KADLE, NESPĚCHEJ !
Když mě, bratře, voláš, s pokládáním sluchátka nespěchej!
Chvíli mi trvá, než si uvědomím, že zvoní telefon. Běhám potom a hledám ho; odkud, sakra, zvoní? Nemívám v tu chvíli správné brýle a tak nevidím na tlačítka, které mám zmáčknout?
A když to konečně všechno vyřeším a řeknu HALÓ, slyším už jen TÚ TÚ TÚ … Ach jo.
* * * MILÁ VLASTIČKO !
Protože nemůžu pořád pochopit, že jsi ještě nikdy v životě nejela vlakem, tak až bude hezky, pojedeme spolu z Kamenného Přívozu s batohem, ale ne někam na Prahu, tam to známe.
My spolu pojedeme na jih, tam je krásně, podél Sázavy a třeba i dál, tak dlouho dokud nezapadne sluníčko.
Domů se vrátíme za tmy, vlak s námi bude hrkat a my usneme a možná i přejedeme až do Pikovic a tam se vyspíme pod širákem!
Nejkrásnější sny jsou ty nesplněné.
* * * PŘIŠEL NA MIZINU
Jistý JV usoudil, že k obnově svého majetku je mu třeba osvědčeného preparátu, kyseliny mravenčí. Oproti v módě jsoucím zbytečně drahým čistidlům, kyselinu tu si dávno zamiloval, jsa přítelem jednoduchých řešení.
Přišed ku drogistovi, žádal svou oblíbenou kyselinu. Přinesli mu ji ze skladu odkudsi a postavili sklenici na pult, žádajíce 190 korun.
Tolik - podivil se JV - před rokem platil jsem korun jen devadesát!
Na to drogista - to víte, vše se zdražuje.
JV zaplatil žádanou sumu a ptal se po nějaké tašce - prosím, zde, za pět korun může být vaše - vece drogista.
To už se ale, jinak mírný JV, naštval. Žádných pět korun už nevydám!
Přes rameno nesl svou příruční kabelu, pod levou paží schránu se šesti vejci, pod pravou paži vetknul sklenici s kyselinou a rozčilen vyrazil k domovu. Pět korun! To určitě!
Jda s kopce dolů ulicí ku svému domu, chválil se v duchu, jak rozšafně své věci řeší. Najednou v rozmláceném chodníku jaksi škobrtnul či co, zkrátka sklenice zpodpaží vyklouzla a o chodník ten se roztříštila. V nesmyslné snaze tekutinu žíravou nějak zachytit, upustil ten počtář i vejce, jež se ochotně rozkřápla do tekoucí mravenčiny.
V úžasu nad nezadržitelným vývojem událostí vrhnul se po vejcích a radostně výskl, uchopiv jedno vejce nezraněné! Šťasten donesl cenné vejce (nyní už 1 ks a' 2,00 Kč) do svého domova. Ušetřil pět korun!
Bude milým překvapením, pokud se mu časem nerozpadnou nohavice u kalhot!
KADLE, NESPĚCHEJ !
MILÁ VLASTIČKO !
PŘIŠEL NA MIZINU