Z historie Ostravy - obec Hrabová
Dnes vám nabízíme tip na výlet - seznámíme vás se zajímavým městským obvodem Ostravy - Hrabovou.Osada Hrabová, která v období první republiky byla součástí místeckého okresu.
Ves Hrabová pravděpodobně vznikla po polovině 13. století, poprvé se zmiňuje ve smlouvě uzavřené mezi olomouckým biskupem a těšínským knížetem v roce 1297 jako "Grabowa". Pojmenování obce lidová tradice přisuzuje velkému množství habrů, v místním nářečí "hrabů"; které v okolí kostela hojně rostly ještě v polovině 19. století.
Hrabová patřila mezi středně velké vesnice, v roce 1556 měla 25 osedlých selských gruntů, v roce 1699 v Hrabové bylo 24 sedláků, 1 fojt, 1 svobodný sedlák, 11 chalupníků, obecní kovárna a vrchnostenský dvůr. Na řece Ostravici byl další mlýn, vrchnostenský,
který toho roku pronajat. V okolí Hrabové se táhla souvislá řada vrchnostenských a selských rybníků, panské rybníky měly rozlohu 147,98 hektarů. Počet obyvatel v Hrabové pozvolna narůstal, v roce 1900 jich bylo již 1 748, z toho většina Čechů a jen 45 Němců. K Moravské Ostravě byla Hrabová připojena v roce 1930. Následně pak v letech 1954 - 1960 byla opět samostatná. Místní dopravu od Mariánských Hor zprostředkovala dráha, po které jezdil motorová doprava zvaná "Komárek". K její elektrifikaci došlo později. Tramvajová doprava z Ostravy do Hrabové byla posléze definitivně zrušena v roce 1975.
Kostel svaté Kateřiny
Nejstarší dochovanou památkou v obci Hrabové až do dubna roku 2002 byl dřevěný 
kostel, zasvěcený sv. Kateřině Alexandrijské. Kostel byl pravděpodobně postaven v 16. století. Historici se domnívají, že byl založen mnohem dříve, ale vzhledem k nedostatku písemných pramenů je doložen teprve k roku 1564, prostřednictvím českého nápisu v předsíni pod věží, vpravo na stěně vedle hlavního portálu: "JURA CHOLEVA USNUL V PÁNU V STŘEDU TŘETÍ POSTNÍ LÉTA PÁNĚ TOHOTO 1564."
V letech 1527 - 1617 v Hrabové působil sbor českých bratří s vlastní školou. Po jejich vyhnání byl na faru dosazen od roku 1633 katolický farář Martin Fulkavius.
K první větší opravě kostela, doložené písemnými prameny, došlo v roce 1659, o rok později do zvonice ve věži zavěsili barokní zvon, nazvaný "MARIA", který byl za první světové války zrekvírován na válečné účely. V roce 1679 se do kostela vloupal zloděj. Ukradl mešní kalich, jeho zločin se však záhy prozradil a zloděj byl sťat mečem. O dalších osudech kostela je nedostatek písemných zpráv. Ke druhé velké opravě kostela sv. Kateřiny došlo v roce 1898. Protože byl dříve v interiéru bíle vymalován, bylo při opravě rozhodnuto vápno ze stěn seškrabat. Očištěné dřevo pak bylo napuštěno a přetřeno, aby budilo dojem dubu. K elektrifikaci kostela došlo až v roce 1930, tehdy byly doplněny lustry. Důkladnou opravou v interiéru však kostel poněkud utrpěl.
Při osvobozování Hrabové 30. dubna 1945 byla věž poškozena průstřelem dělostřeleckého granátu a také došlo ke značnému poškození střechy. Škody byly urychleně opraveny a v roce 1951 byla obnovena šindelová krytina na celé střeše kostela i na věži. Následně v roce 1954 došlo také k opravě podezdívky. V sedmdesátých letech bylo zavedeno vytápění elektrickými akumulačními kamny a střecha i stěny kostela byly impregnovány karbolineem. Kostel měl dochovánu středověkou dlažbu z pískovcových dlaždic, na které byla položena dřevěná podlaha. V roce 1980 při opravě podlahu natřeli olejovou barvou. Nový obětní stůl byl pořízen v roce 1987 a v roce 1993 elektrifikovali pohon zvonu ve věži. Poslední velmi náročná oprava, která si vyžádala bezmála jeden milión Kč, proběhla v roce 2000. Byla při ní vyměněna krytina střechy i věže a řada dřevěných nosných prvků a celá dřevěná konstrukce byla petrifikována.
Hrabovský kostelík patřil mezi nejhodnotnější dřevěné sakrální stavby dochované na severovýchodní Moravě. Kostel sv. Kateřiny představoval architekturu, ve které se vzájemně prolínaly stavební prvky z období pozdní gotiky s prvky renesančními.
Kostel měl poměrně velký a protáhlý polygonální presbytář, trojboce zakončený. Rozlehlá samostatná předsíň pod věží kostela měla rozměry 7,3x6,3 metru. V rozích předsíně těsně pod stropem byly dobře patrné šikmo vybíhající trámy nosné konstrukce věže. Pohledu do věže bránilo překrytí přízemku fošnovým stropem, který přecházel v pavlač s varhanami. Pavlač nesly tři oblouky na dvou pilířích z mohutných trámů, které byly sesycháním dřeva roztrženy, hluboké trhliny byly následně zatmeleny. Pravděpodobně po umístění varhan se začala pavlač prohýbat pod jejich tíhou, proto byl jeden z jejich příčných trámů podepřen asymetricky umístěným dřevěným sloupem. Vchod na pavlač vedl po strmém schodišti z předsíně nalevo vedle hlavního vstupu.
Presbyterium bylo od kostelní lodi odděleno velmi mohutným a rozměrným triumfálním obloukem s příčným horizontálně položeným trámem. Hlavní vchod byl naproti hlavnímu oltáři, dva boční jsou na epištolní straně. Sakristie pak připojena k presbytáři na severní straně v podobě menšího roubeného přístavku.
Stavba působila mohutným, horizontálně málo pročleněným roubeným srubem, završeným vysokou stanovou střechou, krytou šindelem. Srubové stěny byly sestaveny z dobře ohraněných modřínových trámů, jejichž kvalita, především vyšší hustota dřeva a velký obsah pryskyřice, nemalou měrou přispěla k mimořádně dobrému stavu, v jakém byl kostel dochován.
(Čerpáno z knihy Jaromíra Poláška - Dřevěné kostely a kaple Moravy a Slezska, vydané nakladatelstvím AGAVE v roce 2001)
Pak přišla pohroma
Dřevěný kostel svaté Kateřiny ze 16. století v Ostravě-Hrabové lehl popelem. Pro místní obyvatele je to velké neštěstí. Když po třetí ráno přijeli první hasiči, byl už celý kostel v plamenech. Z národní kulturní památky se nepodařilo zachránit téměř nic. "Je to jako kdyby vám odešel blízký člověk," svěřila se v slzách jedna z místních obyvatelek.
Národní kulturní památka začala hořet podle svědků ve tři hodiny ráno. I když během několika minut přijely tři profesionální a tři dobrovolné hasičské jednotky, na místě zůstalo jen velké spáleniště a trosky. Podle hasičů se nedalo nic dělat, přestože před rokem zde měli cvičení. "Jakmile chytí jeden trám, padne kostel celý," říkali hasiči, aniž tušili, že se něco takového opravdu stane. "To cvičení to určitě přivolalo," tvrdí lidé z okolí.
Příčinu požáru zatím nikdo nezná. Vyšetřovaní navíc bude velmi obtížné, protože kostelík, který měla čtvrť Hrabová ve svém znaku a byl druhou nejstarší církevní stavbou v Ostravě, shořel do základů. Kněz si po uhašení požáru mohl odnést jen knihy a kalich, které "přežily" neštěstí v sakristii.
Církev už začala uvažovat o stavbě kopie. Začínají se shánět výkresy, lidé se už nabízeli, že finančně přispějí na novou stavbu. Kostel byl stále využíván, pravidelně se v něm konaly mše, svatby, křty i pohřby.
Tolik - MF Dnes, dne 2. 4. 2002
Kostel sv. Kateřiny dnes
Mnoho lidí si chodí prohlédnout nově postavený dřevěný kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové. Tato jedinečná sakrální stavba z roku 1543 shořela v dubnu roku 2002. Hrabovský dřevěný kostelík patřil mezi vzácné dochované památky na severní Moravě. Představoval architekturu, v níž se prolínaly stavební prvky z období pozdní gotiky s prvky renesančními.
Z jedné z nejstarších památek na Moravě zůstalo po požáru pouze ohořelé torzo presbytáře a sakristie. Zvon z roku 1660 se požárem roztavil a při pádu věže rozbil na kusy. Kostel však povstal z popele a na jeho původním místě dnes stojí přesná replika.
Řemeslníci ze Vsetínska při stavění repliky použili stejnou techniku jako při vzniku originálu v 16. století a spotřebovali 500 kubíků dřeva, které zdarma poskytly Lesy České republiky. Na základ věže kostela použili dřevo ze čtyř 150letých dubů. Trámy jsou ručně opracované a originální jsou i tesařské spoje.
Zvonařská dílna akademického sochaře Josefa Kadlece v Halenkově odlila dva zvony rovněž podle původní dokumentace. Od shořelého kostela se novostavba liší jen interiérem a novým sociálním zařízením, které v kostele ze 16. století nebylo.
Kostel byl na konci listopadu vysvěcen. Budete-li o vánočním čase hledat inspiraci, kam se vydat na výlet, je právě toto místo pro něj jako stvořené!
Doprava: MHD Ostrava, autobus linka číslo 39 a 41. Výstup na zastávce Hrabová - kostelík.
Ludmila Holubová
