Do Troje na pivoňky!
Právě kvetou na Severu a jsou nádherné
Není dne, aby v Botanické zahradě HMP v Troji neprobíhala nějaká zajímavá akce. Dnes bych ale ráda upozornila na jedinečnou sbírku pivoněk. Dřevité dokvétají, bylinné jsou v plném květu! A úplně nejvíc jich najdeme v nádherném a trochu opomíjeném Areálu SEVER...
Areál SEVER - známý dříve především jako tzv. Zásobní zahrada; slouží coby pěstební zázemí pro celou botanickou zahradu. Ale část její téměř 7 ha plochy byla přeměněna na nové expozice, které jsou veřejnosti přístupné zatím pouze o víkendech, a pak několikrát do roka – to když se „náhodou“ na Severu pořádá nějaká výstava.
... Především se v tomto areálu nachází Pivoňková louka – s jednou z největších kolekcí pivoněk (dřevité, hybridy i bylinné), kterou mohou milovníci těchto rostlin v Praze shlédnout. Výsadby pivoněk jsou doplněny magnóliemi a celé ploše vévodí dřevěné instalace nazvané Čtvero ročních období.
Pivoňková louka – krásné místo pro příjemné posezení
Pivoňka (Paeonia)
Pivoňky jsou tradiční léčivé rostliny pocházející z Číny, odkud přišly první zprávy o použití pivoněk v medicíně z 2.století př. n. l. , jako léčivky byly používány i ve starověkém Řecku a Římě. V lidovém označení se mluví o pivoňkové růži, mariánské růži či růžáku.
V Číně se prý pěstovaly i žluté pivoňky a dovážely se na císařský dvůr - žlutá je dodnes císařská barva. Japonci si vystačí s pivoňkami červenými.
Původně byly zejména součástí klášterních zahrad, kam za nimi lidé cestovali do klášterů v horách, aby mohli pivoňky spatřit.
V Číně je pivoňka symbolem moci, vznešenosti, bohatství, úspěchu a díky množství svých okvětních lístků také symbolem naděje na mnoho potomků. Používá se při slavnostních příležitostech a ve váze, často bronzové.
Bylinné pivoňky jsou rozšířené na všech kontinentech severní polokoule. Centrum rozšíření mají ve Středomoří, na Kavkaze a v asijských horách. Mnohé z nich jsou staré kulturní rostliny, pěstované již od starověku. Tato rostlina byla pěstována v asijských zahradách už kolem roku 500 a teprve v 19. století se dostala do Evropy. Jejího dalšího šlechtění se chopili v Anglii, Belgii a Holandsku, avšak ve 20. století se velmocí v tomto oboru staly USA. V Číně a v Japonsku byla pivoňka nesmírně oblíbenou a velmi váženou rostlinou. V Evropě byla odedávna značně rozšířena pivoňka lékařská (Paeonia officinalis), která je tvarem i vzrůstem podobná své příbuzné pivoňce velkokvěté, avšak není tak robustní. Díky svému hojnému výskytu byla vždy považována za celkem obyčejnou květinu, neboť bývala k vidění téměř u každé venkovské chalupy. Dodnes ji často považujeme za „květinu našich prababiček“.
Pivoňky vyžadují slunnou polohu a živinami bohatou, mírně zásaditou nebo neutrální, raději písčitou zem. Vítr snadno poláme těžké květy. Špatně snášejí přesazování.
Zajímavosti:
Podle legendy žárlil slavný lékař Asclepius na svého cílevědomého žáka Paiana tak, že zosnoval jeho vraždu. Hádes, vděčen za vyléčení právě Paianovi jej nechal po smrti proměnit v rostlinu, která dodnes nese jeho jméno.
Okvětní plátky výlučně ze zahradních plnokvětých druhů se sbírají kolem 12. hodiny a suší ve stínu v malé vrstvě nebo při umělé teplotě do 35 ° C. Droga musí mít pěknou červenou barvu a chrání se před světlem. Droga má medově sladký pach a svíravou, slizovitou chuť.
Čaj z pivoňky lékařské se užívá při astmatu, epilepsii, bolestivé dně, ledvinových kolikách, nemocech ledvin a proti kašli, křečím a při silné a nepravidelné periodě
Kořen pivoňky ve víně se používá při žloutence, jaterních a ledvinových chorobách, psotníku a padoucnici. Kořen se rychle omyje a suší ve stínu nebo při umělé teplotě do 45 ° C. Páchne mírně omamně a má chuť nasládle hořkou a ostrou.
Semena se používala ve středověku v Anglii jako koření při dušení masa
V době nouze byly kořeny některých pivoněk na Sibiři a ve Střední Asii vařeny s mlékem a používaly se na výrobu kaše.
Kořen a semena pivoněk obsahují alkaloidy (paeonin) s protikřečovým účinkem. Jejich použití patří pouze do rukou lékaře.
Z květů pivoněk se získával parfém výrazné vůně, který největší oblibu získal v Anglii ve 30. letech 19. století.
Ve výkladu snů znamená pivoňka milostné štěstí
Něco navíc:
Expozice pivoněk v Botanické zahradě hl. města Prahy vznikla ve spolupráci s Pekingskou botanickou zahradou a firmami Heze Paeony Copany (Čína), Cricket Hill Garden (USA), Wolfgang Linnemann (Německo), Pieter Zwijnenburg (Holandsko), Botanickou zahradou BÚ ČSAV v Průhonicích, Callie´s Beaux Jardins (USA), Kelways (Anglie), Riviéra (Francie). V Troji se můžete seznámit se všemi hlavními skupinami pěstovaných pivoněk. Většina rostlin je soustředěna na Pivoňkové louce, sortiment japonských dřevitých pivoněk je v Japonské zahradě a jako doplněk jsou pivoňky použity také v dalších expozicích.
Navštívit Pivoňkovou louku můžete v těchto dnech denně (9-19h), a to díky výstavě Motýli ČR, která probíhá opodál....
Motýli České republiky: do 30. června, denně 9 – 19 hodin, Areál SEVER
Vedle dospělých motýlů zde při troše pozornosti najdeme i všechna jejich další vývojová stadia - vajíčka, housenky a kukly. Na jednom místě se tak můžete důkladně seznámit s životem motýlů i s jejich živnými rostlinami.