O tak významném hradu, jakým bezpochyby byl v minulosti Bezděz, historikové s určitostí nevědí, jak byl vlastně založen.
Fakty doložená je až skutečnost, že hrad stál již v roce 1264, kdy v listině Přemysla Otakara II. o založení nového města v bezdězských lesích je uváděn jako svědek Jan, vladař na Bezdězi.
Mezi historiky se však našlo i dost takových, kteří na základě zmínky v Kosmově kronice byli přesvědčeni, že původní bezdězský hrad byl založen ještě dříve a to za poněkud romantických okolností.
a dávných dob, kdy pokojné osady bývalých pohanů byly vydrancovány nájezdy německých věrozvěstů, opustili lidé svoje domovy pod kopci Bezdězů a osídlili kraje mezi Jizerou a Labem. Široké okolí Bezděze se tak v krátké době stalo pustým neproniknutelným hvozdem. Toto území se velmi zalíbilo Němcům. Ozbrojeni a ve velkém počtu, tajně přešli přes hranice České země a pronikli hluboko do pralesa, který chtěli získat jako svoje nové území. Založili zde osadu a na vyšším kopci vybudovali pevný dřevěný hrad, odkud pak vyjížděli na lov zvěře. Podnikali také loupeživé výpravy do obydlených krajů. Loupili, kořistili, zajatce používali k otrocké práci při kácení lesa pod hradem.
Zpráva o jejich zlovolném počínání se nesla na všechny strany, až se donesla i na pražský hrad. Bojovný kníže Vladislav, který nedávno dosedl na knížecí stolec, byl počínáním Němců velmi pohněván. Vybral ze svých nejstatečnějších bojovníků tři čety silných mužů a vydal se s nimi k Bezdězu. V jejich čele pak kníže Vladislav hrad přepadl, dobyl a kdo z posádky nezahynul při obraně hradu, ten byl zajat. Není pochyb o tom, že by byl kníže dal všechny zajatce pověsit, ale byl vladařem nejen přísným, ale také smířlivým. Vykázal tedy Němce ze země pod pohrůžkou nyní již skutečné ztráty hrdla, a aby uchránil hranice i svoje knížectví před případnými novými vetřelci, dosadil trvale na Bezděz vojenskou posádku. Postupem času byl dřevěný hrad přestavěn na kamenný gotický hrad a stal se hradem královským.