Název: |
2-6 - Vítkov nejen s památníkem |
Vlastník: |
Horký Luděk |
Popis: |
Zdolali jsme stráň, a spočinuli jsme na vlastním hřebeni Vítkova. Zde jsme již na vlastní přístupové cestě, která končí až u budovy památníku. Najdeme zde celou řadu laviček k odpočinku, ale především se nám zde otevírá nejen veliký prostor výhledu na jižní část Prahy. V tomto ročním období, kdy jsou stromy již bez listí, tak však slušně vidíme i severní stranu, na kterou jsme se dívali, když jsme vyšli z tunelu. Zde jsme však o nějaký ten metr výše, a tak dohlednost je trochu odlišná. Po klidné chůzi se nám po pravé straně v údolí objeví i věžičky kostela sv. Cyrila a Metoděje, který bude též naším dnešním pozdějším cílem. Silnice končí vlastní monumentální stavbou památníku. Základní objekt památníku byl postaven v letech 1929 - 1938. V pozdějších letech byl různě dostavován. Největší dominantou je však na západní straně jistě bronzová jezdecká socha Jana Žižky, která je třetí nej-větší sochou na světě a stojí zde od roku 1950. K výhledům můžeme využívat nejen celé nádvoří, ale i jednotlivé ochozy. Pokud si zde vše pěkně chceme vychutnat, tak je nejlepší hodinou ranní rozbřesk, kdy je zde klid a postupně jednotlivé stavby Prahy začne hladit vstávající sluníčko. V odpoledních hodinách vše bývá často zahaleno do mlžného oparu - pokud není větrno. Večerní pohled na osvícenou Prahu též není k zahození například ve vánočním čase, kdy nasvícení je daleko intenzivnější a případně je ještě doplněno o sněhovou peřinu. Pro vlastní sestup je zde mnoho možností. Já jsem zvolil kousek od východní strany památníku jižní stráň, na které je poměrně strmá klikatící cesta. Ta nás však přivede přímo na Tachovské náměstí, které je dalším naším cílem při našem putování. |
Založeno: |
26.11.2017 07:53 |
Změněno: |
26.11.2017 08:11 |