Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Milena,
zítra Miloš.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Putování Novým Zélandem (6)


(zemí krásné přírody, stálých větrů, větrolamů, drátěných plotů a věstonických Venuší)


aneb Pouť dědoušků Novým Zélandem


Vracíme se pomalu údolím zpět směrem k horám a i k další, v LP avizované kráse, k jezeru Lake Matheson. K samotnému jezeru se jde z parkoviště chodníčkem v lese, který je plný pro nás nezvyklých a zajímavých stromů. Jezero je, jak jinak, opět ledovcového původu. V jeho tmavých vodách se mají za ranního slunce odrážet zasněžené vrcholky místních Alp – Mt.Cook a Mt.Tasman. Sluníčko a částečně i hory byly už za mraky a tak se nám, bohužel, v zrcadle jezera „nic moc“ nezrcadlilo… Škoda, tak snad příště…, ale hory jsou krásné, a tak "vyrábím" aspoň pohlednici z dálky, když se v podvečer vyjasnilo...

 


Místem našeho dnešního noclehu bude „nějaký“ kemp ve Fox Glacier, stejnojmenné vesničky jako nad ní tyčící se ledovec. Vpadli jsme hned do prvního kempu u cesty a po Bojanově delším jednání s majitelkou jsme byli nakonec přijati! Spíme uprostřed kempu na štěrkové ploše, původně asi parkovišti!? Jiná kempová „ten sites“ na trávníku jsou zabraná nebo zadaná?! – tak nám pravila majitelka! Po vysbírání větších kusů škváry pod stanem Jurek spol., dvojité kávě, fazolích s vejci natvrdo a s chlebem, vše v kuchyni kempu, sedíme unaveně pod novozélandskými hvězdami. Sedíme na kusu betonu (asi zbytek lavičky) a Chuck kontroluje mobilem počínání své rodiny v ČR. Jest to jeho každovečerní a oblíbená činnost, u kteréžto „vypuká“ vždy několik cigaret a „sem tam“ se na
„svoje děcka doma i rozčili“!….


Polehčující okolností pro jeho dnešní „pukání“ bylo množství místních pičurek. Pan doktor, při vědomí si svého životního poslání lékaře, svým „pukáním“ totižto ode mne odháněl pičurky, zde zvané „beach flies – drákula západního pobřeží“. Bránil jim tak v jejich oblíbené činnosti – „šíření infekcí bodáním do všech dostupných živých objektů“!
Já zatím počítám v duchu 2x „do nekonečna“, po vzoru mého oblíbeného hrdiny a dalšího z Chucků - Chucka Norrise. O něco později, oba spokojeni s dosaženými výsledky, jsme vlezli do stanu Jurek a spol. a hravě usnuli!


Pondělí 11. ledna v 8,30 a.m.

Trasa dnešní cesty povede zpočátku údolím řeky Whataroa River k dnešnímu bonbónku, k ledovcům Franz Josef Glacier a k Fox Glacier, odtud k Lake Matheson. Následně pojedeme směrem k doporučeným vodopádům v údolí Thunder Creek. Dále přes Haast River do stejnojmenného městečka Haast a odtud do Makaroa. Kolem Lake Wanaka a Lake Hawea, dál na jih, po silnici SH8, až k horskému středisku Wanaka, místu našeho dnešního noclehování.


Ráno mi přišla zmoklá SMS od plukovníka CZ Army v záloze, mého kamaráda Pavla K. V naší vlasti a v lednu jen prší a prší…sněhu stále není. Nicméně i zdejší ráno, doufejme, že jen zatím, nevypadá vesele. V 8,30 a.m. přijíždí „do běla nažhavený“ Bojan. Jeho špatná nálada má opět původ v jednání stran zkrácení zdejšího pobytu. Chuck totiž nevidí důvod pro zdejší dva pobytové dny.
“Nejeli jsme sem 20 000 kilometrů, abychom se dva dny váleli v nějaké díře“!!


Po delší oboustranné výměně názorů nakonec došlo k dohodě a Bojan opět zaúkoloval Hermínku… – zlatá to holka… Ještěže tak, ale tyto komplikace nám byl čert dlužen. Snad i naši kamarádi už vidí, jak se naše putování komplikuje těmito „zabukovanými“ noclehy… asi tak k tomu problému ale už naposledy!


Krátce po odjezdu z Fox Glacier, se stavujeme na ranní kafe v lososí farmě. Ryby, seřazené podle velikostí, zde plavou ve vymezených ohrádkách. Za 1 dolar si zde můžete koupit pytlík s krmením pro ryby. Toho činily především děti japonských turistů, které pobíhaly po spojovacích mostech a radostně sypaly rybičkám.... ale Chuck a Petr jsou skleslí. Ukázalo se totiž, že v celé lososí farmě platí striktní zákaz „kóření“, jak „řikajó na Hané“ a bez „kóření“ jim kafe nechutná. Dokonce „nemužó kóřet“ ani na otevřené terase. To proto, že místní lososi jsou ekologicky živení a z toho důvodu musí, hanácky - „déchat česté vzdoch“ – říká zdejší billboard! Nám nekuřákům to je ostravsky „jásne, ni“?! A tak z poklidné kávy, s pohledem na lososy nebylo pro tentokrát nic!

 


Dovoluji si upozornit nahodilého a zmateného čtenáře na kvalitní zápis moravských nářečí a slovenštiny…. Jeden se musí také někdy pochválit, kdo by to také za něj kdy udělal…


A jen tak mimochodem, jsme určitě lepší než tzv. Ruda z Ostravy, který z Ostravy nepochází a „ostravštinu“ nám jen „mrvi a niči“!, „bo on vyrustal v Karvine a to je cosik ineho“! Tak pravil znalec ostravského nářečí a rodilý mluvčí, děda Chuck (nesnáší výraz dědoušek)! Já jím vyslovené výrazy a věty pečlivě přepisuji do deníku a on „znalec“, poté provádí kontrolu! Hanáčtinu mi překontroloval kamarád Olin z Lašťan a ten „jo omi, protože on na Hané verostl“! Na Slovensku jsem vyrůstal pro změnu zase já. Nicméně „vyrobit“ věrohodný zápis nářečí není vůbec jednoduché…


Netrvalo nám dlouho a dojíždíme na parkoviště před ledovcem. Zde začíná stezka směrem vzhůru, k prvnímu lookout nad ledovcovým údolím.

 

Poutač na parkovišti před výstupem na Franz Josef Glacier


Avšak ještě na parkovišti navštívil našeho kolegu, lékaře zvířátek Jiřího, místní – jen pěšky chodící papoušek, ostravsky papuch, slovensky papagáj, ale místními zvaný kea?! Jdouce k němu si tento hlasitě stěžoval na špatné trávení a pálení „žáhy“- fotky mohu doložit ale zvuk bohužel ne! Bodejť by špatně netrávil, když neustále „somroval“ a každému žral z ruky jako „utržený“! Než ale došlo k vyšetření kamarádem dr.Bolítem, tak se na parkoviště nahrnuli vracející se turisté a kea zalezl pod zde parkující americký hammer. Přes veškerou snahu turistů už nevylezl a nedal se zlákat ani vybranými tučnými sousty. Dokonce už ani nevyžadoval vyšetření trávícího traktu přítomným dr.Jiřím...

 

Ordinace MVDr. Jirky na parkovišti...

 

Franz Josef Glacier ( LP- spolu s Fox Glacier tvoří jádro Westland National Park) nás láká nejvíce. Na parkovišti už je plno a následně i dav, který se pohybuje po vyznačené stezce k ledovci, je početný a i mnohocizojazyčný....


Na prvním lookoutu potkáváme dvě krajanky a jak jsme se záhy dozvěděli, i z poměrně blízkého nám okolí, myslím tím v naší vlasti. Mladé dámy – starší děvčata se už od ledovce vracela. Obě byly z druhdy slavné cukrovarnické obce – Vrbátek u Prostějova. Teď už se u nich, jak nám řekly, cukr nevaří, ale děvčata jsou uvařená dobře a jen potvrzují obecně známou a i „mnou uznávanou!“ teorii, že na Moravě jsou holky nejkrásnější! Po odkojení a odchování dvou dětí - každá z nich, byla vyslána svými vděčnými manžely na „zasloužený měsíční výlet“! Podle plánů, s nimiž se nám, tato děvčata svěřila, tušíme, že obě byly vyslány i s nabitými kreditkami! Pokud jsem vše dobře pochopil, tak jedna z nich, už zde, na NZ, pracovala zkraje 90tých let, jako aupair. Po našemu „tu byla za operku“!


 

 

Mladá dáma viditelně neměla žádné jazykové problémy a snad ani zábrany. Soudím tak z anglické spršky, kterou vypustila na mladíka, který do ní podle mě „nechcačky“ strčil. Mladík tento se před vypuštěnou lavinou slov, vše na jeden nádech!, jen přikrčil. Poté zbledl, na čele se mu vyrazil pot a se strachem otevřenými ústy a vyvalenýma očima zmizel v davu! Já jsem ani vlastně neporozuměl, co mu bylo dámou řečeno… „ale rači sem se ani neptal bo to muselo byt strašne“!


Po chvíli se s krajankami loučíme a k ledovci jdeme tentokrát my. Brzy se však od dědoušků odpojuji a jdu sám k mléčně zbarvené řece, vytékající z ledovce. Chci se totiž podívat zblízka na kajakáře, kteří sjížděli divokou ledovcovou řeku!


Kolem řeky šli pomalu kajakáři v neoprenech a s loděmi na ramenou. Záhy i zde narážím na krajana. Starší mladík v neoprenu a s červeným kajakem na rameni šel pomalu „vzhůru“ po břehu. Zrovna když jsem k němu přicházel, tak se zastavil a otočen k řece hlasitě pronesl: „Kecal jeden“!


„Dyť to tady stojí za h...., takový olej“! No jo, moc to neteče a peřeje taky nejsou žádné, řekl jsem já. Aniž se pozastavil nad tím, že mluvím česky, zopakoval:“Dyk to říkám, prachy v pr.... a stojí to tu za h...., to ani nemá cenu tahat kajak dál“! Potom se, ještě na břehu, pomalu vsoukal do kajaku a po šutrech se proskřípal do vody. Již plujíce se ke mně otočil, zavolal:“Hóój“! a pomalu se nechal unášet proudem.


Z různých letáků, LP a vyprávění kamarádů však vím, že se za divokou vodou na NZ opravdu jezdí a to z celého světa… Ale tato voda však asi nebyla to pravé ořechové....


Vracím se na davem vyšlapanou dálnici a brzy docházím k vodnímu výtoku z ledovce. Je to vlastně tunel, kterým se valí voda z vnitřku tajícího ledovce. Chvíli okukuji ledovec a potom se snažím najít stezku, která by mně dovedla až na ledovec. Samotný, na ledovci vyšlapaný černý okruh bylo vidět už z dálky. Nedošel jsem však ani k patě ledovce, když mně zastavil místní horský vůdce s tím, že dál je volný vstup zakázaný! Je nutné platit 20 ND a přitom celé kolečko je asi tak 100 metrový okruh, výškově tak 20,30 metrů nad patu ledovce... Tak to se snad ani nevyplatí a svědomí ani nedá....

 


Na zpáteční cestě si fotografuji bilboard na němž je graficky znázorněn úbytek ledovce za posledních více než 100 let. Úbytek ledovců je zde až tragický a celosvětový, ale důvody oteplení nejsou jednoznačně objasněny... Řešitelů toho problému je mnoho a nedávno se se svou odbornou troškou do mlýna přidal i náš pan Klaus… Nicméně, zatím to vypadá tak, že se příští generace budou o ledovcích jen učit podle dobových fotografií!

 

 

Fotky z ledovce a český kajakář

 

Na tomto panelu je graficky znázorněný tragický úbytek ledovce, v časovém rozmezí od roku 1865 do dnešních dnů. Co zbude po nás, tak to nevím…


Pokračování příště…


Karel Janků

***

Zobrazit všechny články autora



Komentáře
Poslední komentář: 13.05.2014  08:10
 Datum
Jméno
Téma
 13.05.  08:10 MilunaH
 13.05.  06:45 LenkaP
 13.05.  06:15 Jarek