Pražské Staroměstské náměstí zná každý. Sem směřují kroky domácích a zahraničních turistů hlavně kvůli orloji. Ale, jak znáte historii Staroměstského náměstí? Pokusím se vám ji trochu přiblížit. Snad, až se dostanete na tato místa, budete trochu jinak hledět na náměstí, radnici a další budovy.
Náměstí se rozkládá na více jak 9000 čtverečných metrech. Je to centrum Starého Města a staré Prahy vůbec. Je lemováno budovami, které jsou postaveny ve stylu renesance, baroka a rokoka, jako například stará radnice s orlojem, husitský chrám sv. Mikuláše na Starém městě, palác Kinských a jiné. Uprostřed náměstí je pomník mistra Jana Husa, odhalený v roce 1915 k pětistému výročí jeho smrti. Již v jedenáctém století se zde konaly trhy, které postupně získávaly na důležitosti a nakonec se staly nejvýznamnějšími v Českém království.
Nejen trhy proslavily náměstí, ale i jiné smutné události. Jednou z nich byla první pražská defenestrace, která se zde konala 30. dubna 1419. Vedena byla radikálním husitským knězem Janem Želivským. Dalo by se říci, že to byl počátek husitské revoluce. Želivský byl nakonec obžalován Jakoubkem ze Stříbra, byl zatčen a popraven právě zde na Staroměstském náměstí.
A kdo by nevěděl, že zde byla také poprava dvaceti sedmi českých pánů. Stalo se tak 21. července 1621. To byl další mezník v české historii. Byl to konec protestantského povstání. To vzniklo 23. května 1618 druhou pražskou defenestrací a skončilo 8. listopadu téhož roku na Bílé hoře u Prahy. Tehdy byli popraveni tři šlechtici, sedm rytířů a sedmnáct měšťanů.
Staroměstské náměstí pomalu ztrácelo na významu také i proto, že hlavní město říše bylo přeloženo do Vídně. Až v 19. století vznikla přístavba radnice a tramvajová trať. Ta byla zrušena v roce 1966.
V roce 1902 se zde konala manifestace za zavedení všeobecného hlasovacího práva. Zde také byla demonstrace k vyhlášení Československa a při té příležitosti byl stržen Mariánský sloup z roku 1650. Radnice byla za pražského povstání 5. – 9. května 1945 poměrně dost zničena. A nakonec nesmím zapomenout zmínit, že zde přednesl také Klement Gottwald svůj projev, který začínal slovy: Právě jsem se vrátil z Hradu....
Náměstí bylo kompletně předlážděno a je zde i kámen, označující místo popravy dvaceti sedmi českých pánů.
Staroměstská radnice
byla založena jako první v Čechách králem Janem Lucemburským v roce 1338. První byla v domě, který získali měšťané z majetku kupce Wolfina od Kamene. Další dům, který byl přistavěn po roce 1360, dnes slouží jako svatební síň, dříve to byla radní síň. V roce 1458 konšelé přikoupili dům kožešníka Mikše. V letech 1805 až 1807 byly na vrchol věže umístěny nové hodiny a byl přistavěn ochoz.
Pražský orloj
je nejznámější z orlojů na světě. Byl postaven v roce 1410 hodinářem Mikulášem z Kadaně. Nejstarší částí jsou mechanický hodinový stroj a astronomický číselník. Byl také třetím na světě, první byl postaven v Padově v roce 1344. Dlouho se mělo za to, že orloj sestrojil hodinářský mistr Jan z Růže, zvaný Hanuš. K tomu se váže také pověst o jeho oslepení, aby již nikdy nemohl něco podobného udělat. Orloj se během času několikrát opravoval. Asi v 17. století byly přidány sošky a figury apoštolů. Dokonce po roce 1735 ho chtěl pražský magistrát prodat do starého železa. Tehdy orloj s pomocí Antonína Strnada opravil hodinář Šimon Landsperger. Další velká oprava orloje byla v letech 1865 až 1866. V tu dobu byla také dána nová kalendářní deska, kterou maloval Josef Mánes. Původní deska s Mánesovými obrazy je dnes v Národním muzeu a je nahrazena kopií, kterou udělal akademický malíř Bohumír Číla v roce 1946. Orloj byl naposledy restaurován v roce 2005. A tak i dnes můžete každou celou hodinu vidět pochodovat apoštoly, slyšet kokrhat kohouta…
Chrám sv. Mikuláše
byl postaven v letech 1732 až 1737 v barokním slohu. Jeho stavitel byl Kilián Ignác Dientzenhofer. Fresky v chrámu vytvořil bavorský malíř Kosmas Damián Assam. Sochy jsou dílem Antonína Brauna. V původním farním kostele kázal Jan Milíč z Kroměříže. Na jeho kázání chodil i císař Karel IV. se svou poslední manželkou Eliškou Pomořanskou. Kostel v roce 1635 připadl řádu benediktinů a ti začali budovat klášter. Nakonec nechali zbourat i původní kostel a postavit nynější. Určitě stojí za to si prohlédnout křišťálový lustr v hlavní lodi chrámu. Vyrobily ho v harrachovských sklárnách, je ve tvaru carské koruny, uprostřed je křišťálový kříž a kostelu ho věnoval car Mikuláš II. v roce 1871. V té době byl chrám pronajat Ruské pravoslavné církvi. Klášter byl zbourán v roce 1898. Od roku 1920 slouží chrám Československé církvi husitské. Pořádají se zde koncerty klasické, barokní a renesanční hudby. Z původního zařízení chrámu mnoho nezbylo. Hlavní oltář je z roku 1737, lavice z let 1730 až 1735. Varhany byly vyrobeny až ve druhé třetině 18. století.
A navštivte se mnou ještě jeden kostel
- kostel Matky Boží před Týnem, zvaným také Týnský chrám. Již v roce 1135 zde stával kostelík, zasvěcený Panně Marii se špitálem. Později se kostelík stal farním kostelem a tak na přelomu 13. a 14. století se musel rozšířit. Od roku 1427 zde byl farářem arcibiskup Jan Rokycana, který je zde také pohřben. Stavba ale trvala mnoho let. Ještě za husitských nepokojů nebyl chrám hotov. Dřevo na krov chrámu bylo použito na šibenice pro Jana Roháče z Dubé a jeho padesát druhů, kteří byli popraveni na Staroměstském náměstí po dobytí hradu Sion na příkaz císaře Zikmunda. Krov se dodělal až o dvacet let později. Po zvolení krále Jiřího z Poděbrad byla postavena na štít jeho socha a nad ní byl obrovský zlacený kalich. V roce 1626 byla socha Jiřího z Poděbrad nahrazena sochou Madony a její svatozář byla udělána z kalichu. Vybavení kostela je převážně barokní. Ze středověku se dochoval kamenný baldachýn od Matěje Rejska, gotická kazatelna a cenná díla mistra Týnské kalvárie. Zachovaly se také renesanční a raně barokní tesané a reliéfně podané náhrobní kameny, například astronoma Tycho de Brahe - nedaleko hlavního oltáře. V barokní klenbě hlavní lodi jsou vymalované velké erby. Oltáře jsou prvotřídní galerií barokního malířství. Nejvíce je zde obrazů od českého malíře Karla Škréty ze 17. století.
Doufám, že se vám procházka po Staroměstském náměstí v Praze líbila.
Pražský orloj