Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Vladislav,
zítra Doubravka.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Paradoxy češtiny (14)

Často si stěžujeme, že je pro nás příliš těžká angličtina, protože se téměř všechny samohlásky vyslovují jinak, než se píší. A navíc v různých případech různě! A přitom si vůbec neuvědomujeme, že i my si kdejaké slovo také vyslovujeme jinak, než je psáno. V češtině jde ale spíše naopak o souhlásky, které většinou z nedbalé Výslovnosti znějí jinak.
 
Takže připomeňme - let i led zní téměř pro každého naprosto stejně, a tak se někdy neví, zda jde o zmrzlou vodu či pohyb vzduchem, a jindy může jít i o druhý pád množného čísla slova léta! Podobně v řeči často zaměňujeme „g“ a „k“ (na příklad „Gdyž“, niGdy“), nerozlišujeme „s“ a „z“ (spět a zpět), „t“ a „d“ (plot a plod), či „h“ a „ch“ („sníh“, smích).
 
Jsme prostě líní správně vyslovovat a se znělými a neznělými souhláskami máme potíže! A ještě další problém s dorozuměním můžeme mít i my sami.

Jde o následující spojení – Německo napadlo Polsko, Československo provokovalo Německo, nebo – maminky hledaly děti! Ve všech těchto spojení se můžeme dohadovat, kdo vlastně koho napadl, provokoval či hledal! Musíme prostě pouze spoléhat na intonaci věty! Čeština také klidně používá ve větě dva zápory, které však dohromady nedávají klad, jak se sluší nejen v matematice, ale i ve většině jiných jazyků, ale opět zápor. Tedy třeba – nevím nic – neznamená, že vím vše, nebo alespoň něco, ale je to vlastně stejné, jako bychom řekli – vím nic! No a na příklad - nemohu nevidět – znamená spíše – musím vidět, než pouze - mohu vidět! Prostě – „nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní!“ Snad znáte tuto písničku W + V. Neznáte? Vaše škoda! Ta písnička pokračuje slovy – „neb nikdy nikdo neví, co se může státi. Řeknete, třeba že se to stane tak a tak, ono to pak dopadne docela naopak!“ Tomu říkáme – hra se slovy!
 
A protože moje drzost nezná mezí, dovolím si hned za ukázku z tvorby těchto mistrů slova zařadit svoje absolutní „pindy“.
 
Chodil světem s dívkou něžnou, než se stala sněžnou kněžnou.
Než navštívím operu, košili si operu.
Je-li krátká doba letu, stihnu to i do baletu.
Letoun, když „přichází do let“, nutně zkracuje svůj dolet.
Je v tom totiž jedna potíž, že se hochu příliš potíš! 
Nebudou-li muži skoupí, pro své ženy všecko skoupí.
Zlatníka je třeba kárat, že odhadl špatně karát!

Marně chlapce káráte, že nezvládá karate.
U Supperstar – proslýchá se – nejvíce se cení,
zejména jak soutěžící krásně zuby cení!
Starý opat přestal kopat, neboť sotva dechu popad.
A jaký to mělo dopad? Motyk zbavil se i lopat!
Sice nerad, přesto udám, že měl vždycky štěstí u dam!
I když všecky finty jara dobře zná, musí si je zopakovat do března.

 
Vladimír Vondráček                
* * *
Zobrazit všechny články autora


Komentáře
Poslední komentář: 29.06.2023  15:19
 Datum
Jméno
Téma
 29.06.  15:19 Von
 28.06.  20:42 Přemek
 28.06.  17:18 Vesuviana pro paní Olgu
 28.06.  12:37 olga janíčková
 28.06.  12:30 olga janíčková
 28.06.  11:43 Von
 28.06.  10:43 Vesuviana
 28.06.  08:21 Ivan