Francouzská kuchyně je proslulá na celém světě a dokonce se stala i objektem zájmu filmařů. Nelze zapomenout na Louis de Funese ve filmu Křidýlko nebo stehýnko, zesměšňujícím nástup amerického rychlého občerstvení v podobě hamburgerů apod.
Francie s 36 % patří největším evropským producentům drůbežího masa. Nejvíce se ho vyprodukuje v Bretani (40 %) a 23 % v kraji Pays–de-Loire. Mluvíme-li o drůbeži, máme na mysli nejen kuřata, ale i kachny, perličky, bažanty, křepelky, holuby a dokonce i pštrosy.
Po vepřovém a hovězím se spotřebuje nejvíce kuřecího. Kvalitu prvotřídního masa výrazně určuje druh, způsob života a potrava. Ptáci se chovají volně, každý má pro sebe alespoň deset čtverečních metrů a mají možnost si část potravy sami vyhledávat. Kuřata se krmí především kukuřicí a přikrmují dvakrát denně. V hejnu asi dvaceti slepic je jen jeden kohout, aby se zabránilo konfliktům. Místy s nejznámějším chovem jsou Bourg en Bresse, Louhans, Pont-de-Vaux a Montrevel.
Kuře z Bresse
2 tučnější kuřata
250 g másla
2 velké cibule
2 šalotky
1 hrnek kuřecího vývaru
500 ml smetany
500 ml suchého šampaňského
Sůl, pepř
Na pánvi rozehřejeme máslo a na něm kuřata krátce osmahneme dohněda. Těsně předtím, než jsou hotová, přidáme nadrobno nakrájenou cibuli. Kuřata vyndáme, k cibuli přidáme nakrájené kousky šalotky a krátce osmahneme. Do pánve vrátíme kuřata, přilijeme šampaňské, přikryjme pokličkou a vaříme asi 20 minut, až se většina šampaňského odpaří. Kuřata vyndáme, do pánve nalijeme smetanu, dochutíme solí a krátce povaříme.
Omáčku přelijeme přes cedník do misky, kuřata rozporcujeme a podáváme s omáčkou v miskách. K jídlu podáváme stejné šampaňské, které jsme použili k vaření.
Proslulá jsou rovněž francouzská husí nebo kachní játra.. Ze čtyř francouzských regionů, Gers, Dordogne, Landes a Alsaska pochází dokonce 80 % celosvětové produkce. V roce 2004 vyprodukovali Francouzi 17 648 tun jater.
Játra byla potravou prostého lidu, ale i krále a šlechty již v 17. století a od následujícího století je nacházíme v kuchařských knihách. Dodnes patří k francouzskému kulinářskému pokladu. V dalším, 19. století, díky novému postupu konzervace masa vynalezenému Nicolasem Appertem, tzv. apertizací, produkce i spotřeba prudce narostla.
Játra se mohou podávat za studena, obvykle jako předkrm při svátečním jídle a tradičně při štědrovečerní večeři. Způsobů přípravy je několik a mohou být velmi rozdílné. Mohou se naložit celá na dobu jednoho až tří let, konzervovat portským, macerovat několik hodin, konzumovat syrová, krájet na plátky nebo z nich připravovat paštiku.
Francouzská husí nebo kachní játra
Recept pro 8 osob
2 – 3 kachní játra (dle váhy)
1,5 kg jablek
225 g másla
8 plátků světlého chleba či veky
Cognac nebo Madeira
Muškátový oříšek mletý
Hladká mouka
Sůl, mletý pepř
Oloupaná jablka bez jádřinců pokrájejte na tenké plátky a nechte několik minut na mírném ohni spolu se 150 g másla dojít dozlatova. Játra nakrájejte na osm plátků,( ty pak nutno osolit a opepřit ), přidat muškátový oříšek a obalit moukou.
Na pánvičce rozpusťte 50 g másla a nechte opéct na mírném ohni z obou stran. Na zbylém másle opečte i plátky chleba, na něj položte plátek jater, pokapejte koňakem nebo madeirou a přidejte jablka. Podává se teplé.
Takže dobrou chuť a můžete se osobně podílet na francouzském předsednictví Evropské unie.
