Lidová pranostika říká, „Svatá Anna, chladna zrána“ (26.7.), „Svatý Vavřinec, první podzimec“ (10.8.). Počátek srpna je opět jedno ze čtyř silných období v roce. Otevírá se brána podzimu, loučíme se s létem. Přichází čas starostí, jak správně sklidit a zabezpečit úrodu. Hovoříme o období babího léta. Ještě je teplo, ale k vodě už to moc netáhne, raději si vyjdeme na procházku do lesa či do hor. Je čas sběru hub.
Naši předkové v tuto dobu už mívali první úrodu pod střechou a mohli se radovat. Byl to pro ně čas hojnosti, čas sklizně. My sice dnes toto období nemusíme tak silně emočně prožívat, přesto je ale dobré si uvědomit, že i v životě člověka přichází čas sklizně, čas zabezpečení dosaženého, správného uskladnění. Je to čas předávání zkušeností potomkům tak, aby ovoce práce nepřišlo nazmar a mohlo být dále využíváno. Staří Keltové svátek dnešních Letnic nebo také Dožínek, nazývali Lughnasa.
Lughnasa je svátek mužský, oslava mužné síly. Vstup ženám k rituálu nemusí být povolen. Velekněz zahajuje obřady připomínkou, že dobrá sklizeň a bohatý lov potřebují silné muže. Prosí Boha o hojnost. Bůh Slunce je již osamocen a odchází do temnot. Jeho manželka - Země nad jeho odchodem teskní a je připravena ho tam odvést. Pro přečkání období temnoty bude třeba si uchovat hodně mužské, světelné síly. Muži si pomalovávají těla červenou a modrou barvou, nasazují si zvířecí masky a mužskou energii stupňují běháním po lese. Mohou se tento den svobodně rozhodnout, chtějí li rituál oslavy mužské síly dokončit sami nebo přizvat k tomu i ženy. Jsou li ženy přizvány, přijímají mužskou sílu a stávají se z nich bojovnice. Učí se mužským rituálům úspěšného lovu, účastní se jejich náročných her a tajným kouzlům. Velekněz znovu připomíná, že Bůh zemře a jeho smrt přinese novou sílu, nové zrození. Tento čas je vyhrazen pro tichý, duchovní kontakt s Bohem. Následuje bubnování, tiché skandování a bojové hry. Součástí zkoušek je také chůze po rozžhavených uhlících z ohně. Ti, kteří ve zkouškách obstáli, stávají se hrdiny a mohou si ponechat symbolicky pomalovaná těla až do podzimní rovnodennosti. Přísahají věrnost Bohyni Země a svým bratřím a sestrám. Jsou oslavováni. Následuje hodování a vyprávění příběhů o hrdinech.
Naše dnešní doba je k nám štědrá. Žijeme v nadbytku, plýtváme. Zapomínáme rozumět přírodě, co nám sděluje. Někteří hovoří o žití na dluh, o rabování zásob a jiné, podobné úvahy. Také neradi slyšíme, že nadbytek není pro všechny, že jsou i takoví, kteří o něm nic neví, žijí v nedostatku a chudobě. Zkusme si udělat svůj osobní rituál, jak zjednodušit svůj život, jak snížit ekologické zatížení, co já, jako jedinec pro to mohu udělat. Bůh odchází do temnot a můžeme s ním takto a jinak hovořit. Zkusme to.
