Máme rádi zvířata Máme rádi zvířata, zvířata, zvířata,
protože jsou chlupatá a mají hebkou srst.
V zoologické zahradě, zahradě, zahradě
nehlaďte lva po bradě, ukousne vám prst.
Na stránkách našeho magazínu běží už delší čas úspěšný seriál, do kterého přispíváte svými příběhy. Má název "Máme rádi zvířata...". Jak bude dlouho trvat, bude záležet jen na vás tím, že se rozpomínáte a budete nám posílat své příběhy (info@seniortip.cz). Nejedná se o odborné texty, ale jen o veselé i neveselé, zajímavé příběhy o zvířátkách a zvířatech kolem vás.
Další příspěvek tentokráte není o domácích mazlíčcích ale zvířátkách volně v přírodě žijících.
Svět je plný lásky
Svět je plný lásky, protože je plný zvířat. Nejen domácí mazlíčci v nás dokážou probudit city. Když nám cestou přes pole zazpívá slavíček nebo nám na louce kolem ucha zabzučí čmelák, srdce nám zaplesá. Dojetí nás nemine, pokud objevíme v trávě zaječí pelíšek nebo máme to štěstí spatřit na otevřeném moři delfíny.
Příroda je ve své přirozenosti nádherná, a i když i v ní se setkáme s krutostí, musíme zároveň obdivovat její hlubokou moudrost, s níž zajišťuje harmonii. Nenadržuje o nic víc motýlovi než pavoukovi, každý v ní má své právoplatné místo, které si musí vybojovat.
Jen jediný tvor si z tohoto dokonale vyváženého systému udělal výjimku, kterou ošklivě zneužívá - člověk. Přemnožil se a stal se invazivním druhem - ty jsou vždycky pro okolí škodlivé. Člověk porušuje přírodní pravidla, ničí své přirozené prostředí, plení ne kvůli přežití druhu, ale aby získal peníze či moc.
Někteří se začínají k přírodě vracet a pomáhat jí. Je mnoho různých způsobů. Založit na zahrádce vlastní květinovou louku, postavit hmyzí domeček, vyrobit budku, krmítko či pítko, vyčistit potok či les od odpadků, nepoužívat chemické postřiky nebo třeba nezabíjet pavouka, kterého stačí vynést z domu.
Svět je plný lásky, protože je plný zvířat.
Možná kdybychom druh Homo sapiens opět povýšili do říše zvířat, bylo by nám tu všem zase moc fajn...