Vozovna z Ostravice -
v Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm
Již řadu let jezdíváme čas od času do Valašského muzea v přírodě do Rožnova pod Radhoštěm. Samozřejmě jsme průběžně prošli všechny areály – Dřevěné městečko, Mlýnskou dolinu i Valašskou dědinu. Právě poslední nejmladší část skanzenu je naším nejoblíbenějším místem. Někdy okolo roku 2000 jsme zaregistrovali, že vedle Mlýnské doliny začíná vyrůstat nějaký nový objekt. Posléze jsme se dozvěděli, že se jedná o kopii vozovny, která stávala na Ostravici. Po jejím otevření jsme tento objekt samozřejmě navštívili, abychom si prohlédli to, co stávalo na Ostravici. Na dotaz nám bylo sděleno, že objekt stál v katastrálním území Staré Hamry II, nic bližšího jsme se nedozvěděli. Později, když jsme už měli internet, jsem náhodou našla na nějakých stránkách fotografii, na které jsem poznala onen objekt vozovny. Fotografie neměla uvedeno žádné bližší určení, než že se jedná o Ostravici. Ale shoda s objektem, který tvoří nedílnou součást expozic skanzenu, je jasná. Původní místo, kde vozovna stála se nachází na pravé straně při výjezdu z obce Ostravice, kousek na benzínovou pumpou, vedle dnešního obchůdku paní Malé zv. Bistro.
Na stránkách Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm je možno dozvědět se některé bližší informace o tomto objektu. Dozvíme se, že vozovna byla postavena v polovině 19. století, sloužila lesnímu a pilařskému hospodářství Těšínské komory. V blízkosti byla komorní pila, která zpracovávala dřevo z lesů. Projekt vznikl zřejmě ve stavební kanceláři Těšínské komory v Těšíně. Tato kancelář projektovala sušírny, sklady zpracovaného stavebního dřeva, obytné domy pro lesní dělníky i úředníky. Pro stavbu byla použita pilířová konstrukce s mělkým základem a dřevěné výplně byly provedeny z fošen. Zajímavostí je složitá konstrukce krovu, která nesla střechu nad plochou zhruba 32 x 16 metrů. Na kratších stranách půdorysu jsou dvoukřídlá vrata, která umožňovala průjezd objektem i s vozy. Začátkem 20. století vznikl požár při sušení semen a objekt byl proto opravován. Objekt byl používán pro svou polohu a průjezdnost jako manipulační sklad k distribuci řeziva, později také jako sušírna semen a rovněž jako hospodářské zázemí pro lesní dělníky, kteří měli nedaleko postaveny domky. V době 1. světové války sloužila vozovna krátce jako stáje pro koně vojenského oddílu střežícího uherskou hranici.
Pro svou skladovací funkci byl objekt vybrán k přenesení do muzea a uzavírá areál Mlýnské doliny s technickými stavbami. Základní kámen této druhé největší stavby Valašského muzea byl položen 18. 5. 2001 za účasti prvního náměstka ministra kultury ČR Zdeňka Nováka, hejtmana Zlínského kraje Františka Slavíka a Ing. Břetislava Jakubce, správního ředitele Lesů ČR v Hradci Králové. V kamenném zdivu byla u této příležitosti položení základního kamene osazena pamětní deska.O zprovoznění této expozice se uvádí ve zprávě VMP:
„V září se podařilo zpřístupnit pro účastníky mezinárodního kongresu asociace zemědělských muzeí AIMA objekt vozovny z Ostravice s expozicí dopravní techniky na východní Moravě v 19. a první polovině 20. století, která obsahuje více jak 20 rozměrných sbírkových předmětů. Pro návštěvníky bude dokončená expozice představena a zpřístupněna v květnu 2005. Využitelná expoziční plocha činí 533 m2.“
Je zde instalována expozice „Dopravní prostředky na Valašsku“. Tato výstava prezentuje různé druhy dopravních prostředků, které se využívaly v zemědělství, lesnictví, obchodní činnosti, dopravě osob i v rámci dalších živností a řemesel. K zajímavým exponátům patří třeba pohřební vůz, řeznický vůz pro psí potah, formanský vůz či hasičské stříkačky, různé vozíky i vozy žebřinové či deskové.
V září 2008 se mi zcela náhodou dostal do ruky zajímavý materiál VMP, který zpracovává výzkum objektu z roku 1997. Tímto výzkumem mělo být zjištěno, kdy byla vozovna vystavěna. Bylo pátráno v Zemském archivu v Opavě, kde bylo zjištěno, že v roce 1871 byla v Hmotní a inventární knize pro Staré Hamry uvedeno Kleinnutzholtz Erzeugung /Výroba malého užitkového dřeva/ a Schindelholz /šindelové dřevo/. V dřívějších výkazech se údaje o tomto objektu nevyskytují.
Nejmladší archivní údaj byl zjištěn ve Státním archivu ve Frýdku-Místku. Zde se uvádí v roce 1907 na předmětné parcele, že označuje zastavěnou plochu.Bylo ověřeno, že v okolí stavby byl pracovně-obytný dům s 6 rodinami.V některých pozdějších prověřených materiálech se žádné informace ke zmíněnému objektu nevyskytují. Nicméně dnešní stav je ten, že pokud si najdeme místo na katastrální mapě na stránkách ČÚZK (můžeme vycházet z č. p. objektu Bistra), je tato parcela číslována KN 4482/1 a má 870 m2, patří panu Ing. Otakaru Špačkovi z Ostravy.
Nejzajímavější informace k výzkumu poskytli ostraviční domorodci. Pan Alois Holinka (1910- 1999), Ostravice 406, v době výzkumu 87 let si pamatoval, že zažil požár objektu v zimě 1928/29, kdy do té doby se zde vysemeňovaly šišky, na což dohlížel jistý pan Velička. Po požáru pak budova sloužila již jen jako skladiště pro desky a trámy, příp. nářadí. Patřila lesákům.
Paní Božena Charbuláková, Ostravice 396, v době výzkumu 76 let. Dle ní měl při požáru pan Velička uhořet. Za 1. světové války tam měli bydlet její rodiče (otec p. Charbulákové zemřel v roce 1981 ve věku 101 let).
Dále byla vyslechnuta paní Chasáková, která v budově poznala „pajtu“ (je to označení tohoto objektu ostravickými domorodci, označuje v nářečí moravském i slovenském stodolu, dřevěnou stavbu či zchátralou chalupu), ale jinak si nic vzhledem k pokročilému věku nepamatovala.
Paní Olešové (1923 – 2000) (bytem v ostravickém penzionu, v té době 73 let) si vybavila objekt až po chvíli a uvedla, že se tam zpracovávaly za 2. světové války šišky, tehdy jí bylo 19 let. Zde je ovšem rozpor s výpovědí pana Holinky.
Ve starých kronikách nebyla zjištěna žádná zmínka „o pajtě“.
Při převodu majetku v roce 1963 pod Severomoravské státní lesy Krnov nebyl proveden žádný takovéto budovy. Žádná další informace nebyla objevena ani při studiu různých časopisů či sborníků.
Tolik o jednom ze zajímavých objektů rožnovského skanzenu. Více už se asi nedozvíme, jelikož byly prověřeny veškeré dostupné materiály a vyslyšeni pamětníci, kteří byli objeveni. Buďme však uspokojeni tím, že si při návštěvě rožnovského muzea v přírodě, můžeme tento impozatní objekt prohlédnout a obdivovat dovednosti a um valašských řemeslníků. Až do skanzenu zavítáte, stavbu vozovny určitě nepřehlédnete.
Pavla Zemaníková
