hudba na obyčejné strojní pušky
s basovým doprovodem těžké baterie a polních děl
Do tomboli se přijímají cenné věci jako:
papírové vesty, nátepničky, zvláště cigarety a mast na vši.
Bázliví, lekaví a lechtiví u nás přístup nemají.
 
 
TANEČNÍ PROGRAM
bouchání granátů ................... valčík
explose šrapnelu .................... polka
bodákový útok ....................... čtverylka
střelba pulometu .................... mazurky
přístup k nepříteli .................. kvapík
chytání vší ............................. beseda
 
 
GRUZÍNKA V PARKU
Našel jsem někoho v té zemi dálné
našel jsem někoho v té zemi chladné.
Našel jsem někoho koho mám rád
komu si mohu přec požalovat.
Prodává v parku pivo a bulky
tam spolu spřádáme večerní dumky.
Rádi tak mluvíme o lecčems všude
tak až já odjedu smutno jí bude.
 
Vzpomínka z Ruska, ve Starých Hamrech napsal 21/5 1920 R.Č.



Ke stému výročí bojů na sibiřské magistrále
 
připravili tuto vzpomínku
 
Slavomír Ravik a Olga Ravik Janíčková


Deník legionáře Rudolfa Čmejly - 1
Deník legionáře Rudolfa Čmejly - 2

Deník legionáře Rudolfa Čmejly - 3
 

Komentáře
Poslední komentář: 05.03.2017  09:28
 Datum
Jméno
Téma
 05.03.  09:28 ferbl