Policejní akademie
Ne, nebojte se nemá to nic společného s legračními filmy plnými žertů na vrub policistů. To my, horliví účastníci jsme tak hned přejmenovali Akademii seniorů, kterou pořádal Magistrát města Hradce Králové a Městská policie.
V místním tisku se objevila zpráva, že se bude touto formou pořádat vzdělávání seniorů a tak jsme se s přítelkyní přihlásily. Rodinní příslušníci si nás okamžitě začali dobírat a oznamovali dětem:
„Víš o tom, že máma dělá Policejní akademii? Tak bacha. Všechno schovat!“
Anebo „ty jedeš pozdě! Voni tě vyloučej, počkej, uvidíš!“
Anebo „máš vořezaný tužky, svačinu, brejle ???“
Ale my se těšily na každou lekci. Bylo jich šest, jednou měsíčně a témata velmi potřebná:
- Jednání s neznámými osobami
- Domácí násilí
- Senioři v dopravě
- Trestná činnost na seniorech
- Padělky bankovek
- Kompetence Městské policie
- První pomoc
Vše bylo perfektně připravené, včetně psacích potřeb a bloků pro nás – a my si poctivě psali. Především nás nadchli naši přednášející. Ve slušivých uniformách, hezcí a šarmantní lidé, kteří nás museli seznámit s hodnostmi policie.
Všichni totiž pamatujeme hodnosti z dob VB, ale ty současné neznáme.Vrchní inspektor pan Ivan Dubec a inspektorka paní Eva Čížková byli velice laskaví a zkušení policisté a neúnavně a vtipně odpovídali na četné rozpačité až legrační dotazy. Například jestli si máme přinést falešné bankovky na příslušnou lekci, nebo jestli budeme mít nácvik karate na sebeobranu.
Někteří muži se zajímali, zda budou ostré střelby a jestli dostaneme „pištol“ a když ne skutečnou, aspoň kuličkovou .
Brali jsme to s humorem, ale dozvěděli jsme se mnoho potřebného. Jak se nestát obětí různých podvodníků, jak nenaletět na předváděcích akcích – k tomu nám promítla dokument redaktorka TV, která se skrytou kamerou takové akce sleduje. Poučili nás, jak reagovat v nepříjemných, konfliktních situacích a jak se z nich dostat bez úhony. Velmi poučná a vůči nám adresná byla lekce o chování seniorů v dopravě a silničním provozu, protože mnozí z nás již volant pověsili na hřebík a jezdí na kole, nebo už jen hromadnou dopravou. Chovat se tak, abychom si zachovali důstojnost a nevzbuzovali v mládeži a puberťácích opovržení a agresi.
I v první pomoci jsme se dozvěděli mnoho nového a učili se nazpaměť telefonní čísla tísňových linek. A věříte, že na nás doma vyzvídali, co jsme se učili? A mnohé také nevěděli.
Na závěr jsme dělali testy a měli jsme všichni trému jak maturanti. Ale téměř všichni udělali bez ztráty kytičky. Dostali jsme DIPLOM, osobní alarm, panoramatické kukátko, bezpečnostní řetízek na dveře, (vše s odbornou montáží), krásnou tašku a reflexní nálepky na kola, oblečení a plno prospektů - no a společné foto, které přidávám.
A teď perličku na závěr!
Asi týden po Akademii zazvonil u mne jakýsi muž, že mi jde vyměnit telefon k pevné lince, moderní, přenosný, chytrý. Nic netušíc jsem mu podepsala převzetí a dala kauci 201 Kč. Až později jsem zjistila, že jsem podepsala smlouvu s úplně cizí firmou, než s kým mám doposud připojení a to na 2 roky a plnou sankcí.
Tak teď vyřizuji a pátrám jak z toho ven. Snad se podaří. Naletěla jsem jako nepoučená Akademií! Dobře mi tak!
Buďte chytřejší než já a mějte se vesele. Eva Marková