Neváhejte a využijte poslední krásné slunečné dny a vydejte se do zámku v Mníšku pod Brdy. Očekává vás zde výjimečná instalace prohlídkových tras. Letos v červnu byla otevřena II. prohlídková trasa, která je tématicky zaměřená vyloženě na styl „První republiky“, a připomíná nám bydlení posledních majitelů, rodiny Kastů z Ebelsbergu. Na prohlídkové trase tak můžete vidět věci denního užitku z tohoto období (brýle, dámskou toaletku, korále, oblečení, boty, punčochy, fén,rádio, hračky, popelníky atd.). To vše se ukrývá v soukromých prostorách jako jsou např. ložnice, koupelny, dětské nebo hostinské pokoje.
Rodina Kastů ale měla na svém Mníšeckém sídle, které obývali od roku 1910 neustále, také reprezentační prostory. Za zmínku určitě stojí velká jídelna, hodinový nebo dámský salonek, pracovna a správcovna zámku. Reprezentační prostory se ukrývají na I. prohlídkové trase.
V tomto čase (cca do konce října) navíc probíhá na zámku komentovaná výstava „Filmových hereček 30.let“.
Můžete si tak s průvodcem připomenout, v jakém filmu pro pamětníky hrála Adina Mandlová, čím se proslavila Lída Baarová , nebo proč nás tolik okouzluje Nataša Gollová. Výstava probíhá ve spolupráci s Barrandovem, který kdysi tyto snímky nechal pořídit. Řada z nich nebyla publikovaná. Prohlídka výstavy probíhá jako návštěva III. trasy klasicky s průvodcem. Zpřístupněno je tím posledních šest místností, které jinak zůstávají veřejnosti prozatím skryty.
Prohlídkou expozic si připomenete staré časy.
Cena pro seniory je na I.trasu 60 Kč, na II.trasu 50 Kč a na III.trasu - filmové herečky 20 Kč.
Klára Váňová, zámek Mníšek
Místopis
Za první písemnou zmínku o hradu Mníšku pod Brdy lze považovat až zápis v zákoníku Karla IV. „Majestas Carolina“ z roku 1348. Archeologické nálezy z nádvoří zámku však ukázaly, že na tomto místě stávala stavba již koncem 13. nebo začátkem 14. století. Nejspíše šlo o malý hrádek obklopený hradbou a příkopem, který ho odděloval od města.
V roce 1487 na více než 150 let získal Mníšek významný rod pánů z Mitrovic. Tento rod spravoval sídlo s dvorem po celé 16. století, kdy zde nepochybně probíhaly značně rozsáhlé stavební práce. Nejstarší zobrazení zámku pochází z roku 1622 a přes veškerou schematičnost patrně zachycuje reálnou podobu sídla při pohledu od jihu.
V roce 1639 švédská vojska generála Banéra zámek vyplenila a se dvorem vypálila.
Dalším zásadním letopočtem je rok 1655, kdy panství od Mitroviců kupuje nobilitovaný pražský měšťan, původně koželuh pocházející z Flander, Servác Engel z Engelsflussu, který v letech 1656 - 1672 nechal zámek opravit. Tím byla zakončena etapa, která objektu dodnes přes četné i podstatné mladší úpravy vtiskla zásadní podobu i výtvarný charakter.
Ve druhé polovině 18. století za Unwerthů došlo k řadě stavebních úprav. Po smrti Ignáce Umwertha přešel majetek na Pachty z Rájova. Pro rodinné spory byl ale spravován úředníky desek zemských až do roku 1838. V roce 1848 zámek poznamenal požár. V roce 1909 po smrti hraběte Schirndinga majetek získal jeho příbuzný, Theodorich, svobodný pán Kast z Ebelsbergu, jenž přistoupil k zásadní obnově zámku podle projektu z roku 1910 - 1911, který vypracovala přední pražská kancelář vedená Matějem Blechou.
V roce 1945 byl zámek vypleněn a následně došlo k jeho konfiskaci. Poté se objekt dostal do správy ministerstva vnitra (1946), které zde ukládalo často významné a politicky citlivé archivní fondy.
V roce 2000 byl objekt vyklizen a postoupen Národnímu památkovému ústavu – územnímu odbornému pracovišti středních Čech v Praze, který zde přikročil k rozsáhlé obnově.
Obnova zámku v Mníšku pod Brdy se započala v prosinci roku 2000. Jde o jedinečný projekt, který se snaží zachytit stav zámku na počátku 20. let 20. století. V prvním patře zámku je prohlídková trasa, která seznamuje návštěvníky se stylem života a bydlením drobné šlechty v období mezi světovými válkami. Severní křídlo pak poskytuje prostory pro společenské akce.