Duben začíná obvykle vesele, aprílem, jako by se lidé příchodem jara osvěžili po dlouhé zimě. Sdílená veselost je dvojí veselostí, a tak si lidé navzájem tropí ze sebe žertíky. Ta radost, když někdo naletí!
Pokud víme, děje se tak odedávna na prvního dubna, snad od 16.století. A mně se zdá, že i pranostiky, jak nám je moje babička zanechala, jsou jaksi rozmarné. Jen považte, jak hospodařit podle pranostik, které se vztahují ke dnům velikonoc, při jejich značné pohyblivosti?
Duben, stejně jako jiné měsíce, nabízí každého dne svátek některé svaté osoby, jež je pro pranostiky spolehlivým mezníkem. Ne tak v dubnu – svatých je sice dost, ale všechno ovládl sv.Jiří, jehož svatost byla v nedávné době dokonce zpochybněna prostě proto, že Jiří není nikde historicky doložen a co se o něm traduje, je spíše pohádkového charakteru.
DUBEN
Prší-li na prvního dubna, bude mokrý květen.
Svítí-li slunce na den sv.Vincence, starej se o víno pro žence.
Suchý půst – úrodný rok.
Na čtvrtek Zelenej hrachu zasívej.
Na Velký Pátek zemí nehýbej.
Na Bílou sobotu štěpy zasazuj.
Na Velký Pátek když prší, sucho úrodu poruší.
Velký Pátek deštivý dělá rok žíznivý.
Kolikrát objevilo se jíní minulého roku před Michalem, tolikrát přijde i po Jiřím.
Jiří s teplem, Mikuláš s pící.
Přijde-li před Jiřím bouře, bude dlouho za kamny dobře.
Svatý Jiří kravám píci dává, svatý Nikola koním.
Kolik mrazů do sv.Jiří, tolik do sv. Václava.
O Jiřím krásně-li a teplo, následuje nepříjemná a mokrá povětrnost.
Do Jiřího tráva neroste, byť by ji kleštěmi tahal, po Jiřím roste, třeba ji palicí zatlouk.
Na sv.Jiří vylézají hadi a štíři.
Jiří a Marek – mrazem nás zalek.
Je-li na sv.Jiří krásně – bude po něm jistě ošklivo.
Pršelo-li před sv.Jiřím, bude po něm tím více.
Co se před sv.Jiřím zazelená, to se po něm ztratí.
Svatý Jiří a Marek přináší hospodářům mnohou zlobu.
Jak hluboko před sv.Jiřím namokne, tak dlouho zas po něm vyschne.
Před Jiřím sucho, po něm mokro.
Dnem sv.Jiří teprve se rodí jaro.
Deštivý sv.Jiří, léto sluncem hýří.
Když záhy trn rozkvétá – záhy se žito vymetá
Kolikátého dubna zasadíš stromek, tolikátého roku ponese ovoce.
Když stromy v dubnu odkvetou, hojně ovoce ponesou.
Je-li v dubnu krásně a povětří čisté – bude květen nepříjemný jistě.
Duben hojný vodou, říjen vínem.
Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší.
Ranní déšť a dubnový čas jest stejný – nestálý.
Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen zasněžívá.
Co duben našetří, to květen spálí.
Mokrý duben – hojnost ovoce.
Po mokrém dubnu rozkvetlý máj a suchý červen.
Hodně-li v dubnu vítr duje, stodola se naplňuje.
Bouřky v dubnu – mokré léto.
Duben chladný deštivý – úroda nás navštíví.
Sníh dubnový jako mrva pohnojí.
Ozývá-li se v dubnu hrom, nebojí se již mrazu strom.
Duben má dáti máji půl listu.
Kam se nese první bouřka, tam ostatní se za ní táhnou.
V dubnu čas a panský kvas nejistý jest.
Duben suchý – rolníku hluchý.
Dubnový sníh pole hnojí a déšť jim přináší požehnání.