Český Ježíšek se narodil do chudoby a obyčejnosti. To nijak neponížilo a neumenšilo hodnotu Vánoc, poesii, krásu a vytoužené pocity, těšení a radost, s nimiž jsou spjaty.
Český Ježíšek spal v dřevěných jesličkách, kde vonělo dřevo, seno a chvojí. Jeho pěstounem byl Josef. Tesař, který pracoval s tímto materiálem celý život. Dřevo patří k nejrozšířenějším materiálům na pevninské Zemi v říši Flóry hned po vodě. České vánoce jsou jiné a jejich ráz a charakter se vytvářel staletí na křesťanství a dalších evropských hodnotách.
V jiných částech světa mají a prožívají Vánoce, které odpovídají tamním zvykům. Např. americké vánoce jsou spjaty s postavou Santa Clause. Je nazýván někdy také jako Svatý Mikuláš. Je legendární osobou, která rozdává dárky hodným dětem. Je to oblý, veselý, bělovlasý muž. Jeho příběh začal ve starořecké a byzantské historii. Má červenou čepici i kabát s bílým lemem. Přichází nebo přilétá na saních tažených soby.
V naší zemi Česku, ale i v dalších evropských zemích máme Ježíška. Americký Santa Claus nepatří do českých Vánoc. Je ze zcela jiného prostředí a byl k nám implantován byznysem. Pro zemi svého původu USA, pro jejich lidi a děti má svoji užitečnost a cenu, ale v českém prostředí nemá převládat, jak se to děje ve velkých obchodních řetězcích. Tam jejich manažeři vidí jenom peníze a zisk a podle toho jednají. V jejich reklamních koncepcích a kampaních nejsou vůbec brány v potaz Vánoce české, s jejich obyčeji, zvyky a dalšími záležitostmi. K tomu patří krásné dřevěné betlémy, typicky české vánoční ozdoby, z papíru, dřeva a dalších přírodních materiálů.
Vzdejme chválu, pozornost a podporu Vánocům českým. Voní zvláštní atmosférou a mají svůj obecný řád a průběh. Začíná to předvánočním úklidem domu nebo bytu, koupí čerstvého voňavého vánočního stromku, zhotovením nebo koupí vánočních věnců a věnečků se čtyřmi svíčkami pro adventní neděle. Letos byla první již 29.11.2015, kdy jsme zapálili svíčku. Pokračuje to pak přípravou surovin pro vánoční jídla, voňavé vánočky, rybí polévku a cukroví. Na konci této náročné pracovní šňůry je pak koupě českého třeboňského kapra, šupináče nebo lysce bez šupin. Až při vykuchání poznáme, zda je to mlíčnák nebo jikrnáč. Je to náročné období, plné shonu, práce i starostí. Je také spojené s nákupem dárků pro rodinu, děti, své blízké a přátele. Ale je krásné a naplňuje nás mnoha krásnými pocity.
České rodiny a společnost nepřijaly Santu Clause za svého vánočního patrona. Je visačkou na zboží, které je s velkou pompou a reklamou nabízeno v předvánočním čase. Na rozdíl od chudého českého Ježíška, který je ovšem po mnoha dalších stránkách velmi bohatý, má Santa Claus v kapsách svých manažerů plné kapsy peněz a ty nevoní.
České vánoce voní rybí polévkou, smaženým řízky z kaprů, bramborovým salátem, nadýchanými vánočkami, mnoha druhy vánočního cukroví. Mají své krásné zvyky a obyčeje. Skořápky z vlašských ořechů s malými svíčičkami, plují v míse nebo lavoru s vodou k vysněným cílům, nebo se roztavené olovo lije do studené vody a zchlazený kov vytvoří podivuhodné tvary budící fantazii přítomných. Při štědrovečerní večeři je u stolu jedna prázdná židle, aby mohl přisednout náhodný osamělý, chudý, hladový poutník a byl nasycen. Ale především jde o vánoční pohodu, vůni dřeva z čerstvých smrků, jedlí a borovic, z dřevěných nádherných betlémů, o lásku, pokoru a přátelství.
Český Ježíšek se narodil do chudoby a obyčejnosti. To nijak neponížilo a neumenšilo hodnotu Vánoc, poesii, krásu a vytoužené pocity, těšení a radost, s nimiž jsou spjaty.