Němci a kolonizace
Mám na mysli otázku, jak je možné, že naprosto srovnatelná země s hlavními kolonizátory, Anglii a Francií, tedy přinejmenším srovnatelná hospodářskou vyspělostí, úrovní znalostí, vojenskou silou a vším, co Anglie, Francie natož Holandsko, Portugalsko, Španělsko se do uvedeného tažení k rozšíření své vlády o území mimo vlastní zemi téměř nezapojilo, v každém případě ne ve srovnatelné míře s uvedenými.
Na prvý pohled je to přinejmenším divné, navíc, pokud hovoříme o Němcích bylo by asi na místě připomenout, že Němci nebyli jen v Německu, ale, že byli a nejen byli, ale rozhodovali i v Rakousko-Uhersku. A přesto nic, téměř zanedbatelná zámořská kolonizace.
Že by byli tak ohleduplní, vlastně beránci neschopní poroučet jiným zemím? To rozhodně ne, to dokázali zejména svojí rolí ve 2 světové válce.
Možná, že v nějakých učených pojednáních předchůdců současných politologů, kteří vše vědí je to popsáno, ale nikdy jsem na to nenarazil, a tak to nebudu hledat ani nyní a místo toho v rámci procvičování staršího mozku si vysvětlení v následujícím vymyslím.
Tedy, podle mého, ona ta Anglie neměla jinou možnost, pokud chtěla rozšířit své teritorium. Ona měla a má kolem sebe jen vodu a vodu, a tak musela to rozšíření realizovat až za tou vodou a tomuto odpovídají všechny ty kolonie, od Indie, tehdy ještě přední a zadní, Severní Ameriku, Austrálii a Nový Zéland, stejně jako země v Africe a jinde. Francie na tom byla velmi podobně, voda sice jen z jedné strany, ale z té druhé Německo, tedy naprosto srovnatelná země, kterou kolonizovat bylo vyloučené.
Tím jsem sice popsal a při neskromném vyjádření mohu tvrdit odůvodnil, proč Anglie, Francie, Španělsko, Portugalsko se zapojily, či sehrály rozhodující roli v kolonizaci světa. Dělaly to pochopitelně s cílem získat výhody, suroviny, plody lidské práce v těchto zemích a podobně.
A jsem zpět u otázky, proč to samé nedělali Němci? Odpověď je jednoduchá, oni to dělali, dělali to pouze jinak. Protože na rozdíl od těch Angličanů a Francouzů neměli kolem sebe jen vodu. Jim, zejména ve směru na východ stačilo sednou do vozu s koňským potahem a osídlovat tato teritoria. Jak jednoduché, oproti plavbě loděmi a vysazování tam pár správců s honosnými tituly. Stačilo toto teritorium opanovat německými šlechtickými rody od Schwarzenbergů přes Colorado Mansfeldy, hrabata Kinských a další a další, i ten prťavý statek v sousedních Jinonicích jim patřil. A ten rozdíl mezi těmi, co za obživu na ně pracovali na polích a v lesích a těmi, sice exoticky vypadajícími, ale na práci nezvyklými v zámořských koloniích asi popisovat netřeba.
Ale to hlavní teprve přišlo, když práce na polích přestala být jedinou formou obživy a začaly se stavět dílny a továrny, kdy začaly základy průmyslu.
Potom ti Němci zde stavěly továrny, už podle jejich názvu je patrné, že to byli Němci:
Laurel-Klement, Waltrovka, Kolbenka, a i ten zakladatel Škody v Plzni byl Němec, bytĄto jméno je zavádějící.
A i ta prťavá cihelna za humny ve Stodůlkách patřila Němce, což jsme zjistili již jako děti, když na nás pokřikovala, když jsme si tam hráli a my ji nerozuměli.
Nakonec to bylo normální, bylo to na teritoriu císařství, v jehož čele byl císař z německého rodu ve Vídni, kde se hovoří německy a jestli se to císařství jmenovalo Rakousko-Uhersko tak to na podstatě nic nemění, jak se ukáže i ze změn názvů tohoto území v dalších letech až do současnosti. Nezáleží na názvu, rozhodující je obsah.
Na názvu teritoria skutečně nezáleží, a bylo jedno, zda to bylo R-U, nebo Československo, a všechny další názvy až po současné Česko. Změnou názvu teritoria se nemění to, na koho se pracuje, ať již na poli, v továrně, nebo v lese, vždy je to na vlastníka,
Pro doplnění, že ta kolonizace na východ byla úspěšná lze konstatovat, že západní část Čech, označovaná jako Sudety byla tak důkladná, že tam byla většina obyvatel německé národnosti, že nebylo málo Němců ani v Jihlavě, Brně a jinde, jak jinak by jich byly 3 miliony, jen o milion méně než Čechů, když tatíček Masaryk osvobodil teritorium z Rakousko-Uherska.
Potom to však Němci s tou kolonizací na východ přehnali, nechali se zblbnout šílencem Hitlerem a jeho poskoky, vyvolali válku, aby v opojení, jakou říši vytvoří dostali od Rudé armády na frak a byli zahnáni a vyhnáni z teritoria na východ od Německa.
Následovalo 40 let, kdy kolonizace nebyla, kdy i ta panství, lesy, zámky a hrady co patřily Němcům se staly majetkem státu bez soukromých prostředníků.
Z dnešního pohledu je jasné, že to byla pouze dějinná epizoda, po uvedených 40 letech jim bylo vše vráceno. Po uvedené epizodě se otevřeli dveře k nové kolonizaci
Německé společnosti zprivatizovali továrny a aby ty továrny, které Němcům nepatřily nepřekážely, urychlila se jejich likvidaci, ať již kupony nebo rozkradením a likvidace zemědělské produkce je též na dobré cestě, potravinová soběstačnost je zlikvidována.
A jsme tam, kde jsme byli, jsme německá kolonie, jsme nádeníci v německých montovnách, německých skladech, supermarketech a hobby marketech, jsme levná pracovní síla a jsme trvalá zásobárna zisku, který teče do Německa jejich bankami.
Chápu, že zorganizovat výrobu aut je náročné, ale nechápu, co je těžkého na supermarketu, jednoduchá stavba s regály, postavená českými zedníky, provozovaná českými pracovníky od manipulace se zbožím až po pokladny musí patřit německé společnosti, aby zisk tekl do Německa...
Jak to bude pokračovat? Než hledat odpověď, raději budu končit, dostal jsem strach a já se přeci na stará kolena strašit sám nepotřebuji, od toho tady jsou vyvolení a za to placení představitelé.