Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Milena,
zítra Miloš.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Drby a střípky ze Žižkovské republiky (8)

Egon Košvara dobrá duše národa

Žižkov je jednou z nejosobitějších pražských čtvrtí. Jen kousek od turisty přecpaného centra tu v příjemném nesouladu funguje změť barů, vetešnictví, heren a galerií. Snadno tu narazíte na obchod se zbožím z Pákistánu, romskou hospodu, ale i na cukrárnu, kde dopolední směnu postarších dortíkářů střídá v podvečer subkulturní mládež. Ne náhodou se sem proto dnes, stejně jako za první republiky, stěhují spisovatelé, výtvarníci i různí podivíni, díky nimž získala čtvrť svou bohémskou pověst.  
 
Tomáš  Malík  a Zuzana Brodilová 

* * *

Po tragické smrti Ivoše Pšeničky uchlastáním v hospodě se na celou ulici snesl klid a stal se život nájemníků jakoby nudný – nic se o nocích nedělo, až na občasné hádky cikánů mezi sebou, když se vraceli podnapití po půl noci z hospody U Jíšů domů. Ale to byla v porovnání s Pšeničkovými balada a dalo se vydržet. Nikdy šarvátky netrvaly dlouho. Byli to ohleduplní a slušní cikáni s čistě romskou kulturou. 

Vdova Alena se uklidnila a spřátelila z odnaproti s vdovou Anežkou Šmejkalovou – obě měly podobně stejný osud, který je nerozlučně spojoval.

Manžel Anežky jednoho dne sletěl opilý s autem do Vltavy a utopil se - Ivoš Pšenička se také  utopil ale v alkoholu a zemřel v hospodě pod stolem. Přestože byl mezi oběma ženami víc než dvougenerační rozdíl, rozuměly si báječně. Často vysedávaly společně ještě za účasti Bohunky Ptáčkové z vedlejšího domu při litrové láhvince Svatováclavského vína, za pouhých 19,. Kčs. Anežka ze zásady jiné víno nepila, poněvadž nebožtík byl její milovaný Václav a tak pila tenhle mok z pietních důvodů. Svého manžela milovala nadevše jako Alenka svého a to je obě nerozlučně spojovalo. Svůj nevyhasínající zármutek po svém utopeném choti leckdy i sama samotinká utápěla ve Svatováclavském víně.

Jediný, kdo se nemohl s klidem v ulici vyrovnat byl řezník Edmund Vaňous. Náhlým odchodem Ivoše Pšeničky mu skončila noční „pípšou“ sexuálních orgií, odbývající se střídavě na podlaze a válendě pod oknem, nebo zase v kuchyni na stole. Válenda byla nejideálnější – bylo na ní dobře vidět od Edmunda z obýváku, měl to jak na dlani. Život však pro něj v posledním čase jak by ztratil smysl. Vždyť mu to neškodné pozorování na střeše žena přísným zákazem zarazila a tak už nemohl na střeše domu za komínem šmírovat hříšné tělo opalující se Anežky.  

Když šel po ulici, tak se ploužil po chodníku, jako by šlo tělo bez duše. Lidé, co ho znali, se za ním otáčeli a jen kroutili beznadějně hlavami. Kam se jen poděl ten starý užvaněný Edmund, co žádnou ženskou na ulici nenechal bez povšimnutí a s každou se hned jak nějaká drbna zapovídal? Doma to taky v posledním čase neměl nijak lehké. Nejšťastnější byl, když mohl z domu vypadnout někam ven, poněvadž jeho Božka vedla domácnost po linii politicky uvědomělé členky uličního výboru a její mužíček byl tím pádem pod pantoflem. Musel ji ve všem na slovo poslouchat. Přestože byl zasloužilý penzista původu dělnického, tak na něj dopadla tvrdá pěst dělnické třídy - pěst jeho ženy Boženy. Jejich rozdílnost v názorech – on byl snad od narození zapřisáhlý antikomunista a ona Božka proletářka – se čím dále více prohlubovala. Snad se nad ním, i když byl atheista, Pán Bůh smiloval a jednoho dne, aby se už déle netrápil, ho rychle k sobě navždy povolal. Zemřel krásnou smrtí – zesnul v posteli s blaženým úsměvem na rtech, držíce v rukách staré ušmudlané číslo Playboye.

Opakem Edmunda byla dobrá duše ulice Egon Košvara. Byl to muž v letech před penzí, vždy připraven komukoliv pomoci. Jako bývalý skaut byl velmi zdvořilý a v ulici velmi oblíben. Viděl v přírodě Boží dílo a miloval zvířata i rostliny. Lidé v ulici mu jinak neříkali než advokát chudejch, nebo náš Egon. Když měl někdo jakýkoliv problém vyhledal Egona a ten mu vždy uměl poradit a to jak v právnických otázkách, tak opravit bojler, auto nebo záchod. Zkrátka byl to talentovaný všeumělec se vším všudy a vdově Anežce se, jako jiným vdavkychtivým ženám v ulici, moc líbil. Bože můj, takového muže si přála mít, ani jí jeho větší bříško nevadilo. Jednou si na něho počíhala s nekalým záměrem ho ulovit, když se vracel pozdě večer z práce domů. Ještě předtím stačila napéct bramborové placky se škvarkama, takové jak dělávala jeho máma.
 

Ty měl Egon moc rád, zvláště když v nich bylo hodně česneku a ona tohle liška podšitá moc dobře věděla. K tomu nakoupila lahvové jedenáctistupňové pivečko značky Kozel. Jelikož bydlela v přízemí, nebylo pro ní problém svou oběť včas na chodbě domu odchytit do svých chapadel a nevině s patřičnou dávkou úlisnosti zatáhnout do své garsonky. 

„Pane Egone, Egonku, mám strašný problém...“ – naříkajíc mu padla kolem krku a v té chvíli úplně zapomněla na svého Václava. Záměrně ho přidusila svými bujnými prsy, až Košvara heknul a hrklo v něm, jak ve starých pendlovkách. Jen tak tak zalapal po dechu a z jejího objetí se těžce vymanil.

„Představte si, že mi někdo usiluje o život a já nemám vůbec ponětí, kdo to může být. Pojďte se podívat! Něco vám ukážu...“ Rychle vzala svou oběť za ruku a vtáhla ji co nejrychleji do svého hnízdečka, přitom stačila si nepozorovaně ještě více rozepnout svou průhlednou blůzičku. Dveře zapadly a na chodbě domu zůstala sama jenom silná vůně Chanelu jednoho z nejdražších parfému z Tuzexu.

„Pane Egonku, podívejte se, prosím vás, na můj strop v koupelně...vidíte? Je celý popraskaný a někdo mi přes ty škvíry, když se koupu, pouští jedovatý plyn do koupelny, aby mne otrávil. Abyste to uviděl tak musíte přijít, až se budu večer koupat ve vaně. Mne vám po každé koupeli bolí tak strašně hlava a točí se mnou svět. Jsem jak opilá...“

Přitom tomto projevu celou dobu Anežka pevně svírala Košvarovu ruku, zahleděna mu toužebně do očí. Egonek zahlédnul mezi flaškami různých drahých šamponů láhev ne nejlevnějšího koňaku a v té chvíli si uvědomil, že se vlastně nechal vlákat do pasti téhle po sexuchtivé ženštiny a nejenom to, bylo mu jasné – jeho svůdnice byla mimo jiné chorobně chorá paranoidní stihomanka. Po chvíli se mu podařilo vytáhnout svou ruku z její a pár kroků vystrašeně ustoupil dozadu, přitom ještě stačil šlápnout na kocoura. Souhlasně a mlčky pokyvoval hlavou. Potom rychle vyndal ze své brašny pytlík se sádrou a špachtle. Sádru vodou nervózně rozmíchal a o překot vylezl na už připravené hliníkové štafle. Pak ještě rychleji se pustil do zamazávání popraskaného stropu - už aby to měl za sebou. Anežka po celý čas stála u něho, přidržovala štafle a toužebně k němu vzhlížela nahoru, jak k Pánu Bohu. Při každém zakolísání štaflí, chytila Egona za nohu a ten začínal být čím dále více nervózní, až se z toho začal potit na čele. Když skončil svou práci, chtěl co nejrychleji odejít, v čemž mu ovšem zabránila vůně bramborových placek se škvarkama a česnekem, řinoucí se z kuchyně. Neodolal pozvání sexuchtivé vdovy a nechal se s upejpáním vtáhnout již k připravenému stolu s talířem plných placek a s vychlazeným Kozlem do kuchyně. Jeho nesmírná láska k cmundě zvítězila. Byla silnější. Cmunda v něm mizela, jak by padala do záchoda a pivo ještě rychleji. Po konzumaci urychleně vstal a hrnul se překotně ke dveřím. Stačil převrátit židli a ještě jednou šlápnout na kocoura. Chudák kocour nevěděl, co se v téhle jinak poklidné domácnosti dneska děje, zlostivě prskaje proskočil otevřeným oknem na dvorek. Sápající se nažhavená Anežka ještě více svá prsa nadmula a snažila Košvarovi vtisknout do ruky usmolenou padesátikorunu. „Egonku!!! Pane Košvara, vždyť vy jste dobrá duše národa! Vemte si prosím, prosím pěkně, tyhle peníze! Mně to scházet nebude, mám opravdu slušnou penzi a k tomu ještě vdovskou po mém chudáčkovi Venouškovi - kdybychom to dali dohromady a žili jen tak na hromádce, tak bysme se měli báječně jak prasata v žitě. Co by nám scházelo. Popřemýšlejte o tom, prosím vás!“

Advokáta chudejch už ale přešla trpělivost, povolily mu už tak vyšponované nervy a začal s velmi zvýšeným hlasem.

„Paní Šmejkalová, paní Šmejkalová! Co si myslíte, pro Pána Boha? Všechno si představujete jako Spejbl bitvu u Lipan. Já jsem slušný člověk a jako syn církve a bývalý skaut, jsem hrdý na svou víru. Pracuji pro příchod Kristova království v mém vlastním životě a i ve světě, který nás obklopuje. Za mou službu nemohu v žádném případě od vás peníze přijmout a ani splnit vaše přízemně nízké pudy po sexu. Stačí mi vaše bramborové placky se škvarkama a ty byly opravdu výborné. Nezlobte se na mne a nechte mne, milostivá, už prosím pěkně odejít domů! Nechte mi žít! Mám doma rybičky a kanárka, ty musím nakrmit a pak ještě mám nějakou důležitou práci. A ráno, kdy vy budete ještě spát, musím zase brzo vstávat do práce.“

Pak vyrazil jak neřízená dělová koule ze dveří a hned za dveřmi narazil a porazil na zem domovní důvěrnici Boženu Vaňousovou. Ta celou dobu nestydatě poslouchala s přilepeným uchem na dveřích a všechno slyšela. Bylo vymalováno... Zítra zcela určitě bude o tom vědět půlka žižkovského národa a tamtamy budou opět nemilosrdně hřmít.

 
Související články: Drby a střípky ze žižkovské republiky
Nepřátel se nelekejte... - 1
Eva v Adamově rouše - 2
Vykouříme je jak čmeláky - 3
Proč Žižkovandy milovaly Toníka pažouta - 4
Jak žižkovský konstábl zatýkal Pažouta - 5
Jak vdova Šmejkalová dělala striptýz... - 6
Taková to byla velká láska...  - 7
Václav Židek
* * *
Anotační kresba: Antonie Kadlasová, akademická malířka
Ilustrace © Miroslav Šesták

Zobrazit všechny články autora


Komentáře
Poslední komentář: 11.04.2018  08:17
 Datum
Jméno
Téma
 11.04.  08:17 Renata S. :-D
 09.04.  14:57 Václav Židek Mnoho díků posílám ...
 09.04.  11:37 Jana Reichova
 08.04.  22:00 Mara
 08.04.  14:54 ferbl
 08.04.  14:42 Vesuvjana díky
 08.04.  14:01 KarlaA
 08.04.  12:15 Marta U
 08.04.  10:57 Johoz
 08.04.  10:13 Ivanu
 08.04.  07:55 Von