Takový titul nesl almanach, který spatřil světlo světa před deseti lety, kdy slavilo určitě nejznámější ostravské gymnázium stoleté narozeniny. A oslavovalo se náramně. V budově Konzervatoře se sešlo více než dva tisíce absolventů, kteří dorazili ze všech koutů naší vlasti, a protože bylo po „sametové revoluci“, přijeli kamarádi i z celého světa.
Byla jsem tam, a bylo to skvělé! Vždyť my ze „svých“ tříd se umíme scházet každých deset, či pět let třeba i každoročně. Znám případy, kdy spolužáci chodí každý měsíc na „slezinu“. Jenže setkání všech absolventů, to je něco jiného. Uvidíme třeba ty, kteří jsme neviděli dlouhá léta, přestože nikdo z nás nevytáhl paty z Ostravy.
A tak jsme čekali. Bude se letos slavit stodesítka existence školy nebo nebude? Pozvánky nepřicházely, třídní výbory čekaly, aby začaly koordinovat a nedočkaly se. Na internetu se někdy před prázdninami nabízely „otevřené dveře školy“ a výzva, aby se zájemci hlásili.
Pro zasvěcenou informací, proč jsme se letos kolektivně neradovali jako před deseti lety na Konzervatoři, či v té předešlé dekádě v Domě kultury a ještě hodně dříve (v roce 1967) v Nové radnici, jsem zašla za současnou paní ředitelkou školy Mgr. Alenou Bačovou. A zde jsou fakta.
K ostravskému Matičnímu gymnáziu se v minulosti připojovala a zase někdy odpojovala jiná gymnázia, přibylo studium večerní i externí. My domýšliví bývalí studenti říkáme, že každý pořádný Ostravák musel tento ústav absolvovat, s tím Mgr. Bačová zrovna nesouhlasila, asi maturovala jinde. Přestože je paní ředitelka profesorkou matematiky, nedokázala „spočítat“ přesný počet absolventů. Její „odhad“ přesáhl deset tisíc žáků i žaček, a právě toto obrovské množství zájemců o jubileum (silné ročníky, kdy bývalo ve škole i pět paralelních tříd), bylo vlastně tím hlavním důvodem, proč se letos neslavilo jako dříve. V našem krajském městě prý neexistuje jen trochu důstojný a dostatečně velký prostor, kde bychom se všichni vešli, s Bazaly či ČEZ Arénou se určitě nemohlo počítat. Už před deseti lety slavily nejmladší ročníky jinde. Díky vstřícnosti vedení Konzervatoře, které poskytlo všechny sály i některé kanceláře se tehdejší setkání konalo a dokonce se tancovalo!
Ale výročí je i letos připomenuto, otevřením ústavu absolventům, spoustou drobných akcí a hlavně dne 16. listopadu v 19 hodin v kině Vesmíre bude konat akademie, která nabídne obrázek života gymnazistů v průběhu 20.století z pohledu dnešních studentů. Vystupovat budou umělecká tělesa školy, například divadelní soubor Tajfun, pěvecké sbory i orchestry. Paní ředitelka dokonce zmínila i školní filmaře, kteří se prosazují svými výsledky na mezinárodních soutěžích Komenius.
Co ale Mgr. Bačová odmítla téměř striktně, bylo jmenování nejúspěšnějších, nejznámějších bývalých žáků. A tak to trochu zkusím sama: spisovatel Vilém Závada, Vojtěch Martínek (byl profesorem školy), dramatik Oldřich Daněk, skladatelé a hudebníci Ilja Hurník i Otmar Mácha, operní pěvec Ivo Žídek i zpěvačka Hana Zagorová, znalec bontonu Ladislav Špaček, muzikolog Ivo Stolařík, ale i současní rektoři ostravských vysokých škol Čermák a Močkoř. Vynikající lékaře, právníky, finančníky, inženýry raději nezmiňuji, Seniortip by nestačil, ale jedno jméno absolventa „Matičáku“ vyslovím, zná ho celý sportovní svět, Ivan Lendl.
A ještě něco:bývalé studenty Matičního gymnázia v Ostravě najdete v celém světě, byli a jsou většinou dost úspěšní. Ti současní mají dnes takové možnosti, o jakých se nám v minulém režimu ani nesnilo. A využívají je jak se patří, i o tom jsem si povídala s paní ředitelkou Bačovou, které tímto srdečně děkuji za to, že se mnou ztrácela drahocenný čas.