Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Svatopluk,
zítra Matěj.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Dobrá rada nad zlato
 
Jistě ne tak docela. Záleží na tom kdo o radu žádá nebo kdo radu dává či dostává.
 
V dětství a mládí se o rady prosí, někdy třeba neprosí, ale nechtěná rada právě přijde. Také je většinou snadné na někoho se obrátit. Rodiče, babičky a dědečkové, tety a strýcové nebo také třeba i starší sourozenci.

Jak dospíváme dostáváme se do nových prostředí, mezi neznámé lidi a mnohdy nemůžeme vědět koho je možné se zeptat a jaké rady bychom mohli dostat.

Snad již v dětství můžeme tedy dostat radu, o kterou jsme nežádali, ale která nás poučila, že to co jsme dělali nebylo dobré a když jsme se mohli zamyslet, pochopili jsme to. Taková rada je právě ta nad zlato.

O takovýchto radách později slýcháme od těch, kteří ve svém dospělém věku vědí, že takových rad nad zlato nepřibývá často a ne mnoho.

To je jen takový úvod.
 

Když jsme náhle byli, já, manžel a malý synek na druhém konci světa, ve vzdálené Austrálii, pochopili jsme jak nám dobrých rad bude zapotřebí.
Měli jsme jistě štěstí, protože od počátku jsme potkávali lidi, kteří dobré rady dávali opravdu ochotně.
Když si vzpomenu na ty, kteří dobrými radami pomohli nejvíce, vybavím si z paměti jejich jména, která pro mne znamenají velmi mnoho.
Vlasta, Bohunka, Boženka, Anežka.
Nejsou již mezi námi, ale jejich rady se mi stále ozývají a pomáhají.

Měli jsme českou lékařku, kterou jsme poznali během krátké doby kdy jsme splynuli s českou komunitou a setkávali jsme se na různých kulturních akcích. Bydlela značně daleko od nás, ale ta dlouhá cesta k ní nám nevadila. Byla víc než vyvážená její nevýslovnou péčí a právě těmi radami na zlato. Takovou váhu mají stále ještě dnes, i když máme jiného lékaře, dá se říci že téměř za rohem. Jsme s ním spokojení, rady dává dobré, ale nejsou to již ty nad zlato, přesto, že ta paní doktorka byla mladší než my.

Potom jedna starší krajanka, s kterou jsem se potkala, když jsem začala mimo normální zaměstnání pracovat pro rádiové vysílání v českém jazyce. Věděla jsem, že ty její rady tkví v hlubokých životních zkušenostech a přesto, že mě vždy oslovovala jenom Janinko, někdy ty rady zněly také trochu ostře, ale vím, že to bylo třeba a věděla jsem to i tehdy. Krom těch osobních rad mně také dala několik knih Karla Čapka a v těch je rad do života mnoho a můžeme je číst znovu a znovu.

Další krajanka, se kterou jsem se setkala až o něco později byla přesvědčena, že jí vlastně patřím. Věkem jsem opravdu mohla být její dcera. Její nejmladší syn je mladší než já. Ještě než odešli po komunistickém převratu z českého domova, věřila, že bude mít ještě jednu dcerku a té dala jméno Jana. Bohužel se již nenarodila, ale ona ji stále měla v paměti a povídala si s ní když byla sama. Potom jsme se jednoho dne potkaly a já jsem měla tu možnost pomoci jejím dětem, aby vydaly její knihy, které nejenom jim mohly povědět mnoho o pravé české vesnici o životě v ní až do útěku jejich rodiny, o těžkých začátcích v Austrálii a o tom všem co ještě dokázala vyjádřit také v poesii. Každý její pohled, každé slovo dokázaly říci víc než jenom dobrou radu. Poslední článek do českého časopisu napsala v jejích 96 letech. Když jsem se s ní loučila nad její rakví, věděla jsem, že ode mne nikdy neodejde. Abych potkala tuto krajanku se zasloužila právě ta další.

Ony dvě se znaly a setkávaly se také v kostele při českých mších. Ty všechny dobré rady této krajanky jsou kolem mne třeba také v keřích, které zasadila ona sama v naší zahrádce. Někdy se manžel podiví – jak jsi na toto přišla ?- a já musím přiznat, to mně přece poradila Anežka.
Není možné vzpomenout na ty všechny rady nad zlato abych okamžitě nevzpomněla na Bohunku, Vlastu, Boženku a Anežku.

Tato jména mám zapsaná tím nejkrásnějším písmem již dávno.
 
Jana Reichová
* * *
Zobrazit všechny články autorky


Komentáře
Poslední komentář: 09.08.2019  08:16
 Datum
Jméno
Téma
 09.08.  08:16 Jarmila