23. února 1893 získal vynálezce Rudolf Diesel patent na vznětový motor. To byl ale jen začátek, ještě mnoho let trvalo než vyrobil pohonnou jednotku. Nápad na motor dostal na studiích a myšlenku mu vnukla hustilka, která se tehdy používala jako jednoduchý zapalovač.

Prototyp ze srpna 1893 poháněl uhelný mour, až v další fázi se palivem stal petrolej. Exemplář z roku 1897 pak používal naftu nebo olej z burských ořechů.

Na přelomu 19. a 20. století byly vznětové motory příliš velké a těžké a tím nepoužitelné v automobilech. Ale díky nízké spotřebě paliva se ale uplatnily na železnici a na moři.

22. únor - Den sesterství

22. února se narodili zakladatelé skautingu, manželé sir Robert Baden-Powell (22. února 1857) a jeho žena Olave Baden-Powell (22. února 1889). Proto byl tento den roku 1927 zvolen jako celosvětový den skautů.

Skauti na celém světě si připomínají, že jsou si bratry a sestrami, nehledě na vzdělání, barvu pleti, národnost, věk... Pořádají nejrůznější hry a organizují charitativní sbírky. Je to takový den soudržnosti a pomoci. Den sesterství měl původně i jiné názvy - Den díků, Den skutků, Den přemýšlení či Vzpomínkový den.

21. únor - Mezinárodní den mateřského jazyka

Víte, že na světě existuje okolo 6000 jazyků? Mnohým z nich ale hrozí zánik, protože se jedná o jazyk minoritní etnické skupiny. Například v Sovětském svazu a později v Rusku byla tendence tyto jazyky potlačovat. UNESCO roku 1999 vyhlásilo Mezinárodní den mateřského jazyka právě proto, aby ohrožené jazyky ochránilo.

Odhady hovoří, že bez cílené snahy o zachování jazyka, a tedy i kultury, která s ním souvisí, může během pár generací vymizet až 50% jazyků (tj. přibližně 3000!). O ochranu jazyků se snaží i EU například tím, že veškeré dokumenty publikuje ve všech jazycích členských zemí.

Na 19. února připadá mezinárodní den řas (National Lash Day),

jehož cílem je zvýšit povědomí o řasách, jejich významu či zajímavostech s nimi spjatých. Věděli jste například, že denně nám vypadne až pět řas a jejich život trvá 120 dní nebo že v řasách sídlí roztoči či že kromě ochranné funkce jsou rovněž vodoodpudivé?

Mezinárodní den řas, který se každoročně slaví 19. února, se v kosmetickém průmyslu považuje za výjimečný den. Přestože byl původně iniciován k uctění přírodních i umělých řas pro jejich krásu a schopnost vylepšit náš vzhled, dnes si jej připomínáme zejména pro jejich významnou ochrannou roli pro zdraví očí a další jejich unikátní vlastnosti. Přinášíme proto deset zajímavostí o řasách, které jste určitě nevěděli.

10 fascinujících faktů o řasách:

1. Oko pojme až 300 řas, s věkem nešednou
Lidské oko pojme až 300 řas. Zatímco na horním víčku se nachází přibližně 200 řas, na spodním víčku až o polovinu méně. Řasy rostou pouze savcům, u plazů nebo ryb je tedy nenajdete. Jsou navíc nejvíce pigmentované ze všech lidských vlasů, proto s věkem nešednou.

2. Jejich život trvá v průměru 120 dní
Řasy rostou průměrnou rychlostí 0,12 až 0,14 milimetru za den a svůj cyklus dokončí přibližně za tři až čtyři měsíce. Každý den jich vypadne přibližně pět. "Životní cyklus řas má tři fáze. První, anagenní, představuje aktivní růst, kdy řasa roste z folikulu pod pokožkou a dosahuje své maximální, předurčené délky během přibližně 30 - 45 dní. Druhou fází je katagenní, přechodná fáze, kdy růst ustává a folikul přestává řasu aktivně zásobovat živinami. Trvá asi - 3 týdny. Poslední, telogenní, je klidová fáze, kdy řasa zůstává na víčku, dokud ji nevytlačí nová rostoucí řasa a přirozeně vypadne, čímž se cyklus dokončí a začne nový. Tato fáze může trvat i "4 měsíce," popisuje Michaela Gorčíková, odbornice na kosmetické produkty ze společnosti deNatura.cz, která se specializuje na vývoj funkční přírodní kosmetiky.

3. V řasách sídlí roztoči
Ačkoliv naše řasy chrání oči před nežádoucími vetřelci, žije v nich velké množství mikroskopických roztočů rodu Demodex, kteří pomáhají odstranit nečistoty a chrání folikuly řas před ucpáním, které by mohlo vést k infekci.

4. Složením se podobají peří, rohům či drápům
Přírodní řasy se skládají primárně ze dvou ingrediencí. Tvoří je přibližně 97 % keratinu a 3% vody. Keratin je protein nacházející se ve vlasech, nehtech, ale také v peří, rozích nebo drápech.

5. Řasy signalizují nebezpečí
Řasy fungují podobně jako kočičí vousy - cítí předměty a spouští naši okamžitou reakci. Například, když se nám něco přiblíží k očím a řasám, automaticky oči zavřeme.

6. Nejdelší řasa patří Číňance
Podle Guinessovy knihy rekordů je You Jianxia z Číny od roku 2016 držitelkou rekordu v délce řas. Zatímco tehdy její řasa na levém horním víčku měřila 12,4 cm, v roce 2021 bylo potvrzeno, že řasa dále roste měří 20,5 cm.

7. Řasy pouze nechrání, odpuzují i vodu
Řasy neslouží pouze k estetické přitažlivosti nebo k ochraně očí před nečistotami. Nedávná studie čínských vědců odhalila novou funkci lidských řas. Výzkum odborníků z Čínské akademie věd potvrdil, že řasy mají hydrodynamické vlastnosti, díky čemuž jsou schopny aktivně odpuzovat vodu a přispívat k zachování zrakové čistoty.

8. Řasy si líčili i muži
Ve starém Egyptě, v době 4000 let před naším letopočtem, o řasy pečovali nejen ženy, ale i muži. Nanášeli na ně uhlí a tmavé masti, aby řasy co nejvíce začernili a dodali jim tím také na objemu. Primárně aby ochránili oči před žhnoucími slunečními paprsky. K uhlí někdy přidávali šafrán nebo prášek z tmavých kovů a kamenů. Ve starém Římě pak líčení mužských řas již vyšlo z módy.

9. Řasy se vyvíjejí plodu ve druhém měsíci
Řasy se vyvíjejí překvapivě velice brzy, u plodu dítěte k tomu dochází v 9. týdnu těhotenství. Řasy jsou tedy dobře viditelné již na prvním velkém ultrazvuku.

10. Nejdelší neznamenají nejatraktivnější
Studie potvrzují, že optimální délka řas je spojena se zvýšenou přitažlivostí. Výzkumy však prokázaly, že ty nejatraktivnější řasy nejsou ani příliš dlouhé, ani krátké. "Ideální délka řas je zhruba jedna třetina až čtvrtina šířky oka, " upozorňuje Michaela Gorčíková.

17. února 1600 byl po dlouhém mučení upálen italský filozof Giordano Bruno (nar.1548) Domyslel a korigoval Koperníkův heliocentrismus (ani Slunce není absolutním středem vesmíru).

Svět chápal jako nekonečnou a nezměrnou dynamickou jednotu, jejímž základem je "jedno". V univerzu viděl nezměrnou nekonečnost s bezpočtem sluncí, hvězd a světů stále kolotajících.
Mimo jiné vydal v roce 1584 spisy La Cena de le Ceneri (Večeře na popeleční středu) a De l'infinito, universo e mondi (O nekonečnu, vesmíru a světech), v nichž korigoval Koperníkův heliocentrismus a vyložil svou kosmologickou teorii o nekonečnosti vesmíru - tyto názory prezentoval veřejně už v roce 1583 během oxfordské přednášky, kde představil Kopernikovo dílo O pohybu nebeských těles, podle nějž nikoli Země, ale Slunce je středem vesmíru.

Dále rozvinul Kopernikovy závěry o to, že ani Slunce není středem vesmíru, ale pouze jeho části, dnes nazývané Sluneční soustavou. Jako zřejmě první formuloval názor, že vesmír je nekonečný a skýtá nekonečně Sluncí, obíhaných nekonečným množstvím planet. Jeho výjimečná paměť, bystrý úsudek a duchaplnost mu získaly i přízeň britské královny Alžběty, která s ním často diskutovala.

V roce 1585 se Bruno vrátil do Paříže, posléze pobýval v Německu v univerzitních městech Marburgu a Wittenbergu a půl roku strávil i v Praze na dvoře císaře Rudolfa II. Z Prahy odjel do Helmstedtu, pak do Frankfurtu nad Mohanem, krátce pobýval v Curychu. Dočasně vedl katedru matematiky v Padově, v této funkci jej vystřídal Galileo Galilei.

Později se vrátil do Itálie, kde byl v Benátkách 23. května 1592 zatknut. Po jeho zadržení začal inkviziční soud, který dal papež Kliment VIII. (zapřisáhlý Brunův nepřítel) přesunout kvůli přílišné benevolenci benátského inkvizitora do Říma. Bruno své názory několikrát odmítl odvolat. Dne 8. února 1600 byl proto odsouzen k trestu smrti upálením. Rozsudek byl vykonán 17. února téhož roku na náměstí Campo de Fiori (Náměstí květin) v Římě.

17. února 1754 nařídila Marie Terezie sčítání lidu

První sčítání lidu na našem území nařídila Marie Terezie 17. února 1754. Podle výsledků jsme tenkrát patřili mezi nejhustěji obydlené evropské země. Tento krok rakouské panovnice ale vyvolal i odpor. Někteří dokonce nevěřili, že nějaké sčítání skutečně proběhlo.

Rakouská císařovna si pojistila pravidelné sčítání lidu prostřednictvím patentu, který vydala 13. října 1753. Když se první průzkum počtu obyvatelstva v únoru následujícího roku uskutečnil, šlo o první takovou jednotnou akci. "Soupis mělo nejprve provést duchovenstvo podle farností, posléze bylo rozhodnuto, že souběžně se uskuteční i sčítání zajišťované vrchností a jeho obsah bude rozšířen o soupis domů a o hospodářskou charakteristiku majitele domu. Sčítání konané v roce 1754 bylo výjimečným počinem," uvádí Český statistický úřad.
Sčítání nařízené Marií Terezií umožnilo poprvé stanovit, jak hustě jsou Čechy osídlené. "Za panování Marie Terezie provedeno také první sčítání lidu v Čechách, dle něhož bylo v Čechách tenkráte asi 2 500.000 obyv., neboť osob mužských napočteno bylo jeden milion a dvakrát sto tisíc," píše se doslovně v Ottově naučném slovníku.

Údaje však měly některé skupiny snahu zkreslovat. Mezi obyvatelstvem se totiž stupňoval strach ze zvyšování daní. Šlechta a církev zase kritizovala snahy dvora o centralizaci. Pokusy o sčítání obyvatelstva jsou totiž známé už od starověku. Jenže informace nejsou ucelené, ale pouze kusé a hlavně nepřesné. Důvody, proč se v mocných říších zajímali o počty obyvatel byly hlavně dva, a to jak bojeschopnou armádu jsou schopní sestavit a jaké příjmy do státní kasy lze právě získat výběrem daní.

Také Marii Terezii k vytvoření evidence obyvatel motivovalo, že během své vlády stále čelila vnějším nepřátelům. A tak chtěla mít kvůli vojenským, ale také daňovým důvodům přehled o stavu obyvatelstva v zemích rakouské monarchie. Soupis vytvořený v roce 1754 poskytli nejprve duchovním, kteří měli rozčlenit lidi na ty, kteří jsou schopní se vyzpovídat nebo již tak dokonce učinili.
Dále na mládež způsobilou k náboženské výchově a na děti.

K údajům měly přístup i vrchnostenské úřady. Obyvatelé se evidovali podle pohlaví, věku a rodinného stavu. Současně se dělal také přehled domů. Přes sto let byly výsledky státním tajemstvím a někteří ani nevěřili, že nějaké sčítání monarchie provedla. Soupisy obyvatelstva se ale skutečně dělaly, a to každé tři roky. Zdroje: www.czso.cz, www.avcr.cz, Ottův slovník naučný...

14. únor - Svátek zamilovaných

Odkud se legenda o sv. Valentýnu vzala? Valentýn byl podle většiny historiků pravděpodobně biskupem z Terni, který žil ve 3. století.

Kolem životopisu tohoto světce dodnes panují nejasnosti. Existují totiž dvě legendy, ve kterých se nejspíš prolínají životy dvou stejnojmenných světců.

První legenda tvrdí, že byl popraven kvůli lásce. Císař Markus Aurelius Claudius (zvaný Claudius Gothicus) tehdy zrušil manželství, protože nechtěl, aby se muži rozptylovali od vojenských povinností.

Jenže Valentýn i přes zákaz zamilované páry tajně oddával. A v nemilost císaře upadl i proto, že mužům radil, aby své ženy neopouštěli a do válek neodcházeli. Tím si podepsal ortel a 14. února 269 ho císař nechal popravit.

Druhá legenda naznačuje, že Valentýn zemřel kvůli svým léčitelským schopnostem. Podařilo se mu totiž uzdravit syna známého rétora Kratóna - podle legendy se za chlapce modlil, až jej Bůh vyslyšel a syna zázračně uzdravil. Římští senátoři Valentýna obvinili z nekalých praktik a na prefektův rozkaz byl uvržen do žaláře a sťat.

12. únor - Darwinův den

Tento den roku 1809 se narodil Charles Darwin - britský přírodovědec a zakladatel evoluční biologie. Jeho dílo O vzniku druhů přírodním výběrem způsobilo doslova poprask. Mimo jiné proto, že v něm poprvé zazněla myšlenka, že se člověk vyvinul z opice. To samozřejmě církev se svým Adamem a Evou měla problém zkousnout...

11. únor - Světový den nemocných

Vyhlásil ho papež Jan Pavel II. roku 1993. Datum 11. 2. nebylo zvoleno náhodně - tento den je připomínkou prvního zjevení Panny Marie Lurdské prosté dívce Bernardetě. Při jednom z dalších zjevení pokynula Panna Maria dívce, aby vyhrabala v zemi, v místech, kde nebyla studánka, pramen. Bernardeta poslechla a pramen opravdu vytryskl. Lurdy jsou oblíbeným poutním místech nemocných, kteří si sem chodí vyprosit zdraví. Často tu prý dochází k uzdravení bolavé duše, občas prý i nemocného těla.

více na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Zjeven%C3%AD_Panny_Marie_v_Lurdech

10. únor - Mezinárodní den luštěnin

Světový den luštěnin má za cíl zvýšit povědomí světové veřejnosti o výhodách a přínosech luštěnin - ať už v konzumaci, nebo produkci. Rok 2016 byl Valným shromážděním OSN vyhlášen za Mezinárodní rok luštěnin. Cílem mezinárodního roku je zvýšit povědomí o luštěninách a jejich významu pro výživu a ekologické zemědělství. Slavíme jej již od roku 2019.

Co jsou to luštěniny a proč jsou důležité?
Luštěniny jsou luskoviny různé velikosti, tvaru i barvy. Termín luštěnina se používá pouze pro sklizená suchá zrna. V syrovém stavu jsou nevhodné ke konzumaci, mohou způsobit trávicí potíže.
Luštěniny jako čočka, fazole, hrách a cizrna jsou důležitou součástí jídelníčku na celém světě. Jsou významným zdrojem bílkovin, rostlinných proteinů a aminokyselin. Jsou symbolem zdravého životního stylu. Využívají se k prevenci chronických onemocnění a obezity. Podporují udržitelné zemědělství a potravinové zabezpečení, vážou dusík a zlepšují tak úrodnost půdy, mají nízkou uhlíkovou stopu a přispívají tím ke zmírňování změny klimatu. Běžně se pěstují v rozvojových zemích.

Jen chci připomenout narození významného člověka: Václav Matěj Kramerius - 9. únor 1753

Václav Matěj Kramerius byl český spisovatel, nakladatel a novinář, ale zejména zakladatel České expedice - prvního ryze českého nakladatelství v našich zemích. Vystudoval jezuitské gymnázium a poté v Praze filozofii a práva.

Už během studií získal díky Josefu Dobrovskému práci, opisoval staré rukopisy a pracoval s díly českých osvícenců. To nasměrovalo jeho další kroky k tehdy tak potřebné vlastenecké činnosti. Začal vydávat vlastní noviny Pražské poštovské noviny, později byly přejmenovány a nesly pak v názvu jeho jméno. V jeho České expedici vyšla většina českých knih té doby. Nakladatelství se proto stalo centrem českého obrozeneckého hnutí. Kramerius vydal přes osmdesát knih, z nichž většinu sám přeložil nebo napsal.

Celou svou bohatou činností pomáhal Kramerius šířit lásku k rodnému jazyku a vlastenectví mezi českým lidem. Zasloužil se významným způsobem o další rozvoj českého jazyka a národa vůbec.
Zemřel 22. března 1808.

8. února 1926 v pražském divadle Na slupi se poprvé oficiálně představilo Osvobozené divadlo jako dramatická sekce uměleckého sdružení Devětsil.
Od roku 1929 se stalo scénou Jiřího Voskovce a Jana Wericha, s nimiž spolupracoval Jaroslav Ježek.

***

8. února 1952 byla Alžběta II. korunována královnou Spojeného království.
Korunovace královny Alžběty II. byla velmi pompézním obřadem, který slavili lidé po celém světě. Znamenala začátek dlouhé a historicky významné vlády.

***

8. února 1993 proběhlo rozdělení dosavadní společné měny Čechů a Slováků. Vzniku dnešní koruny předcházely logistické manévry, včetně lepení 160 milionů kolků dovezených v utajení z kolumbijské Bogoty. Nové bankovky a mince se pak narychlo vyráběly v továrnách od Hamburku až po kanadský Winnipeg.
Než samostatná měna vstoupila v platnost, měli lidé čtyři únorové dny na výměnu papírových platidel. Mohli donést na pobočky České spořitelny a České pošty bankovky v hodnotě 100, 500 a 1000 korun československých (Kčs) a vyměnit je za prakticky stejné, jen opatřené kolkem samostatné České republiky. Operaci zajišťovalo 40 tisíc lidí, včetně zaměstnanců Komerční banky, kde probíhalo hlavní kolkování. Akce také znamenala manévry pro policii, útvar rychlého nasazení (URNA) i armádu. Ozbrojenci hlídali převozy stovek tun bankovek v obrněných vozech po celé republice.

7. února 1311 byl korunován Jan Lucemburský (a jeho manželka Eliška) za krále českého

Pražští měšťané zaplatili 120 hřiven stříbra za klenoty a 600 hřiven za královské výdaje. Král jim na oplátku postoupil dávky vybrané z Ungeltu a právně kodifikoval dědičnost jejich majetku.

***

7. února 1992 byla v Maastrichtu podepsána Smlouva o Evropské unii a vstoupila v platnost dne 1. listopadu 1993.

Maastrichtská smlouva změnila předchozí evropské smlouvy a vytvořila Evropskou unii založenou na třech pilířích: na Evropských společenstvích, společné zahraniční a bezpečnostní politice (SZBP) a na spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí (SVV).

5.února 1796 byla založena Společnost vlasteneckých přátel umění v Praze.

Z jejího podnětu v roce 1799 vznikl ústav "Akademie krasoumy" předchůdce dnešní Akademie výtvarných umění. Sbírky Společnosti vlasteneckých přátel umění byly základem Národní galerie.

4. únor - Světový den boje proti rakovině

Před lety - v roce 2000 - skupina složená z více než sta zástupců vlád a různých organizací podepsala v Paříži tzv. Pařížskou chartu práv onkologických pacientů.

Od té doby se v tento den konají po celém světě přednášky o problematice rakoviny. U nás je ale (co se boje proti rakovině týče) známější Český den proti rakovině - den, kdy se prodávají kytičky s barevnou stužkou.