Pohled z okna
Postupně se začínáme poznávat, zvykat si na sebe a stávat se přáteli, potkávat se, a tak snad bude namístě (kdo chce - není podmínkou) přiblížit ostatním své okolí, své milé, zájmy, myšlenky apod. Začali jsme obyčejným pohledem z okna. Dalším pohledům se však meze nekladou, samozřejmě v etických hranicích, daných provozem těchto stránek.
Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete fotku (fotky) i text na info@seniortip.cz a my z toho uděláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna. Zatím to tak funguje a zde jeden z dalších pohledů - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen přenesený. Tentokrát se zamýšlím, ale řešení stejně nenacházím...
Místa vskutku královská
Když jsem sháněla informace o místech, kam jsem měla namířeno, přečetla jsem si někde citát: „Kdo jednou navštíví lázně Karlovy Vary, navždy se do nich zamiluje“. Mohu potvrdit, že je pravdivý!
Karlovy Vary jsou v podstatě rozděleny na lázně a na město. Já jsem bydlela v léčebném ústavu Tosca – nachází se nad nejstarším lázeňským pramenem „Vřídlem“. Takže pohled z okna skýtal obraz nejrušnější části lázeňské zóny. Nemá smysl tady psát o historii lázní, o jejich tradici a podobně. Takových stránek a informací najdete na internetu hodně.
A tak se chci zamyslet...
nad něčím úplně jiným. Když mi lékař, který mi psal návrh na lázeňskou léčbu přál příjemný pobyt a s úsměvem se zeptal, jestli umím ještě rusky, nerozuměla
jsem mu co tím myslí. Až tvrdá realita mi to objasnila, když jsem se vrhla do víru lázeňského života a chtěla nasát atmosféru...
V lázeňské části jsou pensiony a drahé hotely, ale v nich jsou převážně Rusové a Němci. Návěští před restauracemi, jídelní lístky, různá avíza atd... jsou jen v ruštině a němčině. Dost mě to šokovalo a také mi to přišlo líto. Proč nejsou nápisy také v češtině? Místy jsem si připadala jako v prodaném městě. Moc Čechů pravděpodobně do těchto míst už nechodí, což bylo zřejmé z naší malé komunity lázeňských pacientů.
Jednoduše řečeno, ruský element je všudypřítomný. Rusky mě na ulici oslovovali a zvali na pořádané zájezdy, koncerty. Ruské plakáty visí po městě a v nich ruská realitní kancelář nabízí domy a byty pro bohaté krajany. Ti mají své ruské taxikáře, ochranku, restaurace. Proč ne, vždyť právě Rusové tady utrácejí
milióny.
Měla jsem možnost hovořit i s místními obyvateli. Kritizují politiku radnice protože mimo to, že Rusové představují největší lázeňskou klientelu, tak se zde i trvale usídlují, kupují nemovitosti, investují... Jde o movité podnikatele, kteří zde žijí i se svými rodinami. K snadnějšímu pohybu mezi Ruskem a Karlovými Vary slouží pravidelná letecká linka Moskva - Karlovy Vary i lůžkový vlak Moskva – Karlovy Vary, který jezdí denně.
Málo Rusů ovládá český jazyk. Spoléhají na to, že ruštinu ovládáme my, protože jsme se jí v dobách minulých povinně učili. Lázeňským centrem tedy zaznívá ruština a němčina. V ulicích se v přízemí domů nacházejí honosné obchody s luxusními oděvy, sklem a porcelánem. Při pohledu na ceny a sortiment je zřejmé, komu jsou určeny. Přesto jsem učinila pokus a do několika z nich vešla. Prodavačky na vás nepromluví česky, což mě utvrdilo v pocitu, že ty obchody tam opravdu nejsou pro mne. Nejsem člověk povolaný soudit to, co se v Karlových Varech děje, je to věcí jejich radních. Jen mám obavu, zda budou moci v budoucnu vůbec radit
a rozhodovat o věcech původních občanů....
Většina starobylých budov jsou úzce s historií a vývojem města svázány a tak se domnívám, že by měly zůstat v českých rukách. Ale je to začarovaný kruh. V rozhovoru s jedním místním obyvatelem mi bylo řečeno, že i tady se cestičky najdou. Nemovitost koupí od města česká firma a ta ji obratem prodá se ziskem ruskému podnikateli. Takže obejít se dá všechno, český národ je vynalézavý.
... a pak jsem pochopila, že to není moje starost a raději jsem vnímala okolní přírodu, která je také nádherná, užívala si krásného počasí při procházkách po okolí, o čemž svědčí fotografické snímky, které jsem vlastnoručně pořídila z nejvyšších míst nad městem.
Ludmila Holubová
Z kamenů v japonské zahradě jsme čerpaly sílu.
Z vyhlídky od kamzíka bylo město jako na dlani
Doplňkovou procedůrou je tanec
Ve výletní restauraci na Jelením skoku bylo opravdu příjemně. Ty štamprle nám poručil pán od vedlejšího stolu, který byl unešen naší nakažlivou veselostí...
Ve vřídelní kolonádě jsme se potkávali 3x denně
A zase na Jelením skoku