Naši staří předci milí, s přírodou se přátelili,
vyzráli na její triky, vymysleli pranostiky.
Ano, ano lidé zlatí, pranostiky stále platí.
Jisté to však někdy není, všecko na světě se mění!
Velikonoční pranostiky
1. 4. Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
•••
A když to příroda přežene,
v létě je teplo jak v pekle!
2. 4. Velký pátek deštivý – dělá rok žíznivý.
•••
Žízeň ta je přece věčná,
každá pípa je jí vděčná!
3. 4. Prší-li na Bílou sobotu, bude málo třešní.
•••
My tomu však nevěříme, nejsme přece dnešní!
***
To je tedy odkaz našich předků milých,
upravili jsme ho ve svých dlouhých chvílích.
Učme se od předků lásce a pokoře,
pokoře k přírodě v té naší oboře!
Klima je příjemné, zem se tu nechvěje,
v létě je sluníčko, v zimě zas závěje,
jaro se zkracuje a podzim taky,
po jasném počasí připlují mraky.
Uprostřed Evropy v zemičce malé,
tam je náš domov a bude stále!
Autor se tímto omlouvá, že fušuje do řemesla našim moudrým předkům a děkuje všem živým i mrtvým sběratelům této lidové moudrosti, kteří se v minulých stoletích zasloužili o to, že naše lidové pranostiky stále žijí!