Máme rádi zvířata, zvířata, zvířata,
protože jsou chlupatá a mají hebkou srst.
V zoologické zahradě, zahradě, zahradě
nehlaďte lva po bradě, ukousne vám prst.
Nedávno na stránkách našeho magazínu začal úspěšný seriál, do kterého přispíváte svými příběhy. Seriál má název "Máme rádi zvířata...". Jak bude dlouho trvat, bude záležet jen na vás tím, že se rozpomínáte a budete nám posílat své příběhy. Nejedná se o odborné texty, ale jen o veselé i neveselé, zajímavé příběhy o zvířátkách a zvířatech kolem vás.
Zde je další váš příspěvek…
Pávi
Za krále ptáků byl u nás a snad jinde ve světě kdysi pasován páv. Zřejmě proto, že má korunku a jistě i pro svůj dlouhý ocas, který ovšem do nádherného vějíře rozvírá jen občas. Každopádně se pohledem na něj kochá snad každý. Pávy jsme vždy obdivovali nejprve s dětmi, a po odpovídající době pak i s vnoučaty na zámku Orlík, který máme od chalupy doslova na dohled. Vzdušnou čarou je to přes pole, les a vodu jen asi dva kilometry a poměrně často se donese nezvukomalebný křik pávů až k nám do vesnice.
Asi před pěti lety jsme se při odzimování a zajarňování chalupy dočkali velkého překvapení. Na terase jsme kromě obvyklých slepičinců a holubinců totiž objevili neznámý, nový a větší trus. Na vysvětlení jsme museli počkat do rána, kdy nás vzbudil neobvyklý šramot na terase. Po odhrnutí závěsu jsme za sklem objevili nečekanou návštěvu, kterou zde předvádím.
Soused si pořídil sice krásného, ale velmi „nepořádného“ páva! Postupně mu pořídil i pávici a v dalším roce už jsme při prvním jarním příjezdu spatřili na zábradlí naší terasy paví pár a dva menší jejich juniory. Podařilo se jim rozbít dva květináče, podrápat zábradlí a naštěstí jen trochu potrhat umělohmotný povlak na zahradní sezení. Soused se omlouval, trochu jim zastřihl křídla, ale pávi neuznávají ploty a jejich je celá vesnice. Procházejí se po silnici a projíždějící auta někdy musí i zastavovat! Dalšímu sousedovi paví rošťáci dokonce poškrábali auto a jejich majitel nemístně zažertoval, že o naše bílé auto strach mít nemusíme, že jdou jen na tmavší odstíny…
To je tedy odvrácená strana ptačí krásy, ale nakonec se pokusím předvést něco z lepší paví strany.
Vyfotit celou paví rodinku na zábradlí jsem samozřejmě nestihl, ale bohužel ani rozevřený vějíř pavího ocasu v plné jeho kráse!