Posádka lodi kapitána Wilkese objevila v roce 1838 rostlinu - drahokam skleníku Fata Morgana
Lodní kapitán Charles Wilkes velí své posádce:„Protože jsme první přírodovědeckou expedicí, je naším prvořadým úkolem nalézt a přivézt rostlinný materiál určený na komerční využití pro naše (tehdy mladé – pozn. MU) Spojené státy americké.“ Píše se rok 1838, výprava čítá 6 lodí, na nich celkem 400 mužů a kapitán Wilkes. Výprava je úspěšná, přivezete okolo 10.000 položek a většina z nich dá základ sbírkám Botanické zahrady na Mallu. Při krátkém vylodění u ostrova Luzon, v dvojkřídlačovém lese hory Mount Makiling nacházíte Strongylodon macrobotrys…
Dřevnatějící liána se v přírodě pne po stromových velikánech a běžně dosahuje délky 20 m. Vytrvalé trojčetné listy jsou lesklé a v čase rašení temně fialové. Obrovské převislé hrozny velkých člunkovitých květů dosahují délky až 90 cm připomínají spíše než květ nahoru ohnutý zobák papouška. Jejich neobvyklou a v rostlinné říši ojedinělou barvu přesně vystihuje anglické označení Jade vine „nefritová nebo též smaragdová liána“ (pomiňme, že jade může popisovat též starou herku - pozn. MU).
V přírodě se Strongylodon vyskytuje v deštných lesích s nadmořskou výškou do 1000 m, nejčastěji na březích řek, kde se pne po stromových velikánech. Květy po okraj naplněné nektarem v lese září i v noci a přitahují opylovače – netopýry. Ti zavěšeni na pevných stopkách květenství pijí nektar a roznášejí na svých tělech pyl. Plody jsou oválné až pěticentimetrové lusky obsahující velká hnědá semena.
Na Červeném seznamu IUCN je Strongylodon označen jako zranitelný. V přírodě, na rozdíl od jiných filipínských druhů, není při své velikosti ohrožen nezákonným a bezohledným sběrem, ale jiným lidským počínáním: odlesňováním. Fatální je pro něj ztráta opory: Brzo jej přerůstají invazivní druhy, které se rychle šíří na místa po vykácených stromech.
Rod Strongylodon obsahuje okolo 20 druhů, které jsou rozšířeny v jihovýchodní Asii, na Madagaskaru a na některých tichomořských ostrovech.
Pražská botanická zahrada získala řízky Strongylodon macrobotrys darem z botanické zahrady v Bonnu v roce 2002. „Zhruba dvoumetrové rostliny jsme zasadili na podzim roku 2003. Liány se rychle vyšplhaly vzhůru a již následující jaro vykvetly tři hrozny nádherných květů,“ popisuje počátky Strongylodonu ve skleníku Fata Morgana jeho vedoucí Eva Smržová. a doplňuje: „Počet květenství se každoročně zvyšuje a letos se můžeme těšit minimálně na pět, která se budou ještě nejméně měsíc postupně rozvíjet.“
Skleník Fata Morgana je plný příprav na dubnovou Výstavu exotických motýlů (7. – 29.4.), a vidět impozantní květy Strongylodonu, které vypadají, jako z jiné planety - to může být další důvod, proč do skleníku Botanické zahrady hl. města Prahy zavítat co nejdříve.
A co ještě botanická zahrada svým návštěvníkům nabízí?
- do 25. března (denně 9 – 17): Dříví pouští – fotografie a unikátní artefakty z Číny, Jordánska, Sýrie, Maroka a Severní Ameriky
- do 31. března vstup na venkovní expozice zdarma! K vidění mimo jiné rozkvetlé jarní cibuloviny.
Marcela Uhlíková, Botanická zahrada, Praha
Foto: Impozantní květy Strongylodonu vypadají skoro jako z jiné planety...
Nádherná rostlina, která začala kvést a je fakt drahokamem tropické expozice. Pokud vám nebude stačit fotografie, přijďte se přesvědčit na vlastní oči, že ty "řeči" stojí za to!
Lodní kapitán Charles Wilkes velí své posádce:„Protože jsme první přírodovědeckou expedicí, je naším prvořadým úkolem nalézt a přivézt rostlinný materiál určený na komerční využití pro naše (tehdy mladé – pozn. MU) Spojené státy americké.“ Píše se rok 1838, výprava čítá 6 lodí, na nich celkem 400 mužů a kapitán Wilkes. Výprava je úspěšná, přivezete okolo 10.000 položek a většina z nich dá základ sbírkám Botanické zahrady na Mallu. Při krátkém vylodění u ostrova Luzon, v dvojkřídlačovém lese hory Mount Makiling nacházíte Strongylodon macrobotrys…