Kozy a kozí mléko využívá člověk od nepaměti. neboť domestikace divokých koz se uskutečňovala již v mladší době kamenné. V Evropě se chov koz nejprve rozšířil zejména na ostrovech v Egejském moři. Ve starověku se kozy využívaly také k náboženským účelům jako obětní zvířata. Podle řecké mykologie byly zdivočelé kozy zasvěceny bohyni lovu Artemis.
Kozí mléko bylo potravou bohů a sám Zeus byl odkojen kozou Almatheou. Velkého rozmachu doznal chov koz ve středověku, kdy kozí mléko a maso bylo velmi ceněno. K úpadku dochází po třicetileté válce s rozvojem chovu skotu. Přechodné oživení v chovu koz na našem území nastává až koncem 19. století.
Vcelku příznivá situace byla přerušena v období budování velkovýroby, kdy kozy z našeho venkova téměř vymizely. Přibližně ve stejném období však v chovatelsky vyspělých zemích jako je Francie. Anglie, Švýcarsko, SRN a Holandsko vykazuje chov koz nebývalou konjukturu. Příznivé podmínky pro rozvoj chovu koz v těchto zemích jsou vysvětlovány stoupajícím zájmem spotřebitelů a biologicky hodnotné a zdravé potraviny.
Nelze však opomenout i skutečnost, že právě v tomto období probíhala v zemích EHS účinná regulace nadprodukce kravského mléka, která mohla dát významný impuls pro větší orientaci na takovou produkci, která omezována není.
Rozšířit efektivní chov koz u nás si dalo za cíl nově vzniklé konsorcium Capricorn, které pro chovatele pořádá odborné semináře zaměřené i na problematiku získávání a zpracování kozího mléka. V Anglii byla založena obdobná asociace již v roce 1984. Má za cíl vyvinout velkovýrobní systém produkce kozího mléka a realizovat program získávání hygienicky nezávadného kozího mléka. Ekonomické studie v Nizozemí ukazují, že perspektivní a efektivní mohou být kozí farmy aspoň s dvěma sty kozami s průměrnou roční dojivostí větší než l000 litrů mléka.
Tyto velké farmy realizují většinu své produkce ve společných sýrárnách, jejichž výrobní program zahrnuje až 50 různých druhů sýrů, které se pro svou specifickou chuť staly vyhledávaným obchodním artiklem.
Malé farmy se nejčastěji orientují na vlastní zpracování a na vlastní prodej produktů. Tento způsob se asi prosadí i u nás, případné obavy našich spotřebitelů, že produkty z menších farem nebudou odpovídat příslušným hygienickým normám nemají opodstatnění.
Velmi často se chuť kravského mléka potlačuje. Konzumaci mléka s méně intenzivní "kozí" příchutí je možno zpříjemnit různými přísadami. Například ve Švýcarsku je oblíbený koktejl připravený ze ¼ 1 kozího mléka a dvou polévkových lžic medu. Kozím mléko by se mělo pít zásadně jen čerstvé a dobře vychlazené, neboť skladováním a zahřátím mléka se typické příchutě kozího mléka zpravidla výrazně zesilují. Kozí máslo může nezasvěceného spotřebitele překvapit netypickou bílou barvou, která je způsobena menším obsahem karotenu v kozím mléce.
Až na několik výjimek je obsah všech složek kozího mléka prakticky téměř shodný s mlékem kravským. Není sporu o tom, že k současnému velkému zájmu o kozí mléko u nás přispívají informace o jeho léčivých účincích, které se šíří různými způsoby, včetně televize a tisku. Podle nich pravidelné pití kozího mléka příznivě působí při léčení nervových poruch, odstraňování následků stresu, úzkosti a poruch koncentrace.
Údajně na některých zahraničních kožních klinikách se kozí mléko používá také při léčení zarudlosti kůže a různých vyrážek. Z kozího másla se také vyrábějí různé masti, šampony, mýdla, které mají účinek při revmatických bolestech a artrózách.
Nelze opominout i zajímavé výsledky z některých výzkumných prací vycházejících z poznatku, že kozy netrpí rakovinou. Z nich se však samozřejmě ještě zdaleka nedá přisuzovat kozímu mléku nebo preparátům z něho připravenými účinnost preventivních prostředků proti tomuto onemocnění. I když k těmto informacím lze mít mnoho podstatných výhrad, některé mohou mít své racionální jádro a nelze je proto paušálně odmítat. Například jedna anglická lékařka zjistila u některých svých pacientů trpících silnými migrénami alergie na kravské mléko. Po jeho náhradě mlékem kozím se jí podařilo jejich stav podstatně zlepšit.
Potravinovými alergiemi trpí dnes poměrně velké procento dětí a kojenců u nichž kromě různých vyrážek a záchvatů bývá zjišťován i celkově slabší vývin. V těchto případech záměna kravského mléka za kozí je často úspěšná .
Dobré zkušenosti byly v tomto směru získány i některými našimi lékaři. Vývoj pokročil tak daleko, že v řadě výrobků sušené dětské výživy se kravské mléko nahradilo kozím.