Borovicí pro menší prostory je drobnokvětá ´Glauca´. Krásně se vyjímá zahrádkách, átriích a skalkách.
Charakteristika Borovice jsou stálezelené stromy, někdy keře. Rostou především na severní polokouli, pouze v jednom místě překračují rovník. Celosvětový sortiment zahrnuje asi 100 druhů. Borovice drobnokvětá u nás neroste volně v přírodě, ale je oblíbenou rostlinou zahrad a parkových výsadeb. Korunu má protáhle kuželovitou, na obryse poněkud nepravidelnou. Nepřerůstá výšku 10 m. Desetiletý exemplář se pohybuje v rozmezí 1,5 m.Textura stromu je závojovitě načechraná. Jehlice má dlouze čárkovité, dorůstající 5-6 cm, uspořádané ve svazečcích po pěti. Vytrvávají na stromě tři až šest let. Zbarvení je sivě modrozelené. Nerozpadavé kuželovitě protáhlé červenohnědé šišky zrají dva až tři roky. Kořenová soustava je bohatá, s hlavním kůlovitým kořenem nebo hlouběji kořenícími vedlejšími kořeny, které velmi dobře zajišťují stabilitu na stanovišti. Tmavě šedá borka se odlupuje v drobnějších šupinách. Dřevo je měkké a prostoupeno živicí.
Nároky na pěstování Optimální podmínky představuje slunečné anebo dostatečně světlé stanoviště. Z borovic je právě P. parviflora méně náročná na světlo. Pouze za těchto podmínek vytváří bohaté větve i ve spodních patrech. Na půdu a vláhu je nenáročná. Roste i v půdě písčité a štěrkovité. Nejlépe se jí daří v hluboké lehké hlinitopísčité půdě a na mírně vlhkém stanovišti. Nevyhovuje jí vlhké a přemokřené místo. Uspokojivě snáší městské a zakouřené prostředí. Okusem zvěře většinou netrpí. Borovice pro výsadby najdeme prostokořenné i v kontejnerech. Vysazujeme v březnu až dubnu, případně od konce srpna dokonce října. V kontejnerech po celé vegetační období. Při výsadbě stromků z kontejneru nezapomeneme na vydatnou zálivku. Proti mrazu je v našich podmínkách odolná. Zejména na malých plochách a při nedostatečné sněhové přikrývce zaléváme i v zimě. U borovic není vyvinuta zmlazovací schopnost, nemůžeme je tvarovat řezem. V případě příliš bujného růstu nebo nevhodného směru požadovaný výhon zaštípneme zhruba v polovině. Pouze výjimečně odstraňujeme celé vrcholové pupeny. Přesazování starších exemplářů nesnáší, po 10 letech již neměníme stanoviště.
Použití Borovice drobnokvětá ´Glauca´ je v zahradě vysoce ceněna pro svůj habitus, malý vzrůst a šedomodré zbarvení. Základním estetickým prvkem je celoroční výrazně vybarvené jehličí. U starších stromů se k této estetické hodnotě přidávají také červenohnědé šišky. Borovice drobnokvětá ´Glauca´se uplatňuje především jako solitérní dřevina. Dále se používá v malých, především smíšených skupinách. Ve výsadbách oceňujeme její vzhled i měkké, v obrysech nepravidelné, uspořádání koruny. Mezi ostatními jehličnany působí měkce a vzdušně. Výrazně se tak liší od strnulých sloupovitých tvarů cypříšků, jalovců a túji. Proto také borovice ve výsadbách používáme k propojení mezi jehličnany a listnatými keři. V mládí má korunu poměrně pravidelnou a nejhustší, později řídne a je více vzdušné. Koruna bývá zajímavě nepravidelná a průhledná především na okrajích. Dobře se kombinuje s listnáči s malebně stavěnými korunami, zajímavými společníky jsou například japonské javory. Výborně doplňuje také vždyzelené keře. Bývá také součástí vřesovišť. Také tmavě šedá až černá borka se hodí jako kontrast pro pozadí světlých listnáčů. Velmi dobře se uplatňuje s dalšími jehličnany a malebné jsou i skupinky různých druhů borovic. Díky svému šedomodrému zbarvení se hodí jako kontrastní dřevina k temným jehličnanům, vždyzeleným keřům i různobarevným listnáčům. Je vhodná do menších zahrádek, skalek a skalnatých partií, poblíž přírodně upravených vodních ploch a do vřesovišť. Může tvořit doplněk u drobné architektury či růst u spojovací cesty.
Jiří Korejš
Poznámka redakce: Zájem lidí o vlastní kousek zeleně přetrvává. I lidé, kteří se o zahradnictví vůbec nezajímali, chtějí mít nyní aspoň svůj zelený truhlík či květináč. Široký sortiment rostlin umožňuje pěstování mnoha druhů na balkonech, terasách a dalších malých plochách. Stále přibývají také nové zahrady.
Evropská kampaň „Rostlina měsíce“ odstartovala v roce 1992. Každý měsíc je pravidelně představována okrasná rostlina, vhodná pro trvalé venkovní výsadby do volné půdy i do nádob. Také my jsme se rozhodli na našich stránkách tuto aktivitu podpořit. Program probíhá v devíti evropských zemích (Belgii, Česku, Dánsku, Francii, Irsku, Německu, Nizozemsku, Švédsku, Velké Británii). U nás byl zahájen v roce 2000. Program vede organizace Plant Publicity Holland, která spolupracuje se zahradníky-pěstiteli, řadou souvisejících oborů a odbornými zahradnickými žurnalisty nejen v Evropě, ale i v zámoří.
Úkolem je mimo jiné rozšířit povědomí laické veřejnosti a zájem o využití zahrad i menších prostor (balkony, lodžie) jako odpočinkových a estetických ploch.
Charakteristika
starších stromů se k této estetické hodnotě přidávají také červenohnědé šišky. Borovice drobnokvětá ´Glauca´se uplatňuje především jako solitérní dřevina. Dále se používá v malých, především smíšených skupinách. Ve výsadbách oceňujeme její vzhled i měkké, v obrysech nepravidelné, uspořádání koruny. Mezi ostatními jehličnany působí měkce a vzdušně. Výrazně se tak liší od strnulých sloupovitých tvarů cypříšků, jalovců a túji. Proto také borovice ve výsadbách používáme k propojení mezi jehličnany a listnatými keři. V mládí má korunu poměrně pravidelnou a nejhustší, později řídne a je více vzdušné. Koruna bývá zajímavě nepravidelná a průhledná především na okrajích. Dobře se kombinuje s listnáči s malebně stavěnými korunami, zajímavými společníky jsou například japonské javory. Výborně doplňuje také vždyzelené keře. Bývá také součástí vřesovišť. Také tmavě šedá až černá borka se hodí jako kontrast pro pozadí světlých listnáčů. Velmi dobře se uplatňuje s dalšími jehličnany a malebné jsou i skupinky různých druhů borovic. Díky svému šedomodrému zbarvení se hodí jako kontrastní dřevina k temným jehličnanům, vždyzeleným keřům i různobarevným listnáčům. Je vhodná do menších zahrádek, skalek a skalnatých partií, poblíž přírodně upravených vodních ploch a do vřesovišť. Může tvořit doplněk u drobné architektury či růst u spojovací cesty. 
