Muž, který se zapsal do evropských dějin - 3 KAREL IV. – STAVITEL
Karel IV. se do dějin zapsal také svou stavitelskou činností. Při návratu do Čech roku 1333 začal znovu budovat pražský hrad, položil základní kámen k chrámu sv. Víta. Nechal postavit kostel Marie Sněžné v Novém městě Pražském, v Žitavě, klášter v Tachově, v Praze, sv. Kateřiny v Pise, sv. Servita pod Vyšehradem, kamenný most přes Vltavu. Vybudoval hradby (Hladovou zeď)
Hladová zeď, někdy nazývaná také Zubatá, je opuková hradba na pražském Petříně, kterou nechal postavit Karel IV. v letech 1360 – 1362, aby zesílil městské opevnění Pražského hradu a Malé Strany proti útoku ze západu a jihu. Zdi se začalo říkat „Hladová“ až později ve vztahu k hladomoru, který vypukl v roce 1361. V té době na stavbě pravděpodobně našla obživu část nezaměstnané městské chudiny a podle pověstí právě pomoc chudým byla účelem budování zdi.
Rád svým dílům dával své jméno a u některých se dochovalo do dnešních časů: Karlovy Vary (dříve vesnice Vary s vřídly, do kterých se rád jezdil koupat a kterým udělil městská práva), Karlov v Praze, hrad Kašperk, Karlštejn. Novému městu Pražskému udělil jméno Karlstadt, které se neujalo, stejně jako pojmenování hradů Karlskrone (na Radyni) nebo hrad na severní hranici Karlsfried či Karlswald – městečko Karlov pod Ještědem, zaniklé po roce 1945.
Seznam hradů, které Karel IV. nechal postavit. 1 – KARLŠTEJN – postaven 1348–55 nejznámější, pevná a nedobytná schránka, kde byly uloženy korunovační klenoty a kde se konaly sněmy a pobyty říšských panovníků
2 – KAŠPERK (Karlsberg) – založen 1356
3 – RADYNĚ (Karlskrone) – založen kolem 1360
4 – HRÁDEK U PURKARCE (Karlshaus) – první zmínka je z r. 1357
5 – KUNŽVALD – prvně se připomíná 1359
6 – TEPENEC (Karlsburg) – v roce 1340 koupil Karel IV. horu Tepenec a na ní nechal postavit,
dnes už zaniklý hrad
7 – LAUF – na říšské cestě mezi Prahou a Norimberkem v Horní Falci koupil r. 1353 od Wittelsbachů
území, kde nechal postavit roku 1356 na místě zřícené pevnosti hrad Lauf.
Nedávno tam pod omítkou objevili 112 českých erbů.
8 – MONTE CARLO – založen r. 1333 v Itálii nedaleko města Lucca
9 – KARLSFRIED – založen r. 1357 na cestě Čechy-Žitava-Lužice.
Dnes by zaniklý hrad ležel na území Německa u Žitavy.
Založení Pražské university roku 1348. Arcibiskup Arnošt z Pardubic předčítá zakládací listinu v přítomnosti zástupců všech čtyř fakult.
Roku 1357 položil Karel IV. základní kámen k novému, kamennému mostu, na místě poškozeného Juditina mostu.
Karel IV. ovlivnil osud české země i celé střední Evropy. Praha se díky němu stala politickým centrem a sídlem vzdělanosti.Upravil vztah českého státu k říši zlatou bulou (1356), která mimo jiné stanovovala právo svobodné volby českého krále pro případ, že by panovnický rod vymřel.
Karel také založil novou státní instituci - země Koruny české. Ta byla nadřazena českému králi i stavovské obci. Za svůj život dal Karel IV. vybudovat nový královský palác, založil Nové Město v Praze, zařídil pokračovací práce na chrámu Sv. Víta, založil řadu klášterů. Karel IV. dovedl svým vladařským uměním hospodářství českých zemí k prosperitě.
Podle pověsti kolem roku 1350 uspořádal císař Karel IV. při svém pobytu v Lokti výpravu do lesů, kde nechal na místě údajného pramene založit lázně nazvané Horké Lázně u Lokte, které byly později přejmenované na Karlovy Vary. Následně dne 14. srpna 1370 Karel IV. udělil lázním městská práva.
Z pohledu dnešní medicíny byl Karel chodící soubor chorob. Stejně jako všichni Lucemburkové měl i on potíže s očima, nic přesnějšího však nevíme. Na rozdíl od otce ale neoslepl, za což věnoval svému lékaři doživotní roční důchod 200 zlatých. Trpěl také další rodovou nemocí, jíž byla dna.
V posledních letech života chronická a občas tak silná, že se nemohl ani postavit na nohy a musel být přenášen v křesle nebo v nosítkách. Vydal se tak i na svou poslední zahraniční cestu.
Na podzim 1377 zamířil z hradu Tangermünde v Braniborsku do Francie. Cestování v chladu a deštích jistě nebylo příjemné, ale nemocný císař ho prý snášel lépe než jeho doprovod jedoucí na koních a vozech.
Císař Karel IV. trpící dnou je nesen v nosítkách a je vítán zástupci města Paříže.
Tři hodiny po západu slunce 29. listopadu 1378 se nad královským hradem rozezněl smutný hlas zvonu, aby oznámil ztichlé Praze a všem jejím obyvatelům, že skončil svou životní pouť jeden z největších panovníků českého státu a jeho neúnavný rozmnožitel, český král Karel, římský císař tohoto jména čtvrtý. Zemřel v Praze ve věku 62 let na zápal plic, když byl před tím dlouhodobě upoután na lůžko pro zlomeninu stehenní kosti.
ZAJÍMAVOSTI Z ANTROPOLOGICKÉHO ZKOUMÁNÍ
Poslední zkoumání královské hrobky a rakve s ostatky Karla IV. bylo provedeno v roce 1976 pod vedením Emanuela Vlčka. Kostra byla velmi zachovalá a sestavená v anatomické poloze, což svědčí o úctě, jakou prokazovali jeho ostatkům při manipulaci.
Karel IV. zdědil krevní skupinu po matce Elišce Přemyslovně, a to skupinu O. Otec Jan Lucemburský měl skupinu A. Výška Karla IV. byla vypočítaná na 173 cm. Lebku má typicky mužskou se zřetelnými znaky pro přemyslovskou dynastii. Nos měl vybočený doleva v důsledku sečného poranění. Jizva je na lebce velmi patrná, jistě byla výrazná i na obličeji, což nám tehdejší malíři zamlčují. Kromě jednoho sečného poranění a mnoha dalších tupých poranění nad očnicemi je patrné vyhojení zlomeniny dolní čelisti po úrazu ve zralém věku. Na krční páteři byl nalezen stav po vyhojeném poranění, způsobeném velkou silou na levou stranu krku za pravděpodobného poškození míchy. Historické záznamy mluví o nehybnosti císaře.
Na kostře je patrné několik vyhojených poranění: zlomenina levého zápěstí v mládí, staré a dobře vyhojené poranění levého kolenního kloubu, zlomenina pravé lýtkové kosti, poranění hrudní páteře s její celkovou deformací, nevyhojená zlomenina levého krčku stehenní kosti (jeho poslední úraz, při kterém dostává zápal plic a umírá). Na kostře je také patrné dlouhodobé působení dny.