Chronobiologie je zatím poněkud mladý vědní obor, který zkoumá, jakým biologickým rytmem se řídí naše tělo, a přichází k podivuhodným poznatkům.
Všechny procesy, které v našem těle probíhají nepřetržitě ve dne v noci, se řídí našimi vnitřními hodinami. Tyto „hodiny“ nejsou větší než zrnko písku a své centrum mají v mozku, odkud udržují stálý kontakt s miliardami buněk celého těla. A je to právě náš vnitřní chronometr, kdo určuje, v kterou denní dobu jsme schopni mimořádného výkonu, kdy se probudíme nebo unavíme, dokonce i to, kdy máme chuť na sex. Také produkce stresových hormonů, činnost jednotlivých orgánů i míra citlivosti na bolest, to všechno je pod taktovkou tohoto dirigenta. Jak všechny tyto procesy fungují, zkoumá chronobiologie už 30 let, a dosud dospěla k mnoha zajímavým závěrům.
Denní světlo ovlivňuje tvorbu hormonů
Rozhodující úlohu v činnosti tělesných orgánů hraje denní světlo. Světelné podněty jsou totiž vedeny nejen do zrakového centra, nýbrž i do epifýzy, která vytváří melatonin, hormon ovlivňující spánek. Když se setmí, tvorba melatoninu se zvyšuje, a hlásí-li zrakový nerv světlo, produkce hormonu se zastaví.
Hned od časného rána, s prvními slunečními paprsky začínají naše vnitřní hodiny dávat organizmu pokyny, aby se připravil na nastávající den. Do krve začínají proudit hormony, které navozují bdělý stav, krevní cukr a aminokyseliny posilují svaly a výrazně se aktivizuje látková výměna. Proto i když máme nějaké to kilo navíc, ráno si můžeme dopřát vydatnou snídani – uhlohydráty se totiž v tuto dobu přeměňují přímo v energii.
Kolem desáté nastává ideální doba pro duševní práci, protože mozek se teď optimálně prokrvuje a je extrémně aktivní. Hravě řeší i ty nejobtížnější úkoly a naše kreativita je na vysoké úrovni. Ale už dvě hodiny po tomto výkonnostním vrcholu dochází k polednímu útlumu, tělo musí načerpat novou energii. Současně produkuje tzv. hormony štěstí, endorfiny, a vnímaní bolesti je v tuto dobu velmi nízké. Odpoledne je zase mimořádně vhodné na učení, protože se aktivizuje dlouhodobá paměť.
V noci se v těle uklízí
Kolem deváté večer se tělo začíná připravovat na noc, během níž se regeneruje pokožka, nastartovávají se léčebné procesy, tělo produkuje růstové hormony a vylučuje zbytky látkové výměny. A pak za několik hodin, když opět vyjde slunce, náš organizmus je připraven dobře nastartovat nový den.
Jaký je tedy „jízdní řád“ našeho těla?
Od 5 hodiny ráno
Tělo se připravuje na nový den. Do svalů se dostává krevní cukr a dodává jim sílu. Krevní oběh jede na nejvyšší otáčky, proto si dávejme pozor – ráno se srdce snadno přetíží. Kdo má nějaké srdeční potíže, neměl by ráno sportovat.
Kolem 10 hodiny
Obranyschopnost našeho těla je velmi nízká a úměrně k tomu stoupá nebezpečí infekce. Na druhé straně je velmi dobře prokrvován mozek, proto tato doba je nejvhodnější pro práci vyžadující soustředění a pro řešení složitých a obtížných problémů.
2 hodiny po poledni
V tuto dobu jsme nejméně citliví na bolest, je to tudíž nejvhodnější doba pro návštěvu např. zubní ordinace.
Asi v 5 hodin odpoledne
Naplno běží imunitní systém, a pokud se v tuto dobu necháme očkovat, účinek preventivního očkování se zvýší. Játra si teď ale dopřávají odpočinek, proto ruce pryč od alkoholu!
V 8 hodin večer
Kdo potřebuje léky proti revmatizmu nebo vysokému krevnímu tlaku, ten by je měl užívat v tuto dobu, protože právě teď je naše tělo umí nejlépe zužitkovat. V následujících hodinách pomalu stoupá produkce spánkového hormonu, melatoninu. Pozdě večer bychom už neměli kouřit, protože teď je to obzvláště škodlivé.