První zkušenost
Navrhl jsem redakci zřídit rubriku "Vstup na vlastní nebezpečí". Snad to povzbudí i některé další čtenáře, aby napsali a zmíní se o uvažované rubrice v komentářích.
Příliš rezervované osoby předem upozorňuji, aby raději dál nečetly. Ti, kteří si myslí, že i erotika patří k životu naopak zvu ke čtení. Za autorství se nestydím a doufám, že neztratím vaši dosavadní přízeň.
Tomáš umyl svůj ešus a pomalu se ubíral na barák, aby jej uložil na místo. Spolužačky seděly v kroužku a přerušovaly vyprávění své družky hlasitým chichotáním. Odmítl pozvání kluků na partičku karet a vydal se do polí na podvečerní procházku. Trochu se rozběhl, aby se rozcvičil. Nic naplat, celodenní jednotvárnou práci na poli cítil přeci jen v těle.
Slunce svítilo ještě dosti vysoko, ale dlouhé stíny ohlašovaly blížící se večer. 
Ptáci hlasitě obhajovali svá územní práva a příroda vyzrávala stejně jako brigádníci. Vesnice zůstala daleko za zády a poklid vzbuzoval pohodu.
Pak ji spatřil. Kráčela proti němu a kradmo si ho prohlížela. Tomáš ji zkoumal naprosto bezostyšně. Líbila se mu. Pestrá sukně, útlý bok a nahoře blůza, která už tísnila bujné ženství .
„Na bílé cestičce v lukách, počkám na tebe,
bude ti dobře v mých rukách, přijdeš do nebe,“
zarecitoval trochu pateticky a čekal, co to udělá.
Zastavila se, otočila a zeptala se nevěřícně:
„Co to povídáš?“
Zopakoval ji verše.
„To jsi složil sám?“ optala se naivně.
„Kdepak, to je Šrámek. Učili jste se o něm ve škole?“
Zavrtěla hlavou.
„Kam jdeš? Pojď kousek se mnou!“ navrhl jí.
„Ale jen chvilku, čekají mě doma!“ souhlasila nejistě.
„Odkud jsi? Jseš tu na brigádě?“ Začala vyzvídat.
„Jo, z Prahy. Ty jsi zdejší?“ tázal se celkem zbytečně.
„Zdejší, ale po prázdninách pojedu na školu a bude bydlet v internátě“, pochlubila se.
„Pojď, posadíme se, tady je to pěkný,“ navrhl. Usedli na stráňce pod cestou. Utrhla sedmikrásku a rozpačitě začala otrhávat okvětní lístky.
„Jsi hezká, už ti to někdy někdo řekl?“ zeptal se Tomáš. Růměnec jí pokryl tvář a zavrtěla hlavou. Tom se k ní naklonil a jemně ji políbil na tvář. Poněkud uhnula, ale ne zas tak, aby nemohl splnit svůj záměr. Utrhla další sedmikrásku a rychle zaměstnávala ruce. Vyměnili si jména a po krátké odmlce se váhavě zeptala: „Máš v Praze děvče?“
„Nemám“, řekl Tom popravdě. „A ty?“ Opět zavrtěla hlavou. Tomáš se osmělil, dal jí ruku kolem krku a otočil jí hlavu čelem k sobě. Jejich zraky se střetly.
„Máš krásné oči, jako mandle.“ Tato nepříliš originální lichotka vzbudila spokojený úsměv. Přitáhl její hlavu blíž a políbil ji, tentokrát již na ústa. Bylo vidět, že jí je to příjemné.
„Už jsi se s nějakou líbal?“ zeptala se zvědavě.
„To víš, že jo“, odpověděl světácky. „Ty ne?“
Opět zavrtěla hlavou.
„Naučím tě to,“ rozhodl. Tentokrát už neuhýbala. Začal ji líbat na tvář, ucho, krk a něžně ji položil do trávy. Přijímala jeho laskání pokorně, ale sama nevyvíjela žádnou aktivitu. Zaměstnával její ústa a současně jeho ruka začala rozpínat knoflíčky na blůze. Nijak se nebránila, což Tomáše povzbudilo. Začal hledat závěr podprsenky, ale nedařilo se mu jej rozepnout. Měl zlost na svou nešikovnost. Vycítila to.
„Počkej.“ Vyvinula se z jeho náruče a jedním rychlým pohybem osvobodila svá prsa ze svíravého krunýře.
Pohled, který se Tomovi naskytl, jej fascinoval. Ladné křivky plných tvarů se sbíhaly uprostřed temných kruhů do vrcholku, na němž trůnila kaplička jako na Řípu. Nevěřícně hladil ten ženský zázrak. Jeho pozornosti neuniklo, jak elektrické náboje procházejí celým jejím tělem. Přitiskla obě Tomášovy dlaně na svá prsa a hluboce vzdychala. Překulil se na ní a začal ji horečně líbat. Krátké přerušení jen zvyšovalo závratné pocity štěstí. Po chvíli však napětí začalo ustupovat.
„Opravdu jsi ještě nikoho neměla? Jsi panna?“ zeptal se a současně v jeho hlavě uzrával plán, jak realizovat svou dávnou touhu a spatřit na vlastní oči místo, odkud vychází život.
„Opravdu“ opakovala. Znovu ji začal hladit a líbat a cítil, jak se vracejí úchvatné pocity štěstí. Jeho ruka vklouzla pod sukni a hladil ji výš a výš. Rozpálená pokožka zvyšovala napětí až na hranici možného. Když dospěl až nahoru, pocítil její ruku, jak se v obranném reflexu pokouší zastavit útok.
„Neboj, chci se jen přesvědčit, že jsi opravdu panna“, zašeptal horečně a k svému překvapení ucítil, jak její sevření povolilo. Odhrnul lem kalhotek a přejel po horkém vlhkém úžlabí, které se nakrátko sevřelo, aby se vzápětí uvolnilo v očekávání dalšího útoku rozkoše.
Janino chování se změnilo. I když byla nadále pasivní, její vzdechy svědčily o hlubokých požitcích. Se zavřenýma očima vystavovala svou bytost jeho něžným dotykům.
Tomáš využil tohoto stavu podivného uhranutí a rozhodl se pokračovat v milostném útoku. Pokusil se sundat kalhotky, které překážely. Pochopila jeho úmysl a nakrátko se naklonila se strany na stranu, aby je mohl přetáhnout přes boky. Sotva dokončil tento trochu trapný úkon, rychle kalhotky vytrhla a uložila. Několikeré pohlazení osvobozeného zřídla rozkoše způsobilo, že pokrčila nohy a odklonila kolena. Cesta k naplnění Tomášova záměru se otevřela. Nadzvedl se a pohlédl na lesknoucí se růžové závoje a tyčící se hladký pahrbek nad nimi.
Přestávka v laskání dívku probudila z nečinnosti. Stud ji přiměl sevřít kolena, vztyčila se a pokusila se přetáhnout sukni. Zadržel její ruku, odtáhl ji a mžiku, aniž by věděl jak, přitiskl ji na vyvýšené místo pod sponou svého opasku. Ochabla a zdálo se, že jen ostych ji brání, aby probádala, jaké tajemství se skrývá pod tuhou látkou starých džín.
Tomáš vycítil změnu postoje a probuzený zájem. Snad proto, aby odčinil svou předchozí agresi a dal partnerce stejnou šanci, druhou rukou rychle rozepnul zip a odhrnul tenkou látku slip. Jeho vztyčené pohlaví vyrazilo do volného prostoru a zaskvělo se v plné své kráse. Pokusil se opět přitáhnout její ruku, ale neuspěl. Vymanila se prudce z jeho sevření a zastřela si oči. Uchopil znovu její mírně se bránící ruku a přitiskl ji na teplý dychtivý úd.
Krátkou chvíli se nedělo nic. Ženská zvědavost však přeci jen zvítězila. Stočila svůj zrak na místo, kde se tiskla její ruka a pohlédla na podivuhodný předmět, který v této podobě dosud neviděla. Opatrně pustil její ruku a zašeptal:“hlaď ho“. Jako fascinována uposlechla a s plným zaujetím začala zkoumat sílu, tvar a tuhost toho podivuhodného materiálu. Tomáš prožíval dosud nepoznané pocity. S hlubokými vzdechy ji vískal ve vlasech a něžnými polibky laskal její líc a vlasy.
Na špičce zkoumaného předmětu se objevila slza. Dívka se zarazila. „Co to je?“ šeptla.
Zaváhal. Jak to vysvětlit?
Pak se vzchopil. „Pláče, dej mu pusu!“
Odpověď jí vzala dech a zdálo se, že se vylekala.
„To se dělá?“ zeptala se nevěřícně.
„No, samo“, odvětil s odzbrojující jistotou. Sklonila se a vyhověla jeho podivnému přání.
„Ještě“, žadonil a jemně přitlačil její hlavu. Spontánně vycítila, co očekává a celá horní část Tomášova mužství se ocitla v jejich ústech. Tomáš se oddal rozkoši a současně ho zmohl vítězný triumf.
Večerní klid narušilo prásknutí biče a přibližující se rachot kol na vyprahlé cestě. Kouzlo okamžiku zmizelo. Naráz procitli a ohlédli se do směru, odkud přicházel rušivý zvuk. V zatáčce úvozu se objevily dvě koňské hlavy a za nimi čelo žebřiňáku naloženého senem.
Jakoby na povel si oba rychle upravili své oblečení. Když se vůz přiblížil, seděli již nevinně na mezi a mlčky pozorovali zbytky zapadajícího slunce.
Jana pokývla na pozdrav, muž s opratěmi jí pokynul a tiše kráčel dál. Po několika krocích se otočil a zavolal:
„Měla bys jít domů, Jano, naši tě budou hledat!“
„Už jdu, strejdo!“ zvolala oslovená.
„Musím jít, ahoj!“ šeptla. Rychle navlékla kalhotky, dala mu letnou pusu a odběhla. Pouze vůně dívčího vzrušení ulpělá na Tomášově dlani podávala svědectví o nádherných a úchvatných chvílích.
Za dva dny brigáda skončila, ale Janu už Tomáš nikdy, kromě ve snu, nespatřil.
Ivo Krieshofer
