Zatopené osudy
Nepřehlédněte nový seriál České televize Ostrava
Česká televize Ostrava připravila do vysílání od 10. srpna 2008 (ČT 1 v 16,25 hodin) nový 13ti dílný cyklus Zatopené osudy. Pořad nás zavede do míst několika českých 
přehrad, připomene historii míst, kde dříve pulsoval čilý život a oživí osudy lidí, kteří se museli kvůli stavbě vodních děl vystěhovat z míst, kde se narodili a žili.
Pořad se samozřejmě zabývá vodními díly také z hlediska plnění jejich hospodářské funkce. Tato problematika se dostala do popředí zejména v poslední době v souvislosti s opakovanými povodněmi a řeší se otázky, zda přehrady mohou zmírnit nebezpečí záplav.
Cyklus se zrodil v Centru publicistiky a dokumentaristiky Televizního studia Ostrava. Připomeňme si, že kromě řady lidí, kteří se na realizaci celého pořadu podíleli, jsou autory projektu Marek Hýža, Ludvík Klega a Miroslav Kačor. Pořadem nás provází herec Miroslav Vladyka, který se na dno přehrad také potápí. Tím je docíleno jedinečnosti tohoto projektu.
„Nápad vznikl někdy v roce 2002,“ vzpomíná autor cyklu Marek Hýža. Původně se autoři 
chtěli zaměřit jen na technické a architektonické zajímavosti hrází. „Čím víc jsme ale do tématu pronikali, tím víc se nám zdálo, že mnohem zajímavější bude divákům ukázat to, co už člověk nikdy neuvidí – původní stav krajiny, zatopené obce, města, školy, kostely, lidské osudy. Samozřejmě, že důraz klademe i na stavební vývoj hráze samotné a všechny zajímavosti s výstavbou spojené,“ nastiňuje Marek Hýža, co všechno nás čeká.
Záměr pořadu vystihuje názor scénaristy Marka Hýži:
„Nejde nám ale jen o to vzbuzovat nostalgii, chceme divákům ukázat i mimořádnost přehrad samotných. Budeme sledovat genezi budování a technických zajímavostí stavby samotné, ale také osudy obcí, staveb, rodů, spolků i lidí, jejich „stíny“ se ocitly natrvalo na dně nové vodní plochy. Každá přehrada přitom skýtá zcela jedinečné příběhy romantické i drastické, události pozoruhodné i v kontextu doby svého zrodu (výjimkou není ani společensko-politický dosah projektů), legendy, nespravedlnosti s vyvlastňováním půdy, přesídlování lidí z vesnických domků do městských sídlišť.“
O pořadu jsem se poprvé dozvěděla začátkem letošním prázdnin od pana Pavla Dužího, syna hostinského Františka Dužího, který natočil film o Starých Hamrech před jejich zatopením.
Jelikož se zabývám místopisem údolí Ostravice v Moravskoslezských Beskydech, zaujal mě především díl věnovaný vodnímu dílu Šance, které vzniklo zaplavením osad Řečice, Hutí pod Smrkem a původního centra Starých Hamer. Tento díl je zařazen do ve vysílání 7. září 2008.
Ohledně tohoto dílu věnovaného Starým Hamrům jsem položila několik otázek dramaturgyni pořadu Lence Carbolové:
Co rozhodlo o zařazení Starých Hamer do seriálu?
Autoři sesbírali o Starých Hamrech velmi hodnotný materiál, co se historie týče. Našli spoustu pamětníků, kteří byli ochotní zavzpomínat na dobu, kdy přehrada nestála, stejně jako na dobu její výstavby. Zjistili, že existuje spousta obrazového materiálu, který může povídání pamětníků doplnit, ať už jde o materiál filmový, tak o fotografie.
Určitě jste viděla videokazetu o Starých Hamrech, kterou natočil pan Duží. Jak 
na Vás zapůsobila?
Jde o historicky velmi cenné záběry z míst, která jsou dnes pod vodou. Mapuje nejen daná místa, ale i lidi, kteří v této lokalitě žili a jejich profese. Myslím si, že toto dílo bude pro spoustu lidí v budoucnu jedinou vzpomínkou, ze které si budou moci připomenout, jak vypadal jejich domov, respektive rodiště jejich rodičů.
Kdy a kde se na Hamrech natáčelo?
Natáčelo se poslední květnový týden 2008 se na hrázi samotné, kolem vodního díla, na Starých Hamrech, v Řečici, v Masarykově údolí, na Bílé… Prostě na místech s přehradou spjatých.
Kdo v seriálu vystupuje? Jak jste získali kontakty na starohamřany?
Sourozenci Duží, Marie Kusá, Františka Pituchová – lidová básnířka, Jarmila Valášková, Josef Tschochohei – strojvůdce posledního vlaku na Bílou, Milan Katauer - hrázný
Co Vás na osudech Starých Hamer nejvíce zaujalo?
Mě osobně právě dochovaný historický materiál, ukazující na život obce před stavbou přehrady.
Vracíte se někdy na Staré Hamry?
Osobně na Hamry moc nejezdím.
Jak na Vás zapůsobily Staré Hamry ve srovnání s ostatními zatopenými obcemi?
Ty obce se nedají navzájem srovnávat. Každá má svůj osud. Každá měla svou historii, která byla nečekaně ukončena a lidé musí začínat znovu. V některých si lidé dokázali vybojovat přestěhování kostela ze zátopové oblasti do kopců, jak tomu bylo např. v Soběšovicích, jinde, jako např. na Hamrech, se pokusili zdokumentovat pro budoucí generace celý život obce.
Můžete uvést nějakou zajímavou příhodu z natáčení na Starých Hamrech?
Pro mě bylo nesmírně zajímavé setkání s posledním strojvůdcem na trati Ostravice – Bílá. To, jak popisoval údolíčko, kterým denně vozil lidi na Bílou, jak cestou místní zdravil… Bylo vidět, že i člověk, který v tomto údolí nežil, ani se v něm nenarodil, má k němu ještě dnes velmi silný citový vztah.
Pavla Zemaníková
Popisky k fotografiím:
Řečica – dobový motiv
Jarní Řečice
Staré Hamry - pohled z Porúbaného
Staré Hamry – nádraží
Starý motiv Staré Hamry
