Šumperk

Za chvíli tady bude jaro a s ním také období výletů. Už teď vám nabízím dobrý tip k návštěvě našeho kraje.

Město Šumperk vzniklo v průběhu 13. století na zeměpanském území s největší pravděpodobností v souvislosti s těžbou drahých kovů. O jeho významu a skvělém hospodářském postavení svědčí skutečnost, že se zde usadil řád sv. Dominika, který se ve středověku zdržoval pouze ve významných a ekonomicky velmi silných městech.

Svědek dvou událostí
Obsazení husitským vojskem kolem roku 1424 přestálo město bez větší pohromy. V průběhu 15. století vznikaly dva cechy - soukenický a plátenický, které v dalším vývoji města hrály stěžejní úlohu. Větší prosperitě Šumperka bránila hlavně okolnost, že zástavní držitelé, až na výjimky ve městě nesídlili. Situace se nezměnila ani s příchodem Tunklů z Brníčka. Za jejich vlády se stal Šumperk svědkem dvou událostí, které výrazně přesáhly regionální rámec. V roce 1490 se v zdech šumperského zámku konalo setkání nejčelnějších představitelů moravské šlechty se zástupci slezských stavů, aby zde dojednali otázku podpory volby Vladislava Jagelonského za českého krále. Druhá událost z roku 1494 vešla do učebnic dějepisu jako vůbec první vzpoura poddaných proti vrchnosti v českém království.

Žerotínové a prosperita města
Nástupci Tunklů, Žerotínové, získali Šumperk do svého trvalého vlastnictví kolem roku 1505. Poddanství městu zprvu neuškodilo. Zvláště za Petra z Žerotína Šumperk vzkvétal. Po ničivém požáru v roce 1513 dal Žerotín obnovit klášter s kostelem a děkanský chrám zahájil jednu z největších stavebních akcí v dějinách města – budování kamenných hradeb. Prosperita města se odrážela v rostoucím sebevědomí měšťanů. Po několikaletém úsilí se jim podařilo využít neshody mezi Žerotíny a v roce 1562 se vykoupili do panovníkova područí a získali postavení svobodného královského komorního města.

Vrchol rozkvětu a prosperity
Přes velké zadlužení a několikeré katastrofy, které Šumperk postihly (morové epidemie v letech 1571 - 1572 a katastrofální povodeň v roce 1591) znamenala druhá polovina 16. a počátek 17. století pro město jeden z vrcholů rozkvětu a prosperity. Dřevěné příbytky nahrazovaly stále častěji zděné domy. Město mělo vodovod a kanalizaci a některé ulice byly dlážděny.
Slibný vývoj narušily pobělohorské události. Za účast na stavovském povstání ztratil Šumperk předchozí postavení a stal se tzv. ochranným městem lichtenštejnským. Noví majitelé Ruda, kde zůstalo až do poloviny 19. století.

Doba temna, čarodějnické procesy
17. století znamenalo pro Šumperk řetěz nekončících tragédií. V roce 1633 vydal Karel z Lichtenštejna definitivní zákaz evangelického náboženství a protestanté měli být z města vyhoštěni. Rekatolizace narážela dlouhá desetiletí na silný odpor, zprvu také podporovaný trvající třicetiletou válkou. Měšťané však posléze ztratili iluze o osvobozeneckém poslání proticísařských armád. Krátký rozkvět Šumperka po třicetileté válce přerušil požár města, který vypukl 7. května 1669 a během téměř čtyř dnů zničil prakticky celé město. Sotva se obyvatelé vzpamatovali, postihla město další tragedie. Z velkolosinského panství se za jeho hradby v roce 1679 rozšířily čarodějnické procesy, jímž za více než 15 let padlo za oběť ne padesát předních měšťanů. Byl mezi nimi i šumperský děkan Kryštof Alois Lautner. Další těžkou ranou se pro město stala epidemie moru, která Šumperk postihla v letech 1714 - 1715. Šumperk byl pro Lichtenštejny významným zdrojem příjmů, a tak si město uchovalo řadu privilegií.

Mezulán, barchet, damašek
Rozhodující roli tu hrála výroba textilu. Prim ve městě měli pláteníci, kterým se podařilo v roce 1708 získat od císaře Josefa I. privilegium na výrobu speciálních druhů látek - mezulánu a barchetu. Pláteníci uměli zhotovovat také damašek, plyš, samet a posléze i manšestr. Hlavní náplní výroby však byly různé druhy tripu, které neměly v okolních zemích konkurenci a staly se výhodným vývozním artiklem.
Konec monopolu a přežívající zastaralý řemeslnický způsob výroby přivedl město na konci 18. století do hospodářské krize. Zákonitě se však dostavil rozvoj manufakturní výroby. Největší věhlas v tomto směru měla Klapperothova manufaktura na výrobu manšestru, první svého druhu v rakouské monarchii a jedna z prvních v Evropě. V roce 1841 se v Šumperku vyrábělo 30 % veškeré moravské produkce plátna pro zahraniční trhy. O rok později zde zahájila provoz první mechanická přádelna lnu na Moravě.
Průmyslová revoluce znamenala především velký nárůst obyvatelstva. Pozoruhodný rozvoj města se projevil i ve výstavbě . Na přelomu 19. a 20. století vznikala řada honosných veřejných budov a soukromých rezidencí, které projektovali přední architekti monarchie. Pro svou výstavnost byl Šumperk nazýván "malou Vídní".

Novodobá historie
Po první světové válce převažující německé obyvatelstvo Šumperka nepřijalo vytvoření Československé republiky a přihlásilo se k separatistickému územnímu celku - tzv. Sudetenlandu. Obsazení města československým vojskem 15. prosince 1918 tuto krátkou epizodu ukončilo. Meziválečný vývoj města zaznamenal vznik několika nových výrobních odvětví. Větší rozvoj města však utlumila hospodářská krize, takže konjunktura konce 19. století se nedostavila. Výrazně německý charakter města se změnil po druhé světové válce, kdy došlo k odsunu drtivé většiny jeho obyvatel, který se proti předválečnému stavu zvýšil do roku 1991na téměř dvojnásobek 30 422 tis. Šumperk je sídlem okresního úřadu, který od roku 1960 spravuje také území bývalého okresu Zábřeh a do roku 1995 rovněž okresu Jeseník.
Šumperk, nazývaný jako "brána Jeseníků", je zároveň významným nástupním centrem do turistickým republiky, Jeseníků. Jeho urbanistické řešení přímo láká k posezení v některém z mnoha parků nebo k procházce po historickém centru, významně obnoveném po roce 1989, z něhož na návštěvníka dýchne neklid i tichá pohoda několikasetleté historie. Významná turistická centra v jeho blízkosti pak nabídnou program pro Vaši letní i zimní návštěvu.

Karla Adamcová