V Kolovči přemílají staré báby |
||
Unikátním omlazovacím vynálezem, mlýnem na přemílání starých bab, se chlubí soukromé Muzeum techniky a řemesel v Kolovči na Domažlicku. |
||
Jedinečný přístroj
sestrojil podle legendy Kajetán Matěj Černý, který
se do Kolovče přiženil ze Švihova v roce 1831. Vyučený
punčochář zanechal po svatbě svého řemesla a začal
se živit jako celoláník na vyženěném ženině
gruntu. V revolučním roce 1948 byl zvolen velitelem Národní
kolovečské gardy. O tři roky později dal v obci
postavit sirkárnu a zaměstnával 100 lidí. Dal
postavit deset domů, byl mecenášem školy, kostela i
místních spolků. |
||
Co praví legenda |
||
"Především byl ale široko
daleko vyhlášeným šprýmařem," říká o něm
Pavel Volf, majitel muzea, které dodnes uchovává a představuje
zájemcům přemílací stroj na staré báby. Legenda
vypráví, že se v lednu 1863 náhodně potkali v
kolovečském hostinci Kajetán Matěj Černý s místním
občanem, mydlářským mistrem Jakubem Šperlem. Černý
věděl, že Šperl staví na pustém místě na konci
Kolovče mohutnou budovu a že do ní nechává navážet
stroje. Šperl dělal drahoty a nikomu nechtěl
prozradit, do jakého podnikání se hodlá pustit. To
byla záminka jako stvořená pro Černého. Když se
potkali v místním hostinci, Černý povstal a prohlásil.
"Já už vím sousede, co máš v plánu. Ty budeš
mlít obilí. Ale jako že já se Černý jmenuju, budu
mlít dřív než ty." Šperl se nechal nachytat
a souhlasil, aby prohlášení bylo bráno za sázku. Muži
se tedy vsadili o sud piva. Hned druhý den začal za
zdmi Černého továrny potají vznikat mlýn. Nic netušící
občané ho prvně spatřili ten samý rok při
masopustním průvodu. Ze dvora Černého vyjelo spřežení
koní a vytáhlo podivný stroj opatřený nápisem Parní
mlýn na přemílání starých bab v poměru 7:1.
Chasa, která mlýn obsluhovala, hned začala přivážet
staré báby na trakařích ke mlýnu a sypat je do násypky.
Po asi 10minutovém mletí vyšla z mlýna krásná a
sličná panna. Tak prohrál mydlářský mistr sázku
o sud piva a Koloveč vešla ve známost jako obec s
unikátním vynálezem. Událost zaznamenaly dokonce i
Humoristické listy. V roce 1879 přinesly doporučení
od Jana Nerudy: "Máte-li kde starou pannu, škaredou
a zvetšelou, pošlete ji do Kolovče, oni vám ji přemelou."
Vlivem průmyslové revoluce se měnila vizáž přemílacího
stroje, pohon, i velikost. Od roku 1948 už nevyjíždí
o masopustu, nýbrž o srpnové kolovečské pouti. Největší
změna nastala v roce 1949, kdy byl upraven mlecí poměr
ze 7:1 na 1:1. |
||
Kolovečské muzeum má i jiné unikáty |
||
Populární přístroj na přeměnu stařen
v mladice není ovšem jediným exponátem kolovečského
muzea. Zájemce tu na výstavní ploše 400 metrů čtverečních
najde dalších 1200 historických předmětů. "Týkají
se běžného života na vsi za poslední tři staletí.
Jsou tu zastoupena nejen veškerá řemesla, ale i exponáty
dokumentující prudký technický rozvoj v posledních
sto letech," připomíná Pavel Volf. Myšlenku
založit muzeum prý Volfovi dostali náhodou.
"Otec sbíral původně jen staré hodiny. Teprve před
sedmi lety jsme začali sbírat starožitnosti cíleně,"
vysvětluje majitel muzea. Prohlídka trvá přes hodinu
a je doplněna o promítání dokumentu. V expozici věnované
výrobě pokrývek hlavy zaujme 100 let stará čepice z
houby choroše. Pekařská dílna se chlubí starodávným
rohlíkovačem, pastvou pro oči je kompletně vybavená
řeznická dílna. V muzeu zaujme chladička mléka z
roku 1877, pletací stroje z období první republiky i
kompletní tkalcovna z roku 1870. Potěší pohled na
100 a více let staré bicykly, na první české
elektrické pračky, bezpočet elektrických spotřebičů
ze 20. a 30. let minulého století. A výstava starožitných
hraček? Funkční parní stroj na lihový pohon vypadá
neodolatelně, stejně jako 130 let staré tříkolky a
kočárky. |
||
Expozice je možné spatřit kdykoli ve všední dny, stejně jako o sobotách či nedělích. Vlastníci muzea jsou ke všem návštěvníkům vstřícní, což je znát i na ceně vstupného. Dospělé osoby zaplatí 35 korun, dítě dvacetikorunu. Mírnou slevu na vstupné dostanou i důchodci. Koloveč leží asi 15 kilometrů od Domažlic a nejlépe se do ní dostanete vlastním automobilem. Bližší informace je možné získat na telefonním čísle: Muzeum techniky a řemesel Koloveč 379
494 235. |
||
Kolovečský mlýn na přemílání starých
bab na sličné krasavice vyjíždí každoročně o
srpnové pouti. |
||
Dvanáct stovek exponátů uvidí návštěvníci
kolovečského Muzea techniky a řemesel. |
||
|
||
Kateřina Balnarová |
||