Návrh pro ČT a receptář Ládi Hrušky
Začal bych povzdechem „Ach ty dlouhé zimní večery“, abych na něco svedl ty nápady, které se pokusím popsat. Doufám, že to přejde, že to příchod jara a léta vyléčí.
Prezident do receptáře
Pravidelné týdenní vystupování prezidenta v TV by se hodilo zařadit do již existujících každý týden se opakujících pořadů, jako receptář dobrých nápadů Ládi Hrušky či vaření s Bohdalovou. Zde uváděné rady, které diváci sledují se soustředěním a tím i nároky na pozornost by odlehčilo následné vyprávění prezidenta o tom, co ho ten týden zaujalo.
Diváci, které by to nezaujalo by to mohli brát jako časově prodlouženou reklamu a odskočit si uvařit kafe.
Moravec do třídy jako učitel, ministři jako žáci
Nedělní show uvedeného redaktora doporučuji natáčet v kulisách třídy základní školy, ministři či politici v lavicích, po vyvolání učitelem Moravcem naběhnou na stupínek a způsobně odpovídají na otázky pana učitele, ale především poslušně čekají, zda je učitel pustí ke slovu, neskáčí mu do řeči, pokud se rozhodne předvést, že to zná nejlépe a je ze všech nejchytřejší.
Památníček pro předsedu vlády
Dávno a dávno před tím, než přišel facebook tady byl památníček. Důchodci si to pamatují a stejně tak vědí, že se do něj zapisovala přání.
Kdyby předseda vlády měl takový památníček, tak by tam mohl psát své každovečerní nápady a přání. Pokud by tam napsal hlouposti, nemusel by to další den vysvětlovat, odvolávat jako nyní.
A navíc, ona ta přání v památníčku byla promyšlená, laskavá a moudrá. Držitel památníčku s ním neběhal po ulici a nepředčítal obsah. Doporučoval bych předsedovi vlády vrátit se k tomuto zvyku a ušetřit veřejnost od každého svého nápadu nebo o tom o čem sní, když bdí.
Politické strany na hřiště na dohled a zejména dohmat fanoušků
Mám na mysli soutěž jako třeba přebor venkovských mužstev ve fotbale. Politici by měli dresy v modrých, oranžových a dalších barvách, nebo alespoň pásku přes oko a diváci sledovali jejich počínání z bezprostřední blízkosti, jako na tom venkovském utkání v kopané. Pamatuji z dětství, jak za nefér pískání hnali diváci sudího přes pole a když si představím útěk některých politiků, tak je to k pobavení, ale především by je to přiblížilo k reálnému životu tak odlišnému od sterilního prostředí parlamentu.
Jílková za provazy ringu
Žádný rozhodčí v boxu zatím nevydržel v ringu tak dlouho jako Jílková. Při tom odpíská i několik utkání v jednom triku, zatím co ona má vždy dres jiného střihu. Ale to je ta jediná změna. Zatím, co ten rozhodčí zná pravidla pouze boxu a na jiný sport by si netroufnul, tak Jílková už léta si hraje na rozhodčí ve všech oborech. Musí být unavená, možná i víc než diváci sledováním té šaškárny po řadu let.
Je nejvyšší čas to uznat a dopřát ji oddych, poslat ji za provazy. Ti aktéři co tam vystupují už jen tím co předvádějí garantují, se poperou i bez ní a výsledek bude stejný. Na rozdíl od boxu se na to nedá dívat, nikdo by si na to lístek nekoupil, musí to platit ČT a tu zase i důchodci, jinak by show nemohlo pokračovat.
Politology do estrády
V televizi chybí estrády, pořady pro pobavení diváků, starší generace si vybaví Dvořáka s Bohdalovou ale i další pořady plné legrace.
Prý na to nejsou peníze. Jak vrátit estrády na obrazovky sice nevím, ale doporučoval bych alespoň zachovat ten název, jako symbol srandy a využít jej k označení vystoupení politologů. Přispělo by to k upřesnění smyslu jejich vystoupení, brát vážně je nelze.
Pokud by mě příchod jara a léta z uvedených nápadů nevyléčil, tak bych si i dále myslel, že prezident by měl vystupovat v televizi tak třikrát do roka či k významným událostem a neměl by být zkoušen redaktorem a ani přerušován reklamami, stejně tak vystoupení předsedy vlády by měla být důstojná k důležitým problémům společnosti a ne hádkou s redaktorem, že čeho je moc může být příliš a převleky to nespasí a další podobně zastaralé a přízemní myšlení, tolik se nehodící do současnosti.