Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Vladislav,
zítra Doubravka.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zločin
 
V tom roce 1985 jsme obě byly studentky. Měly jsme namířeno do Asie, ale rozhodly jsme se letět pře Káhiru. Bylo to levnější. Čekali jsme na letišti v Athénách. Postavily jsme se do fronty před rentgenové rámy. Všimla jsem si tří mladíků, zřejmě businessmanů odněkud z východu. První z nich vstoupil do rámu na detektor kovů a ten zapípal. Mladík briskně reagoval, jako by o nic nešlo. Sáhl do kapsy a ukázal fotoaparát. Uniformovaná kontrola u rámu řekla OK a nechala ho jít. Nazpět do rámu ho nikdo nevrátil. Vzápětí za ním prošli i druzí dva mladíci a zavazadla všech tří byla prohlédnuta rentgenem a schválena. Viděla jsem celý ten výjev, ale můj mozek mi nedal žádné avízo.
 
Nijak mě to neznepokojilo, přestože počátek osmdesátých let provázel nebezpečný vzestup terorismu. V roce 1983 zaútočil sebevražedný atentátník na kasárna v Libanonu, v roce 1985 teroristé unesli výletní loď Achille Lauro a hodili přes palubu tělesně postiženého Američana. I přes zvýšená bezpečnostní opatření lidé cestující mají strach, ale riziko se jim zdá poněkud vzdálené.

Posadili jsme se před Gate a čekali na let 648. Seděly jsme vedle sebe a letadlo společnosti egyptských aerolinií mělo zpoždění. Někteří cestující se dívali na hodinky a zdáli se být nervózní.  Konečně jsme nastupovali do letadla. Jeden z těch tří mladíků zaujal místo nedaleko nás. Ale kde jsou druzí dva? Jak to, že nesedí spolu? Jednoho jsem zahlédla docela vzadu. Ten naproti nám měl sevřené dlaně, stále si mnul prsty. „Podívej, jak je nervózní,“ řekla jsem Šošaně. „To se tak bojí létat?“

„Asi ano, je celý zpocený.“
Dostali jsme povolení ke startu. Podívala jsem se na hodinky.  21,05. Po dvaceti minutách kapitán vypíná světelné transparenty. V přední části se objeví jeden z těch tří a řve arabsky a anglicky, ať zůstaneme sedět. Všichni na něj zíráme v šoku. V jedné ruce drží revolver a v druhé granát. Opakuje, ať zůstaneme sedět, že se nám nic nestane. Nemáme ponětí, co se děje. Letuška ohlásila, že došlo k únosu letadla a pokud všichni uděláme to, se nám řekne, že nám nikdo neublíží.  Prostřednictvím letušky se únosci představí jako členové egyptské revoluce ozbrojené frakce radikální palestinské skupiny Abu Nidala. Únosce sděluje pilotovi, že jeho organizace odsuzuje egyptský režim kvůli jeho politice na středním východě. Bylo mi na umření, protože jsem věděla, že je to jedna z nejnebezpečnějších teroristických organizací na světě, která mimo jiné spáchala atentát na našeho izraelského velvyslance v Londýně.
 
Začaly se mi chvět ruce.
Šošana si toho všimla, vzala je do dlaní a pošeptala: „Renito, co s námi bude?“ 
Únosce nařídil odevzdat pasy.

Sebral je a začali nás třídit. Američani, Australané, Belgičané, Francouzi do přední části letadla. Všichni ostatní Řekové a Egypťané zůstali v zadní části. Nás dvě umístili také dopředu.  A ještě jednoho. Zabavili mu foťák, vytrhli z něj film a pak s ním mrštili o přepážku. Pak přešli dozadu, ale tam jeden cestující vytáhl pistoli. Všechno se seběhlo v jediném mžiku. Začalo peklo. Střelba svištěla kolem nás, ozýval se jekot a kvílení. Kulky zasahovaly cestující i členy posádky, zavrtávaly do boku letadla a některé prolétly trupem ven. Tlak v kabině začal klesat. Vypadly kyslíkové masky, kymácely se nám před očima, tak jsme si je nasadily. Letadlo se naklonilo, začalo prudce klesat. Nějak jsme tušili, že měníme směr. Nevěděli jsme, kam letíme a proč.

Přestala jsem vnímat čas. Hrůzou jsme se obě k sobě křečovitě tiskly, zavíraly jsme oči. Úpěnlivě jsme se modlily. Letadlo konečně přistálo, ale neměli jsme ponětí, kde. Nikde žádné světlo, kolem jen tma. Nebylo to na žádném osvětleném letišti. Letuška oznámila, že jsme na Maltě. Asi nás nechtěli přijmout, napadlo mě.
 
Únosce začal vyjednávat.  Potom se vrátil do kabiny a nasadil si masku. Držel v ruce seznam. Vyšla letuška a přečetla jméno z pasu. Americký rybář se měl dostavit dopředu. Byl o hlavu vyšší než únosce. Ten mu ukázal ke dveřím. Rybář v domnění, že je propuštěn, poslechl.
 
Udělal pár kroků k otevřeným dveřím. Než stačil vystoupit, únosce mu přiložil zbraň k zátylku. Následoval výstřel a rybář vypadl ven. Po něm se rozlilo hrobové ticho. Pak letuška přečetla jméno dalšího Američana. Muž v masce ani na okamžik nezaváhal, počkal, až přijde ke dveřím a zastřelil ho stejně. Jak letuška přečetla třetího Američana, zacpala jsem si uši. Ale výstřel nebylo možné neslyšet. Tělo vypadlo ven. V letadle jsme byli všichni ochrnuti hrůzou.

Další jméno, které letuška přečetla z pasu, bylo jméno Šošany. Ta strnula, pustila mou ruku a potácela se uličkou dopředu. Oči mám vytřeštěné a mozek mi bije do lebeční kosti. Únosce ji popadl, otočil směrem k východu a pak se ozval další výstřel. Únosce vykopnul tělo mé kamarádky na plochu. Svírala jsem křečovitě sedadlo, zírala do prázdna, pokoušely se o mě mdloby, když jsem uslyšela striktní hlas letušky:
„Na palubě je další izraelská dívka, přijďte prosím dopředu.“

Mozek mi vypověděl službu. Tělo nereagovalo. Seděla jsem bez hnutí. Pokud nedají palivo, jsem mrtvá, blesklo mi hlavou. A nehýbala jsem se. Nevím, na kolikáté vyzvání jsem vstala, nevím, jak jsem se dostala dopředu. Vím jen, že jsem skutečně ztratila na okamžik vědomí a octila jsem se na zemi. Únosce mě postavil na nohy, doklekl ke dveřím, začala jsem padat a jsem si téměř jistá, že jsem nakonec uslyšela i výstřel.
 
Marta Urbanová
* * *
Zobrazit všechny články autorky


Komentáře
Poslední komentář: 12.02.2020  12:46
 Datum
Jméno
Téma
 12.02.  12:46 Jindra
 10.02.  05:19 zdenekJ
 10.02.  01:03 Marta
 09.02.  16:56 Vesuvjana Martě a Ludmile
 09.02.  15:20 miluna
 09.02.  14:55 Svatka
 09.02.  14:02 Ludmila
 09.02.  11:25 Marta
 09.02.  11:20 Marta
 09.02.  09:52 Von