Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Robin,
zítra Marika.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Chvála pekla
 
Tentokrát začnu opravdu velmi „objevně“ tvrzením, že objektem této chvály je něco zcela neobvyklého. Co je to vlastně peklo? Je to něco konkrétního či abstraktního? Patří jakékoliv úvahy o pekle do reálného světa jedenadvacátého století? Nebo se zcela nečekaně vrhám na parketu náboženskou, pojímajíc peklo jako opak nebe? To jsou otázečky, že? A určitě budete vážení čtenáři zvědaví, které z těchto pekel a co na něm či na nich budu chválit. No – omlouvám se, ale musím vás trochu napínat a tu kardinální otázku si záludně nechám na samý závěr tohoto chválícího fejetonku.
 
Co se vám vybaví, když se řekne – „to je, nebo to bylo peklo?“ Některým smíšeným párům možná to, čím jim partner oslazuje manželství a některým pánům pak třeba to, co prožívali zejména prvním rokem na povinné vojenské prezenční službě. Ale mně například se vybaví něco takového, co se mi povedlo digitálně zachytit na chaloupce v jižních Čechách.
 
 
 
Je to možná zvláštní, že mi peklo připomíná tak krásný západ Slunce. Jistě naprosto odlišný obraz pekla nám pak vylíčil Dante Alighieri ve své Božské komedii. V této renesanční básni básní peklo vůbec nežhne a nezáří rudou barvou, ale je to naopak jakýsi tmavý a drsný les. Na cestě tím zvláštním peklem doprovází básníka starší kolega Vergilius a cestou nepotkávají čerty, jak bychom očekávali, ale různé šelmy, příšery a také známé antické osobnosti z řeckých bájí a další historické osoby řecko-římských dějin. Tedy - Elektru, Hektora, Odysea a dále už Homéra, Sokrata, Platóna, Cézara, Senecu, Ovidia... Tak bylo viděno peklo na přelomu 13. a 14. století.
 
Nejsem historik, ale myslím že plameny pekelné uvedla na scénu světa zřejmě Bible. V ní se samozřejmě popisovalo peklo velmi mlhavě, zašifrovaně, ale každý si mohl domyslet, že určitě pobyt v něm nebyl pro hříšníky žádná selanka. Nevím, nevím, zda je dobře nebo špatně, že dodnes nebyla na příklad zodpovězena základní otázka, kde se peklo nalézá? Na druhou stranu ta neurčitost a tajuplnost nedala spát nejen různým vykladačům toho, co bude po smrti, ale naštěstí i dalším pokračovatelům Danta na celém světě a samozřejmě i u nás.
 
V našich krásných pohádkách, ať už „papírových“, „celuloidových“ či „elektronických“, je peklo zobrazováno většinou jako selanka, jako říše hloupoučkých čertů, které hravě ošálí nejen čacký vysloužilý voják Martin Kabát, ale dokonce i obyčejná Káča se správně proříznutou vyřídilkou. No a pokud vyjdou čertíci na světlo boží mezi lidi, pak jsou výjimečně buď malí a šikovní, ale většinou taky dostanou od každého na frak.
 

Kapitolou samou o sobě jsou nejrůznější vtipy a anekdoty o pekle. V nich se do pekelné říše dostávají osobnosti, které by tam našinec dle svého nejlepšího vědomí a svědomí moc rád viděl. A tady si pomalu ale jistě připravuji půdu pro finální chválení
 
Současný člověk má tedy v hlavě, a asi i v srdci a duši zafixovaný tento oddémonizovaný obraz pekla. Takže – proč chválit peklo? Důvodů je sice jen pár, ale zato stojí za to!
 
Za prvé se peklo stalo námětem četných nejen literárních, ale i výtvarných a hudebních skvostů, které přežily věky a dodnes nám mají co říci. Protože jsem tvor dosti líný, uvedl jsem pouze jako příklad peklo Dantovo, ale těch příkladů bychom jistě našli habaděj, vždyť s peklem si třeba zahrával i náš Karel Hynek Mácha. Za druhé se přeci jen alespoň občas vybaví někomu jako peklo něco krásného, jako na příklad mně v případě nádherného západu Slunce. A za třetí – a zde už se musím uchýlit k jisté spekulaci – v historii lidstva sehrálo peklo velmi důležitou roli. Dokonce si dovolím vyslovit kacířskou myšlenku, že existence pekla, tedy alespoň víra v něj, sehrála opravdu velkou roli v polidštění člověka! A na samý závěr – ruku na srdce – není trochu chybou, že na pekelná muka se nevěří?  Kdyby ano, pak by to možná přece jen někoho odradilo od páchání nechutností nejrůznějšího druhu a na světě by se žilo lépe!
 
A proto – jako obvykle – chvalme peklo!
 
Foto: internet
 
Vladimír Vondráček
* * *
Zobrazit všechny články autora


Komentáře
Poslední komentář: 05.05.2020  13:25
 Datum
Jméno
Téma
 05.05.  13:25 OLGA JANÍČKOVÁ
 05.05.  13:24 Karla I. pro pana Václava
 04.05.  17:03 Von
 04.05.  16:11 Václav Pro paní Karlu I.
 04.05.  13:54 Karla I.
 04.05.  12:47 Vesuvjana díky
 04.05.  11:49 Václav
 04.05.  08:46 Květa